Lukeš Rybanská: Česko z příchodu Ukrajinců profituje. S diskriminací se setkávají denně

Integrace Sociologie Trh práce Veřejná politika

Co se v rozhovoru dozvíte:

  • Jak se migrační vlna z Ukrajiny projevila na Českém trhu práce a čím jsou pracovníci z Ukrajiny typičtí?
  • Jaké jsou přínosy ukrajinských migrantů pro tuzemskou ekonomiku?
  • S jakými formami diskriminace se Ukrajinci setkávají?
  • Jaký má migrace z Ukrajiny vliv na postoj Čechů k Ukrajincům a migraci obecně?

Celá epizoda již dostupná na:

    

Od ruské invaze na Ukrajinu, kvůli které do Česka uprchly statisíce lidí, uplynuly čtyři roky. Jaký dopad mají ukrajinští uprchlíci na českou ekonomiku a trh práce? Jak se jim v Česku žije a jaké přínosy i výzvy představuje jejich integrace?

O tom jsme v Podniku mluvili se socioložkou Ivanou Lukeš Rybanskou.

 

Od ruské invaze na Ukrajinu, kvůli které do Česka uprchly statisíce lidí, uplynuly 24. února čtyři roky. Ke konci roku 2025 evidovalo Ministerstvo vnitra v Česku necelých 400 tisíc Ukrajinců s tzv. dočasnou ochranou. Jak se jim v Česku žije a jaké přínosy i výzvy představuje jejich integrace?

Zejména na trhu práce, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem uchazečů o práci, se podle socioložky Ivany Lukeš Rybanské ukrajinští migranti integrovali velmi dobře. „Mnoho zaměstnavatelů, kteří měli problém najít zaměstnance, je teď spokojených. Zejména se to týká zdravotnictví, stavebnictví a výrobních sektorů,“ říká Lukeš Rybanská.

Právě z hladkého zapojení ukrajinské komunity do tuzemského pracovního procesu podle Lukeš Rybanské pramení další plusy pro českou ekonomiku. Pracující cizinci totiž nejsou závislí na státní podpoře, ale naopak tu peníze utrácejí a do státní kasy přispívají na daních a odvodech do sociálního a zdravotního pojištění.

„Dle dat společnosti PAQ Research z roku 2024 bylo 80 % ukrajinských válečných uprchlíků v ekonomicky aktivním věku zaměstnaných, z toho kolem 60 % na plný a 20 % na částečný úvazek,“ uvádí socioložka.

Profesoři a doktoři pracující “u pásu”

Narozdíl od doby před propuknutím otevřeného konfliktu už podle ní Ukrajinci pracují na mnohem pestřejší škále pracovních pozic a oborů. Přesto ale je stále typické, že jde o práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci.

„Vidíme vysokoškolsky vzdělané lidi ve výrobě, dopravě nebo logistice. Je to dlouhodobý trend,“ dodává Lukeš Rybanská s tím, že zhruba 4 % se daří zůstat se svou předchozí prací či kvalifikací zůstávat v kontaktu prací na dálku pro ukrajinské firmy či klienty.

Na vině bývá i uznávání vzdělání a kvalifikace z Ukrajiny. Tento problém mají podle Lukeš Rybanské hlavně uprchlíci, kteří by chtěli v Česku pokračovat v kariéře ve zdravotnictví. „Musejí se znovu naučit na zkoušky, které musejí absolvovat v češtině. Než celý proces zvládnou, tak se ještě musí něčím živit,” vysvětluje.

Cizinci se v Česku setkávají s diskriminací denně

Z rozhovorů, které Lukeš Rybanská s kolegy absolvovala v rámci jejich aktuálního výzkumu, vyplývá, že ukrajinští váleční migranti se v Česku běžně setkávají s diskriminací, a to prakticky na denní bázi.

„Můžete být vyloučeni jen na základě vašeho jména nehledě na vaši kvalifikaci či úroveň jazyka. Česko je také velmi zvláštní země v tom, že nároky na správný přízvuk v češtině tu jsou extrémně vysoké,” upozorňuje Lukeš Rybanská s tím, že pouhý přízvuk bývá běžně důvodem k diskriminaci, přestože se člověk perfektně domluví v osobní i profesní rovině.

Zůstat, nebo odejít? Rozhoduje rodina a bezpečí

Co rozhoduje o tom, zda Ukrajinci ze země uprchnou nebo zda se do ní vrátí? Podle Lukeš Rybanské nejde jen o individální ekonomické podmínky či bezpečnostní situaci na Ukrajině. Zásadní úlohu při rozhodování podle ní má kontext rodiny — dětí, rodičů nebo prarodičů, kteří často zůstali doma.

„Mnozí by se rádi vrátili, ale potřeba zajistit bezpečí dětí je pro ně silnější než jejich vlastní preference,“ upozorňuje. Důležitou roli podle ní hraje i atmosféra v Česku. Pokud by se začala měnit k horšímu, může to podle ní rozhodování výrazně ovlivnit.

Přijít o ukrajinskou menšinu by Česku uškodilo

Podle odbornice by ale byla škoda o ukrajinskou menšinu přijít. Utrpěla by nejen česká ekonomika, ale přišli bychom také o příležitosti těžit z budoucí obnovy Ukrajiny. Zároveň je podle ní brát s notnou rezervou různá “silácká vyjádření” některých politiků, kteří svádějí řadu aktuálních problémů ve společnosti a státní správě na ukrajinské uprchlíky.

„Počty migrantů z Ukrajiny jsou sice obrovské, je ale nutné si uvědomit, že většina problémů, které se na ně svádí, existovala už předtím — krize bydlení, nedostatek lékařů, regionální rozdíly. Přítomnost Ukrajinců spíše odhaluje slabá místa českého státu, než že by je způsobovala,“ říká Lukeš Rybanská.