Andera: Mladým tolik nezáleží na vlastnictví, ekonomika předplatného ještě poroste

 Co v rozhovoru dozvíte?

• Jak předplatné mění naše představy o vlastnictví a liší se toto vnímání u jednotlivých generací?
• Jaké taktiky firmy používají, aby si na předplatném udržely své zákazníky?
• Proč předplatné není vhodné pro každý produkt a kde naopak dává největší smysl?
• V jaké fázi ekonomiky předplatného se momentálně nacházíme? Jsme již na jejím vrcholu?

Celá epizoda již dostupná na:

Předplatné se v posledních letech rozšířilo do mnoha různých oblastí – od streamovacích služeb přes software až po pronájem aut nebo mobilních telefonů. Podle Michala Andery z Fakulty podnikohospodářské VŠE to souvisí se změnou chování zákazníků i jejich vztahu k vlastnictví. „U mladé generace často bývá vlastnictví auta nesmysl a raději si ho půjčí. Pro starší generaci bylo vlastnictví auta naopak statusový symbol,“ říká Andera.

Trend je podle něj jasný: místo vlastnictví preferujeme přístup. Rezistence vůči pravidelným platbám navíc postupně mizí. „Před deseti lety byla mnohem větší. Dnes už nám to nepřijde zvláštní,“ dodává.

S tím souvisí i to, jak firmy přemýšlejí o inovacích. Model předplatného je podle Andery tlačí spíše ke kontinuálním úpravám než k velkým revolučním změnám. „U předplatného je nejdůležitější loajalita. Když nejsou zákazníci spokojení, odcházejí,” říká Andera s tím, že lidé nemají rádi velké změny a přelomové inovace by je mohly odradit. Očekává tedy, že zdrojem revolučních inovací budou spíše menší firmy či menší týmy, které předplatné nesvazuje.

Byznys s předplatným je trend, který se ale nehodí všude

Předplatné jako byznysový model zažívá boom nejen na poli digitálních služeb a technologií. Podle Andery ale rozhodně není vhodný pro všechny produkty. „Nedává to smysl u věcí, které lidé potřebují jednorázově,“ myslí si Andera.

Přesto firmy podle něj často dělají chybu, že předplatné zavedou jen proto, že je populární. Pozoruje to i ve výuce, kde studenty učí budovat byznys a hledat její byznysový model. Studenti s předplatným operují častěji, než jak tomu bylo dříve.

Nejde ale podle něj v žádném případě o model, který by byl z hlediska byznysu lepší či snazší provozovat. „Vybudovat infrastrukturu, zpracovávat data a získat zákazníky stojí čas i peníze. Firma začne vydělávat až po 12 až 24 měsících. Když zákazníci odejdou dřív, je to problém,“ upozorňuje.

Dokud platíte, je všechno snadné

I proto někdy firmy zrušení předplatného záměrně komplikují. Podle Andery není neobvyklé ale ani etické, pokud je proces rušení služby zbytečně komplikovaný či dlouhý. On sám pak narazil na předplatné, které bylo možné zrušit pouze písemně dopisem.

Pro byznys model předplatného je podle Andery nicméně typická také snaha odvrátit nezájem ze strany klientů. Typické jsou pravidelné připomínky, motivace k návratu nebo upozornění na přerušenou aktivitu.

Jakmile totiž má člověk hlouběji do kapsy, předplacené služby bývají tou první oblastí rozpočtu, kde hledá úspory. „Když přijde krize, lidé revidují předplatné. Podívají se, co používají a co ne,“ vysvětluje Andera.

Potenciál má předplatné hlavně v B2B

Do budoucna podle něj trend předplatného poroste dál, byť pomalejším tempem. „Limitem je to, když si lidi uvědomí, kolik do předplatných už celkově investují,” hodnotí.

Velký potenciál nicméně Andera vidí také v B2B sektoru. „Motory Rolls-Royce si aerolinky mohou pronajmout a platit jen za letové hodiny. To je obrovská změna,” zdůrazňuje s tím, že taková flexibilita se nicméně může také rychle nevyplatit, jak se ukázalo například v době covidové pandemie, kdy se letecká osobní přeprava v jeden okamžik prakticky zastavila.