Kania: Albánci protestují proti resortu Ivanky Trump, protože vzniká za jejich zády
Co se v rozhovoru dozvíte?
- Proč plány Ivanky Trump a Jareda Kushnera na vybudování turistického resortu na ostrově Sazan rozpoutaly masivní protesty mezi Albánci?
- Proč místní obyvatelé často odmítají velké turistické investice?
- Co znamená tzv. vnucené partnerství?
- Jak může spolupráce investorů a místních v rozvoji turismu fungovat lépe?
- A co může antropologie naučit byznys?
Celá epizoda již dostupná na:
Plán dcery amerického prezidenta Ivanky Trump a jejího manžela Jareda Kushnera vybudovat luxusní resort na albánském ostrově Sazan vyvolal protesty místních obyvatel. Proč je destinace tak oslovila a proč podobné projekty často narážejí na odpor? A lze vůbec rozvíjet turismus tak, aby z něj původní obyvatelé spíše těžili a neodnášeli jeho negativní důsledky?
O velkých turistických investicích, jejich dopadech na místní komunity jsme v Podniku mluvili s antropoložkou z FPH VŠE Karolinou Kaniou.
Plán dcery amerického prezidenta Ivanky Trump a jejího manžela Jareda Kushnera vybudovat luxusní resort na albánském ostrově Sazan vyvolal v posledních týdnech vlnu protestů. Nejde ale jen o jeden ostrov nebo jednu investici. Polská antropoložka Karolina Kania upozorňuje, že podobné konflikty se opakují po celém světě. Společného ovšem mají jedno – lidé, kterých se projekt nejvíce dotkne, často dostanou možnost vyjádřit se až ve chvíli, kdy je o všem prakticky rozhodnuto.
O nás bez nás
Samotná zahraniční investice podle Kanii nemusí být pro region a místní problém. Naopak může mít i řadu přínosů. Nicméně na tom, jak projekt místní přijmou častokrát hraje stěžejní roli to, jakým způsobem byl vyjednaný a zda se u toho na slovo a názor místních myslelo.
V případě albánského ostrova se o plánovaném resortu dozvěděli až z médií. „Nebyli u stolu, když se vyjednávalo,“ upozorňuje Kania. Právě to podle ní vedlo k eskalaci napětí.
Kania vysvětluje, že podobným situacím se říká „vnucené partnerství”. Komunita je sice formálně přizvána ke spolupráci, nejdůležitější rozhodnutí už ale dávno padla. A pokud se místní přeci jen rozhodnou realizaci projektu zvrátit, často za to nesou ekonomické, sociální nebo politické důsledky.
Mgr. Karolina Anna Kania, Ph.D.
Mgr. Karolina Kania, Ph.D. je antropoložka a odborná asistentka na Katedře strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE. V listopadu 2021 obhájila doktorskou disertační práci v oboru sociální antropologie a etnologie na École des hautes études en sciences sociales v Paříži, v rámci které realizovala kvalitativní výzkum zaměřený mimo jiné na sociální a politické problémy spjaté s rozvojem cestovního ruchu na Nové Kaledonii. Aktuálně se věnuje výzkumu zaměřenému na téma růstové strategie a nástupnictví v rodinných vinařství v České republice.
Slibovaný rozvoj nemusí zůstat v regionu
Velké turistické projekty bývají spojovány s příslibem nových pracovních míst nebo ekonomického rozvoje. To ale podle Kanii ještě neznamená, že z nich budou skutečně těžit místní obyvatelé. Podle ní není neobvyklé, že až 80 % příjmů velkých mezinárodních hotelových řetězců v destinaci nezůstane a jsou odváděny pryč.
Z tohoto důvodu se při hodnocení podobných projektů podle Kanii sledují tři základní otázky – kdo o projektu rozhoduje, kdo nese rizika a kdo kontroluje rozdělování příjmů. Pokud odpověď pokaždé zní stát a investor, podle antropoložky to znamená, že místní komunita v procesu v praxi nefiguruje.
Fungovat to může i jinak
Podle Kanii ale existují i příklady, kdy se podařilo turistický ruch rozvíjet ve spolupráci s původními obyvateli a důrazem na zachování místního rázu. Vzpomíná například na svůj výzkum z Nové Kaledonie.
Také tam dle jejích slov vznikal luxusní resort, místní komunita si ale dokázala vyjednat podmínky, které chránily její zájmy. Investor například souhlasil s tím, že nejvyšší budova nebude vyšší než okolní kokosové palmy, část potravin bude nakupovat od místních zemědělců a přednost při zaměstnávání dostanou lidé z okolní komunity. Přestože ani tento projekt se neobešel bez sporů, resort podle Kanii funguje dodnes a patří mezi prosperující turistické destinace na ostrově.
Více o výzvách spojených s rozvojem turismu na ostrovech Nové Kaledonie se budete moci dozvědět na výstavě NOVÁ KALEDONIE: SOUOSTROVÍ NA ROZCESTÍ, kterou Karolina Kania připravuje spolu s etnoložkou Patrycjou Bulskou-Wolas pro Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Výstavu bude možné zhlédnout od září do konce prosince na nádvoří Náprstkova muzea.