Termíny

23.8.2017 09:00 - Úřední hodiny studijního oddělení FPH

Hledat
Pokročilé hledání




Zpráva o konferenci „Nová ekonomika,nové příležitosti?“

Související stránky

Mezinárodní vědeckou konferenci „Nová ekonomika, nové příležitosti?“ uspořádala 21. října 2011 Katedra podnikové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze v rámci výzkumného záměru „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“

Cílem konference bylo především reflektovat dopady krize na českou ekonomiku a na podnikatelské prostředí. V diskusích bylo mimo jiné konstatováno, že riziko obnovení krize v evropském hospodářském kontextu soustavně roste. Právě proto české podniky potřebují dále pokročit ve zlepšování svých řídících mechanismů a ve snaze po maximalizaci produktivity. Účastníci se soustředili mimo jiné na otázky konkurenční schopnosti a analýzy postupů, které umožňují nejúspěšnějším společnostem a celým ekonomikám získávat konkurenční výhody před svými soupeři. Byla také velmi silně akcentována otázka etické úrovně podnikatelského prostředí a to mimo jiné ve vztahu k problematice korupce jako specifického národohospodářského problému.  Několikrát účastníci konstatovali, že právě míra korupce je dosti pravděpodobně jedním z podstatných omezení konkurenčního prostředí v české ekonomice a tím snižuje celkový růstový potenciál celého hospodářství. Za další z omezujících faktorů bylo označeno také nízké právní vědomí v zemi, nejasné vymezení pojmů a postupů v zákonech a z toho plynoucí neefektivní chování jednotlivců i korporací.

Konferenci zahájili  prorektorka Vysoké školy ekonomické doc. Ing. Hana Mikovcová, Ph.D., děkan Fakulty podnikohospodářské prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. a vedoucí katedry podnikové ekonomiky prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.

Hlavní referáty přednesli významní čeští vědci a odborníci z praxe. Ing. Josef Kotrba, Ph.D., vedoucí partner Deloitte pro Českou republiku a Slovensko, hovořil  velmi  zasvěceně a poutavě na mimořádně aktuální téma „Krize eurozóny a my“. Ing. Dana Drábová, Ph.D., předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vystoupila s příspěvkem nazvaným „Stres v jádře, jádro ve stresu“; k tomuto tématu se rozpoutala bohatá a zajímavá diskuse.  Velký ohlas měla se svým referátem „Česká ekonomika na prahu nového útlumu?“ Ing. Drahomíra Dubská, CSc. z Českého statistického úřadu.

Další vystoupení se pak zaobírala některými detailnějšími oblastmi a specifickými problémy. Ing. Zdeněk Machala ze společnosti Chart Ferox v rámci tématu Akvizice v nové ekonomice přednesl příspěvek ´“Kritéria hodnocení akvizičních cílů ve společnosti Chart Industries“. Zvláštní pozornost vyvolala prezentace „Megatrendy v automobilovém průmyslu – vize, příležitosti a rizika“
přednesená Ing. Olgou Kupec, Ph.D. ze společnosti ABYDOS, s.r.o.

Podstatnou částí konference bylo jednání v sekcích. Pracovní skupinu „Konkurenceschopnost a výkonnost české ekonomiky po recesi“ obohatilo svými vystoupeními celkem jedenáct diskutujících, velká pozornost byla věnována porovnání konkurenční schopnosti české a slovenské ekonomiky vůči Evropské unii a vůči světovým ekonomikám. Dále pak autoři příspěvků i diskutující analyzovali faktory, které ovlivňují konkurenceschopnost vybraných ekonomik. Při prezentacích i v diskusi byl kladen důraz na inovace, instituce a na novou ekonomiku jako na aspekty, které hrají významnou roli při rozvoji konkurenceschopnosti jednotlivých zemí.

V sekci „Podnik v nové ekonomice“ byly prezentace jednotlivých příspěvků i diskuze zaměřeny na nové trendy, které se objevily v oblasti řízení podniku, na úrovní strategického i operativního přístupu k maximalizaci hodnoty firmy. Silně diskutovaným tématem byla problematika globálního provázání procesů a potřeba syntézy klasických přístupů s novými poznatky jak v oblasti strategie, tak například v oceňování nebo při řízení inovačních procesů. Diskuze se často stáčela k morálním aspektům podnikání v ČR, k otázce právního vědomí obyvatel, k nejasnosti řady zákonných vymezení a jejich odrazu v ekonomických disciplínách jako je například oceňování, fungování kapitálového trhu a podobně.

V sekci „Řízení podniku v podmínkách nové ekonomiky“ byla pozornost věnována systému řízení organizace, především pak subsystémům kultura organizace, strategické řízení a informační systémy.

Určitým pokusem bylo otevření sekce s názvem „Nová ekonomika optikou doktoranda“, jejíž tematický záběr byl neobyčejně široký. Značná pozornost byla věnována otázkám využívání nových indikátorů a nástrojů založených na informačních a komunikačních technologiích. V prezentacích zazněly příklady využití inovativních nástrojů zvyšování výkonnosti podniků v nové ekonomice a managementu organizací (např. MVA, EVA, hodnocení soft indikátorů, Value Chain Scorecard, monitorování nehmotných aktiv – WM data, systémy prodejních pobídek). Využití ICT bylo demonstrováno v oblasti sportu, kdy zazněly zajímavé příspěvky o využití Facebooku a jiných sociálních sítí při organizaci a propagaci sportovních akcí. Zazněl také příspěvek o klimatických derivátech coby inovativních instrumentech řízení rizika počasí pro všechna odvětví, jejichž hospodářské výsledky jsou na počasí závislé. Nebylo si možné nevšimnout, že právě v této sekci měly příspěvky výrazně multidisciplinární charakter, což je zcela jistě možné přičíst komplexnímu pohledu na konkrétní situace, který je společný pro moderní směry bádání.

Velmi pestré složení zástupců akademického prostředí, reprezentantů velkých mezinárodních firem, středních podniků i malých firem, stejně jako samostatně podnikajících živnostníků se sešlo v sekci „Renesance humanistických přístupů v organizacích“. Nejsilněji se objevujícím tématem byla obecná krize společenských hodnot a projevy této krize do světa podnikání a do všech ekonomických činností. Jedním ze závěrů práce sekce je teze, podle které se ztráta věrohodných perspektiv a trvalejších hodnot ve společnosti promítá do preferování krátkodobých a úzce ekonomických rozhodnutí v rámci řízení společností a podniků. Ta pak působí v neprospěch rozvoje osobnosti zaměstnanců, v neprospěch využívání jejich skutečného potenciálu a v popírání základních sociálně-psychologických atributů rozvoje firem a společnosti. V delší střední a v dlouhodobé perspektivě to však v těch podnicích, které podlehnout takovým tlakům, povede k zaostávání, k problémům v oblasti inovací a následně k ochabnutí konkurenční schopnosti.

Eva Kislingerová

Foto z konference