Hudík: Myšlenky Adama Smitha jsou aktuální i po 250 letech. Byl “protržní”, ne “probyznysový”

Ekonomie Historie

Co se v rozhovoru dozvíte?

  • Proč je dílo Bohatství národů od Adama Smitha i po 250 letech aktuální? 
  • Jak by ideální stát v pojetí Adama Smitha vypadal? 
  • Co skutečně znamená „neviditelná ruka trhu“? 
  • A co by si ze Smithových myšlenek měli vzít dnešní politici? 

Celá epizoda již dostupná na:

    

Letos je to 250 let od vydání Bohatství národů skotského myslitele Adama Smitha, který je považován za praotce moderní ekonomie. Proč je Smithovo dílo aktuální i dnes a co by si z něj měli vzít dnešní politici? Jak by vypadal ideální stát založený na principech zmiňovaných v této slavné knize? A jak autor termínu “neviditelná ruka trhu” nahlížel na vzdělávání, chudobu nebo otroctví? 

O Smithovi a jeho odkazu jsme v Podniku mluvili s ekonomem Markem Hudíkem.  

 

Proč se ke Smithovi vracet i po 250 letech? 

Před 250 lety vyšlo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů – kniha, která zásadně ovlivnila ekonomické myšlení. Ačkoliv se o Smithovi mluví jako o zakladateli moderní ekonomie, jeho význam podle ekonoma Marka Hudíka nespočívá jen v ekonomii. Smith v ní předkládá vizi společnosti, kde se prosperita, svoboda a morálka vzájemně nevylučují, ale naopak posilují. 

„Lidé si často myslí, že tržní chování je nemorální nebo že prosperita vyžaduje řízení shora. Smith ukazuje, že to není pravda,“ říká Hudík. 

Smith podle něj nebyl ekonom v dnešním slova smyslu. Sám sebe vnímal jako morálního filozofa a za své hlavní dílo považoval Teorii mravních citů. Ekonomii se věnoval jako jedné z oblastí, které souvisejí s fungováním společnosti. Přesto podle Hudíka dokázal s neuvěřitelnou přesností popsat ekonomické jevy své doby.  

„Je fascinující, jak přesně dokázal identifikovat klíčové věci. I když to dnes čteme, působí to moderně,“ říká Hudík. 

Bohatství národů je podle něj zároveň praktickým návodem i teoretickým pojednáním. Smith kritizuje britský ekonomický systém, ale zároveň vysvětluje, jak bohatství vzniká a jak by státy měly o ekonomice přemýšlet. 

Jak by vypadal „Smithův stát“? 

Kdybychom si představili stát, který aplikuje Smithovy principy, měl by podle Hudíka několik jasných rysů. Smith byl zásadně proti privilegiím a koncentraci moci. Kritizoval monopoly napojené na vládu, které zvyšují ceny a škodí společnosti. „Byl proti tomu, aby někdo měl jiná pravidla než ostatní,“ připomíná Hudík. 

Státu přisuzoval tři hlavní role: vnější obranu, vymáhání práva a poskytování veřejných statků, zejména infrastruktury. „Vláda musí chránit lidi nejen před sousedy, ale i před vládou samotnou,“ říká Hudík. 

“Objev” neviditelné ruky trhu 

Smith je mimo jiné původcem termínu “neviditelná ruka trhu”. Tuto dnes velmi známou a používanou metaforu přitom podle Hudíka ve svém díle použil jen velmi málokrát. Význam má přitom zásadní: lidé mohou sledovat vlastní zájem, a přesto tím naplňovat zájem veřejný. „To, že se můžeme každý den naobědvat, není díky dobrotě pekaře nebo řezníka, ale díky tomu, že sledují svůj vlastní zájem,“ vysvětluje Hudík.  

Klíč k produktivitě viděl Smith viděl v dělbě práce. Zároveň ale upozorňoval na její stinné stránky. „Lidé, kteří celý život vykonávají jednu určitou činnost, se podle něj „stanou omezení a hloupí“. Proto podporoval povinné vzdělávání, financované státem, aby lidé mohli rozvíjet svůj talent a nebyli jen úzkými specialisty,” říká Hudík. 

Hudík také připomněl, že Smith považoval chudobu za společensky škodlivou a stát měl podle něj poskytovat základní záchrannou síť, což v dnešní společnosti do určité míry funguje. Zároveň odsuzoval kolonialismus i otroctví, a to nejen z pohledu morálky, ale i ekonomiky. „Z hlediska celospolečenského je za něj ten systém ekonomicky nevýhodný, protože prospívá jen úzké skupině, která z nich těží,“ shrnuje Hudík. 

Prosperita, svoboda a morálka mohou fungovat společně 

Na závěr Hudík připomíná dvě Smithovy myšlenky, které podle něj v dnešní debatě chybí. Tou první je víra v to, že prosperita, svoboda a morálka mohou fungovat společně. Tou druhou je schopnost rozlišovat mezi tím, co je „protržní“, a tím, co je „probyznysové“. „Smith byl pro trh, ale byl velmi kritický k byznysu, který usiluje o privilegia a monopoly,“ říká Hudík.