Lukeš: Kvalita vědy se v posledních letech hodně zlepšila. Finance ale chybí

Finance Věda Veřejná politika Výzkum

Co se v rozhovoru dozvíte?

  • Co v praxi znamená „dělat vědu“ na vysoké škole se společenskovědním zaměřením?  
  • Jak náročné je v současnosti získat financování pro rozsáhlejší výzkum?  
  • Jakým způsobem univerzity, a konkrétně VŠE, spolupracují s firmami a praxí?  
  • V čem se může Česko inspirovat v zahraničí a jaké jsou možnosti pro udržení mladých vědeckých talentů v českém akademickém prostředí? 

Celá epizoda již dostupná na:

    

Když se řekne vědecký výzkum, většina lidí si představí laboratoře nebo přírodní vědy. Jak ale vzniká výzkum na ekonomické univerzitě? Jakým výzvám současná společenskovědní věda čelí a jak se posouvá v kvalitě? 

O fungování vědy na vysokých školách, financování výzkumu a spolupráci univerzit s praxí jsme v Podniku mluvili s prorektorem pro vědu, výzkum a doktorské studium VŠE Martinem Lukešem. 

 

Když se řekne vědecký výzkum, většina lidí si představí práci v laboratořích či psaní odborných článků. Podle prorektora pro vědu, výzkum a doktorské studium VŠE Martina Lukeše k práci českých vědců patří také shánění grantů a administrativa s tím spojená. 

Přinejmenším ve společenských vědách totiž podle něj rozsáhlejší výzkumné projekty běžné financování od univerzit celé nepokryje. Získávání grantů je přitom dle jeho slov stále náročnější. „Úspěšnost projektových žádostí se pohybuje někde kolem deseti procent,“ upozorňuje Lukeš. 

Podání jedné žádosti proto často nestačí. Projekty se podle něj opakovaně přepracovávají a znovu předkládají, než uspějí.  

České vysoké školy bojují s nedostatkem financí 

„Vysoké školy jako takové jsou velmi podfinancované,“ říká Lukeš. Podle něj se financování vědy v posledních letech nedokázalo přizpůsobit rostoucím nákladům. Přestože rozpočty zůstávaly podobné, inflace jejich reálnou hodnotu výrazně snížila. 

I přesto ale podle Lukeše český výzkum za poslední desetiletí udělal výrazný krok dopředu. Dnes už se nehodnotí jen množství publikací, ale stále větší důraz se klade také na jejich kvalitu a skutečný přínos pro společnost a praxi. Na VŠE proto vznikají společné projekty s firmami, ministerstvy nebo kraji.  

Jako příklad zmiňuje výzkum zaměřený na využití virtuální reality při výuce řidičů nebo analýzu dopadů legalizace trhu s konopím pro Úřad vlády. Jiný projekt zase pomohl turecké bance zlepšit fungování firemního akcelerátoru a současně vedl k publikaci v prestižním vědeckém časopise. Právě podobné propojení vědy a praxe Lukeš považuje za ideální.  

Největší výzvou je udržet talentované lidi 

Vedle financování považuje Martin Lukeš za jednu z největších výzev také udržení mladých vědců. Špičkové zahraniční univerzity podle něj často nabízejí podmínky, kterým české vysoké školy jen těžko konkurují. 

Přesto si myslí, že VŠE má co nabídnout. Vedle motivačního systému odměňování zmiňuje především svobodu rozvíjet vlastní výzkumné nápady a budovat vlastní týmy. „Ti lidé, kteří jsou dobří, mají velkou svobodu dělat to, co je baví,“ říká. 

Za inspiraci označuje irskou University College Dublin, která úspěšně propojuje univerzity, investory a firmy. Podobné propojení akademického prostředí s praxí podle něj v Česku zatím chybí. Přesto budoucnost české vědy vidí optimisticky. „Určitě jsem optimista a vnímám, že se posouváme kupředu,“ uzavírá Lukeš.