Králová: Dnešní vysokoškoláci jsou ve zcela odlišné situaci než předchozí generace

Generace Poradenství Psychologie

Co se v rozhovoru dozvíte?

  • Co studentům a zaměstnancům nabízí psychologická poradna VŠE? 
  • S jakými problémy dnes studenti nejčastěji do poradny přicházejí? 
  • Co znamená „vynořující se dospělost“ a proč je studium často psychicky náročné období? 
  • Jak poznat, že už to člověk nemůže zvládnout sám a potřebuje pomoc? 

Celá epizoda již dostupná na:

    

Vysoká škola je pro mnoho studentů obdobím velkých změn, nejistoty i hledání sebe samých. Co všechno dnes studentům a zaměstnancům nabízí psychologická poradna VŠE? S čím studenti nejčastěji přicházejí a jak poznat, že už člověk nepotřebuje jen „zatnout zuby“, ale skutečně vyhledat pomoc? 

O psychologickém poradenství, duševním zdraví studentů a výzvách dnešní mladé generace jsme v Podniku mluvili s Terezou Královou, vedoucí psychologické poradny Vysoké školy ekonomické. 

 

Psychologická poradna Vysoké školy ekonomické funguje už od začátku 70. let a patří mezi nejstarší univerzitní poradenská pracoviště v Česku. Dnes poskytuje podporu studentům i zaměstnancům napříč celou školou a podle vedoucí poradny Terezy Králové se na ni studenti obracejí s velmi různorodými tématy — od studijní motivace až po samotu, vztahy nebo hledání vlastní identity. „Někdy student potřebuje jen zastavit a podívat se na svou situaci z jiného úhlu pohledu s někým, kdo do ní není osobně zapojený,“ říká Králová. 

Psychologická poradna není jen terapie 

Když se řekne psychologická poradna, mnoho lidí si automaticky představí dlouhodobou terapii. Podle Králové je ale důležité rozlišovat mezi terapií a psychologickým poradenstvím. Zatímco terapie může trvat desítky i stovky hodin, její pracoviště slouží především jako místo prvního kontaktu, konzultace a podpory, odkud se lze odrazit k soustavnější péči. „Většinově jde o jednorázové setkání. Když vidíme, že je potřeba delší práce, snažíme se studentovi pomoct najít další péči mimo školu,“ vysvětluje. 

Vedle individuálního poradenství nabízí poradna také koučink, psychodiagnostiku nebo podpůrné skupiny. Součástí podpory je i propojení s dalšími pracovišti VŠE, například Kariérním centrem nebo Centrem pro studenty se specifickými potřebami. Podle Králové je důležité, aby studenti věděli, že možností podpory existuje víc a že není nutné zůstávat se svými problémy sami. 

Dnešní studenti neřeší jen studium 

Velká část témat se podle Králové sice týká školy — například státnic, psaní závěrečných prací nebo motivace ke studiu — zdaleka ale nejde jen o samotné vzdělávání. „Studium na vysoké škole je často spojeno s mnoha dalšími změnami, které přicházejí najednou. Mnoho studentů kombinuje školu s prací, poprvé se stěhuje od rodiny nebo si buduje úplně nové sociální zázemí,” vysvětluje. 

„Najednou si člověk buduje všechno od nuly. Nové vztahy, nové prostředí, často i úplně nový způsob života,“ popisuje Králová. „Tu zátěž máme tendenci podceňovat,” dodává.  

„Čtvrt-životní krize“ není slabost 

Ve veřejném prostoru se často objevují názory, že dnešní studenti jsou křehčí nebo méně odolní než předchozí generace. Králová se ale podobným generalizacím brání. Podle ní dnešní mladí lidé vyrůstají v odlišných podmínkách a řeší jiné typy výzev než generace před nimi. 

Velkou roli podle ní hrají sociální sítě, neustálé srovnávání s ostatními nebo obrovské množství možností, které dnešní společnost nabízí. To vše souvisí s obdobím takzvané „vynořující se dospělosti“, tedy životní fáze typické právě pro vysokoškolské studenty. „Je to období hledání identity, experimentování a zkoušení různých životních cest,“ vysvětluje Králová. 

Mladí lidé podle ní často řeší otázky typu: Kdo jsem a kdo chci být? Co chci dělat? Jaký život chci žít? Zároveň už nesou v některý oblastech, například práci, odpovědnost dospělých, ale ještě nejsou ve všech oblastech života úplně samostatní a nemusí mít realistická očekávání. I proto je podle Králové důležité nevnímat podobné nejistoty automaticky jako selhání nebo slabost, ale jako proces učení a vlastního rozvoje. 

Samota může přijít i mezi lidmi 

Jedním z častých témat, která se dle slov Králové v poradně objevují, je i pocit samoty. „Často se objevuje téma, že se člověk cítí sám, i když je mezi lidmi,“ říká Králová. 

Podle ní nejde jen o množství kontaktů, ale o skutečnou blízkost a možnost sdílet své problémy s někým dalším. K psychické nepohodě pak může přispívat i neustálé srovnávání s ostatními. „Jak to, že to ostatní zvládají?“ je podle Králové otázka, která se mezi studenty objevuje velmi často. 

Kdy už vyhledat pomoc? 

Rozpoznat moment, kdy člověk potřebuje pomoc, podle Králové není vždy jednoduché. Jak říká, mnoho studentů má tendenci všechno zvládnout samo a přehlížet důsledky na psychické i fyzické zdraví. Varovnými signály podle ní bývá dlouhodobá únava, problémy se spánkem, soustředěním či pocit bezmoci nebo izolace. 

„Někdy si člověk uvědomí, že to nemá s kým sdílet. A to bývá důležitý moment,“ zdůrazňuje. 

Pomoc podle ní není nutné hledat pouze na vysoké škole. Důležité je ale obracet se na ověřené odborníky a instituce. U psychoterapeutů nebo koučů doporučuje ověřovat vzdělání, výcvik i profesní zkušenosti. „Vždycky bych hledala někoho, kdo si prošel dlouhodobým výcvikem,“ dodává. 

Nepříjemné situace mohou být zdrojem růstu 

Na závěr Králová připomíná, že náročné životní období automaticky neznamená, že je s člověkem „něco špatně“. Mnoho změn, nejistot nebo krizí je podle ní přirozenou součástí dospívání a hledání vlastního místa v životě. 

„Řada nepříjemných situací v životě je právě zdrojem růstu,“ říká. 

Důležité podle ní je těžká témata neignorovat a nebát se o nich mluvit. Právě práce s nimi totiž člověku může pomoct posunout se dál. Zároveň dodává, že není potřeba zvládnout všechno okamžitě nebo dokonale. Každá životní fáze podle ní přináší nejistotu, ale i nové možnosti a zkušenosti.