Legnerová: AI bere práci juniorům v administrativě. Stále důležitější je umět AI využívat efektivně

Generace Technologie Trh práce Uměla inteligence

Co se v rozhovoru dozvíte?

  • Jakým způsobem mění umělá inteligence oblast personalistiky?  
  • Proč AI není při posuzování kandidátů automaticky objektivnější a jaká to nese rizika?
  • Které generace a pracovní pozice jsou nástupem AI nejvíce ohroženy a jak se tomu přizpůsobit?  
  • Jaké dovednosti budou na trhu práce stále důležitější?  
  • A jaké nové nároky klade využívání AI na manažery a proč nám technologie nakonec nemusí ušetřit čas?  

Celá epizoda již dostupná na:

    

Umělá inteligence dnes třídí životopisy, připravuje analýzy i pomáhá s administrativou. Budou uchazeče o zaměstnání selektovat stroje? Které pracovní pozice začínají být díky AI postradatelné a po kterých dovednostech bude naopak na pracovním trhu poptávka?  

O tom, jak AI mění personalistiku i trh práce a na co by se měli zaměstnanci i manažeři připravit, jsme v Podniku mluvili s odbornicí na personalistiku z FPH VŠE Kateřinou Legnerovou. 

 

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí fungování firem. Zatímco některé podniky ji už využívají při každodenní práci, jiné teprve hledají způsoby, jak ji bezpečně zapojit. Jaký dopad má AI na pracovní trh a HR ve firmách? V podcastu Podniko o tom mluví odbornice na personalistiku Kateřina Legnerová. 

Podle ní se umělá inteligence osvědčuje zejména v rutinních činnostech. V HR odděleních proto pomáhá se zpracováním dokumentů, komunikací nebo tříděním životopisů, díky čemuž může podle Legnerové výrazně urychlit první fázi náboru. 

O přijetí zaměstnance ale podle odbornice stroj rozhodovat nemá. „Vždycky to je odpovědnost člověka,“ říká. AI podle ní sice může personalistům doporučit vhodné kandidáty, konečné slovo však musí mít člověk. 

Zároveň podle Legnerové neplatí, že by tato doporučení byla automaticky objektivnější než lidský úsudek. „Umělá inteligence potřebuje zadání nebo se učí a může tak přebírat stereotypní vzorce či předsudky, takže pokud třeba preferujete určitý typ kandidátů podle věku, může v tom pokračovat,” vysvětluje. 

Kdo nebude výplody AI slepě přebírat, bude na roztrhání 

Legnerová předpokládá, že lidští pracovníci budou moci postupně přenechávat většinu rutinních administrativních činností AI. Personalisté i další zaměstnanci tak získají více prostoru věnovat se strategii, práci s lidmi nebo rozvoji zaměstnanců. Právě v tom vidí Legnerová největší přínos umělé inteligence. 

S tím se ale podle ní promění i požadavky na zaměstnance. Na významu budou získávat dovednosti, které technologie nahradit neumí. „Bude chybět lidská komunikace, empatie, týmová spolupráce nebo aktivní naslouchání,“ říká.  

Stále důležitější podle Legnerové bude také schopnost kriticky pracovat s informacemi. „Schopnost práce s daty a kritické myšlení bude nejžádanějšími kompetencemi. Protože zadat úkol do umělé inteligence a dostat z poloviny relevantní výstup, to umí hodně lidí. Ale zadat to dobře, kriticky posoudit, otestovat, zkontrolovat, to bude role manažera, aby to lidi naučil,” myslí si. 

Nečekejme, že AI bude pracovat a my si dáme nohy nahoru 

Největší proměnou přitom podle odbornice projdou především juniorní administrativní pozice, na kterých zaměstnanci dříve získávali první zkušenosti. Ani to ale Legnerová nevnímá jako důvod k obavám. Nové technologie podle ní zároveň vytvářejí nové pracovní příležitosti a poroste poptávka po lidech, kteří s AI dokážou efektivně pracovat. 

Podle Legnerové nelze očekávat, že AI lidem přinese více volného času. Rutinní práci sice zvládne rychleji, její výstupy je ale potřeba kontrolovat a správně využít. Největší změnou tak podle ní zřejmě nebude kratší pracovní doba, ale to, že lidé budou místo opakující se administrativy věnovat více času činnostem, které technologie zatím nahradit nedokáže.