Termíny

1.7.2018 - 31.8.2018 - Hlavní prázdniny

17.9.2018 - 14.12.2018 - Výuka v zimním semestru 2018/2019

27.9.2018 - Děkanský den

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




Mediální ohlasy

Související stránky

2018

Dlouhá, více než dvousetletá historie rodinného podniku Brazzale byla jedním ze dvou hlavních témat mezinárodní konference pořádané Centrem pro rodinné firmy Vysoké školy ekonomické v Praze. Účast na této prestižní konferenci, kde byl Roberto Brazzale spolu s profesorem Mattiasem Nordqvistem, ředitelem centra pro rodinné firmy v Jönköpingu, jedním z hlavních řečníků, byla pro skupinu Brazzale velkou ctí. Ústředním tématem konference bylo, jak úspěšně předat rodinné podnikání další generaci – zkušenost, která v Česku kvůli historickým událostem druhé poloviny 20. století chybí a která je právě v tomto období velmi aktuální.

Rozhovor se Stanislavem Servusem o tom, jak předat rodinné podnikání.

Martin Jurek komentuje a sdílí své zkušenosti s přípravou následníků na budoucí převzetí firmy.

Prof. Hnilica zdůrazňuje důležitost komunikace v procesu nástupnictví a potřebu vzdělávacích kurzů pro majitele rodinných firem.

 2017

Je nám potěšením Vám oznámit, že v nakladatelství C. H. Beck vyšla velmi zajímavá odborná publikace zabývající se problematikou rodinných firem. >>

V článku Ondřej Machek shrnuje výhody a nevýhody rodinného podnikání a zdůvodňuje, proč má smysl rodinné firmy pochopit a podporovat.

V příštích pěti letech čeká řadu rodinných firem v České republice předávání vedení. Největším problémem je, že více než 40 procent majitelů nemá vypracován plán nástupnictví a zároveň se mnohým z nich nechce uvažovat o budoucnosti a oddalují rozhodnutí, které stejně jednoho dne budou muset učinit. Do procesu nástupnictví by děti měly být zapojeny již od středoškolských studií. Po předání je důležitá důvěra majitelů ve schopnosti nástupců a neměli by jim do řízení již výrazně zasahovat. >>

2016

V článku doc. Hnilica, vedoucí katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE, informuje o možnostech studia problematiky rodinných firem na VŠE v Praze. Řízení a správa rodinných firem je aktuální nejen pro studenty, jejichž příbuzní rodinnou firmu vlastní, ale i pro ostatní studenty, kteří se mohou s rodinnou firmou ve své kariéře potkat. Již v současnosti běží výuka předmětu Strategie rodinných firem. Jejich důležitost je reflektována i vznikem Centra pro rodinné firmy na VŠE, jehož primárním cílem je realizace výuky a výzkumu rodinných firem. V rámci Centra je připravována i vedlejší specializace na rodinné firmy, která by měla být spuštěna od akademického roku 2017/2018. >>

Advokát Stanislav Servus v článku zdůrazňuje důležitost komunikace mezi členy rodiny a stanovení společných hodnot a priorit. Hodnoty jsou stanoveny v rámci rodiny a obvykle přesahují do hodnoty a kultury podniku. Kultura rodinného podniku hraje nezastupitelnou úlohu při rozhodování o tom, zda podnik provede úspěšné předání z první na druhou generaci. Stanislav Servus zdůrazňuje, že to jsou právě hádky a nestejná očekávání členů rodiny, která nejčastěji způsobují jejich rozpad. >>

Mediální ohlasy konference Rodinné firmy na rozcestí

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR dala impuls pro zakotvení definice rodinné firmy do zákona. Rodinné firmy nelze definovat dle jejich velikosti, nejdůležitějším kritériem jsou vlastnické aspekty. Nejiná situace je v České republice, kde vymezení rodinných firem prozatím neexistuje, nicméně diskuze již probíhají. Rodinné firmy fungují odlišně a poskytují přínosy pro společnost, a proto potřebujeme vědět, jak jsou velké, kolik jich je, v jaké jsou generaci a tak dále, aby pro ně mohly být navrženy vhodné politiky a programy. >>

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zahájila celonárodní iniciativu, do které zapojuje rodinné podniky, akademickou a veřejnou sféru a uspořádala společně s Vysokou školou ekonomickou v Praze konferenci o rodinných firmách. Jedním z výstupů je definice pojmu rodinného podnikání a jeho úlohy v rámci národního hospodářství. >>

Rodinné firmy v Česku se podílejí na hrubém domácím produktu zhruba 30 %, třeba v sousedním Německu je to ale 55 %. Tuzemským rodinným podnikům ale rostou tržby. Jak ještě zlepšit postavení rodinného byznysu u nás? Nejen o tom bude řeč na konferenci s názvem Rodinné firmy na rozcestí, kterou pořádá Vysoká škola ekonomická v Praze spolu s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. >>

V České republice prozatím neexistuje definice rodinné firmy, nicméně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR připravuje návrh legislativního ukotvení. Návrh podporuje ministr financí Andrej Babiš, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová i bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pro čerpání finanční podpory z národních i evropských peněz je nezbytné mít rodinné firmy vymezeny obecně přijímanou legislativní definicí. >>

Libor Musil, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), a Vlastislav Bříza mladší, spolumajitel rodinné firmy Koh-i-noor, hovoří o generační výměně v českých rodinných firmách. Cílem AMSP ČR je, aby se 100 %rodinných firem podařilo předat a neskončily v rukou jiných majitelů. Valná většina rodinných podniků v ČR byla založena až po pádu komunismu a ti úspěšní je dovedli až do dnešních dnů a nejvíce z nich dosahuje stáří maximálně 25 let a často je vlastněna první rodinnou generací a zkušenosti s nástupnictvím chybí. >>

Asociace malých a středních podniků navrhuje zakotvení rodinných firem do české legislativy, návrh podporují, návrh podporují i ekonomičtí ministři, nicméně příprava může trvat i několik let. Nový Občanský zákoník, účinný od ledna 2014, zavádí termín rodinný závod. Podle této definice rodinný závod reprezentuje všechny podnikatelské aktivity, kde manželé nebo alespoň jeden z manželů a jejich příbuzní pracují společně a podnik je ve vlastnictví jednoho z nich. Rodinný závod není právnickou osobou a pro navržení cílené podpory rodinným podnikům je nedostatečný. >>

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR rodinné firmy, které přechází z generace na generaci, tvoří téměř třetinu výkonu české ekonomiky. Pro jejich cílenou podporu je nezbytné jejich legislativní ukotvení, které navrhuje. To, že následovníci potřebují podporu od státu, si myslí i Libor Musil, šéf průmyslového holdingu Liko-S. Dle ministryně Šlechtové je třeba širší shoda na jednotné definici z řad akademiků, podnikatelů a veřejnosti. >>

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, zdůrazňuje, že v českém právním řádu není zakotvena definice rodinné firmy či podnikání, a tak není možné na ně cílit podporu. Rodinné firmy se přitom dle odhadů podílejí na výkonu ekonomiky 30 procenty a mezi jejich největší silné stránky patří sdílené hodnoty, flexibilní rozhodování a dlouhodobá perspektiva. >>

Tuzemská konference o rodinném podnikání přinesla podnětnou diskuzi s politiky, akademiky a podnikateli ohledně ukotvení pojmu rodinné podnikání v zákoně. Jan Spáčil z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal představil definici rodinného podnikání skrze obchodní společnost, živnost, farmu, rodinnou kontrolou a podílem na vedení. >>

Libor Musil, šéf průmyslového holdingu Liko-S, tvrdí, že je nutné děti zapojit do podnikání a připravovat nástupnictví již za mlada. Jako nezbytná pro úspěch se ukazuje specifická znalost určitého druhu podnikání či průmyslu. V České republice nemají rodinné firmy zkušenost s předáváním řízení firmy do rukou další generace rodiny, podle Asociace malých a středních podniků (AMSP) nepřežije generační výměnu až 70 % podniků. >>

2015

Výzkum Ondřeje Machka a Jiřího Hnilici z Vysoké škole ekonomické v Praze porovnával prosperitu českých rodinných firem s nerodinnými. Ukázalo se, že rodinné firmy jsou více aktivní a ziskové, jsou méně zadlužené a tedy stabilnější, zároveň vykazují vyšší platební schopnost. >>