Klement: Kdo AI nesleduje a nezkouší, může skončit bez práce. Většina firem si zatím s AI neví rady

Technologie Trh práce Uměla inteligence

Co se v rozhovoru dozvíte?

  • Jak firmy ve skutečnosti chápou umělou inteligenci a jak ji nejčastěji využívají? 
  • Které profese AI ohrozí nejdříve a jaká bude role člověka v době AI? 
  • Co by měl každý jednotlivec i firma udělat, aby v budoucnu nezůstal pozadu? 

Celá epizoda již dostupná na:

    

Umělá inteligence změní pracovní trh. Proč firmy o nasazení AI častokrát jen hodně mluví spíše, než že by její potenciál naplno využívaly? Co manažeři i pracovníci od AI čekají a proč to často neodpovídá tomu, jak AI skutečně funguje? Kdo by se skutečně měl o práci bát a co je možné udělat, abychom o práci nepřišli?

O tom jsme v Podniku mluvili s odborníkem na AI a vyučujícím na Fakultě podnikohospodářské VŠE Vítězslavem Klementem.

 

O umělé inteligenci a jejích dopadech na firmy a pracovní trh už bylo řečeno mnohé. Podle odborníka na AI Vítězslava Klementa je ale realita mnohem méně dramatická, než jak ji popisují titulky — a zároveň mnohem méně růžová, než jak ji prezentují technologičtí nadšenci. „V novinách čtete fatalistické články typu tohle nás vyhubí, na LinkedInu zase vidíte svět, kde všechno běží samo. A pak přijdete do firmy, kde na jaře 2026 řeší, co je to ChatGPT a jestli je placený nebo ne,“ říká Klement. 

Generativní AI dominuje. Agentní AI je zatím hudba budoucnosti 

Ve firmách, které dnes AI využívají, dominuje využívání generativní AI, například pro psaní emailů, popisků, odpovědí zákazníkům, tvorbu jednoduchých textů či pomoc s administrativou. Ve velkém se roky už používá také analytická AI. 

Agentní AI, o které se v odborných kruzích mluví jako o další evoluční fázi, je podle Klementa zatím minoritní. Mnoho firem je podle něj teprve ve fázi, kdy se učí, co je to chatbot, jak s ním mluvit a co do něj nenahrávat. A už vůbec nejsou připravené na systémy, které by samostatně vykonávaly komplexní úkoly. 

Jen málo firem AI využívá systematicky 

Klement upozorňuje, že to, že zaměstnanci používají neplacené verze GPT, Gemini nebo Claude „na černo“ ve svých telefonech, ještě neznamená, že firma AI skutečně využívá. „To je spíš špatná cesta,“ říká. Podle něj je klíčové sjednotit nástroje, nastavit pravidla, školit zaměstnance a řešit bezpečnost. Teprve potom lze mluvit o implementaci. 

V praxi dnes firmy používají AI na psaní příspěvků na sociální sítě, odpovědi zákazníkům, nábor nebo back office. Klement ale upozorňuje, že mnoho chatbotů, které firmy nasazují, je prakticky nepoužitelných. „I u velkých firem jsou ti chatboti úplně hloupí. A to není chyba AI, ale špatného nakrmení daty,“ říká. Podle něj je to ukázka toho, že firmy často řeší AI aniž by věděly, co od nástroje mohou vyžadovat a očekávat. 

Ing. Vítězslav Klement, MBA

Vítězslav Klement přes 15 let pomáhá firmám zvládat změny v marketingu, strategii a digitální transformaci. V posledních letech se soustředí na to, jak zavádět AI do řízení firem tak, aby nevznikal chaos, ale měřitelný výkon. Má zkušenosti z projektů v ČR, na Slovensku, ve Španělsku a ve Spojených arabských emirátech. Je autorem knih „Umělá inteligence pro váš marketing“ (2025), která se prodala i v Kataru, Kanadě, Saudské Arábii a Dubaji, a „Značka, která přežije AI“ (2026), autorem podcastu „Umělá, ale inteligence“ a vyučuje téma umělé inteligence na FPH VŠE.

  • Ing. Vítězslav Klement, MBA

Agentní AI přinese změnu, ale i rizika, na která firmy nejsou připravené 

Ačkoliv agentní AI představuje budoucnost, firmy podle Klementa nejsou připravené ani na její základní rizika. Zmiňuje příklad pracovnice, které agentní systém po udělení přístupu do emailu kompletně smazal schránku. Podle něj je to ukázka toho, jak nebezpečné může být nasazení agentů bez pochopení jejich fungování a bez bezpečnostních opatření.  

„Je to naprosté peklo. Aby to mohly firmy používat, musí nejdřív chápat, co to je,“ říká. Zároveň upozorňuje, že implementace AI ve firmách je teprve na začátku. „Netvařme se, že všechny firmy jedou AI. Nejedou ani náhodou,“ dodává s tím, že teprve posledního půl roku vidí zvýšený zájem o bezpečnostní směrnice, pravidla pro nahrávání dat a školení zaměstnanců. 

Připomíná také riziko, se kterým byznys tolik nezmůže, a tím je závislost na technologiích od několika málo velkých poskytovatelů. „Dneska všichni frčíme na Google a Microsoftu. Taky jsme závislí na dvou řešeních,“ říká. U AI podle něj hrozí totéž – včetně rizika datových blackoutů, pokud jsou datová centra v geopoliticky nestabilních regionech. 

Role člověka v době agentů: orchestrátor, ne vykonavatel 

Klement nesdílí často zmiňovaný názor, že AI začne ve velkém připravovat o práci hlavně kancelářské profese. Podle něj budou jako první ohroženy manuální práce, které se opakují a lze je snadno automatizovat. Připomíná roboty, kteří dnes dokážou vykopat bazén, omítnout stěnu, vařit nebo sekat zahradu. „Tyhle automatizované činnosti nahradíte úplně v klidu,“ říká. 

Přestože se kýve židle i pod mnohými kreativními a kancelářskými zaměstnáními, o práci AI člověka zcela nepřipraví. Klement si budoucnost představuje tak, že každý člověk bude využívat několik agentů, kteří budou vykonávat opakované úkoly. „Pořád bude muset být někdo, kdo tomu dá myšlenku, směr, misi,“ říká. Lidská práce se tak posune do strategičtější roviny, zatímco rutinu převezmou stroje.  

Jak si podle Klementa na proměňujícím se pracovním trhu zachovat relevanci? Je třeba s AI pracovat, zkoušet ji a sledovat vývoj. „Musíte to zkoušet, objevovat. A pak to sledovat, protože za měsíc to může fungovat jinak a za půl roku úplně jinak,“ říká. Firmám doporučuje začít tím, že si zmapují, co lidé dělají, přiřadí vhodné nástroje a naučí zaměstnance s nimi pracovat. „Je to jako když si někdo píše objednávky tužkou na papír. Možná ten Excel bude lepší,“ uzavírá.