Kopkáně: Na dobrý důchod nepostačí jen státní příspěvky v penzijku. Kdo nedělá nic, nedopadne dobře

Finance Investování Veřejná politika

Co se v rozhovoru dozvíte?

  • Proč samotné penzijní spoření na důchod téměř jistě nebude stačit? 
  • Co přináší návrh „Lepšího penzijka“? 
  • Proč při dlouhém investičním horizontu dává smysl investovat převážně do akciových portfolií? 
  • Pro koho penzijní spoření dává smysl a pro koho už třeba ne? 
  • A jaká je největší chyba při spoření na důchod? 

Celá epizoda již dostupná na:

    

Stačí penzijní spoření k zajištění na důchod? Co přináší návrh „Lepšího penzijka“? Pro koho může být výhodnější investovat samostatně a co nejhoršího mohou lidé při spoření na důchod udělat? 

O změnách v penzijním spoření, návrhu „Lepšího penzijka“ i o tom, jak se finančně připravit na důchod, jsme v Podniku mluvili s odborníkem na finance z FPH VŠE Heřmanem Kopkáně. 

 

České penzijní spoření čekají změny. Návrh takzvaného „Lepšího penzijka“ má zatraktivnit třetí pilíř, tedy dobrovolné spoření na stáří podporované státem. Počítá například s vyšším příspěvkem pro lidi do 30 let, novými možnostmi investování a omezením výše poplatků. Odborník na finance Heřman Kopkáně ale upozorňuje, že větší proaktivita bude potřeba také ze strany střadatelů.  

„Kdyby si někdo řekl, že jediná věc, na kterou si bude spořit na důchod, bude penzijko, tak to téměř jistě bude málo,“ říká Kopkáně. Platí to podle něj i v případě, kdy člověk maximalizuje státní příspěvek a daňovou podporu a zvolí fond s relativně dobrým zhodnocením. „Na to, aby si člověk naspořil na důchod, bude potřebovat asi víc, než k čemu motivuje stát pobídkami,“ dodává. 

Jak se finančně připravit na důchod? 

Jedním z klíčových faktorů je podle Kopkáně délka investičního horizontu. V souvislosti s novými možnostmi investování zmiňuje například lifecycle fondy, které na začátku pracují s větším podílem akcií a s rostoucím věkem střadatele se postupně přesouvají více k dluhopisům. 

„Když budu mít opravdu dlouhý investiční horizont 30 nebo 40 let, tak je to pro mě jako investora velká výhoda, protože mě vlastně ta volatilita akcií zas tolik netrápí, protože ji prostě vysedím,“ vysvětluje Kopkáně. 

S blížícím se důchodem se podle něj naopak portfolio může postupně přesouvat k méně volatilním dluhopisům, které mají nižší potenciální výnos. Kopkáně připomíná, že s odchodem do důchodu nemusí člověk všechny investice ukončit. Naopak, může být vhodné přinejmenším část z nich držet dál, protože se mohou dalších i několik desetiletí zhodnocovat, jakmile člověk nepotřebuje hotovost a nemá averzi k riziku. 

Penzijko, nebo vlastní investování? 

Podle Kopkáně se vhodnost penzijního spoření neomezuje jen na určitou věkovou skupinu. Smysl podle něj může dávat dvacetiletému člověku, čtyřicátníkovi i člověku kolem šedesátky. „Záleží na jejich situaci, nicméně díky státním příspěvkům a odpočtům z daní je penzijko relevantní pro všechny,” vysvětluje. 

Připouští ale, že pro člověka, který ví, jak investovat, dokáže začít včas a vydrží investovat desítky let, může být lepší investovat samostatně. „Pokud jsi schopný to udělat sám, začneš dnes, nejpozději zítra a vydržíš to těch 40 let, pravděpodobně bude výhodnější si to dělat sám,“ říká. 

Jako dva hlavní důvody zmiňuje nižší náklady a větší flexibilitu. Dobře diverzifikovaná ETF mají podle něj velmi nízké poplatky a peníze v nich nejsou na desetiletí zablokovaná, jako v případě penzijního spoření. Na druhou stranu to ale podle Kopkáně nemusí být pro každého nevýhoda. Pro člověka, který není dostatečně svědomitý, může být omezený přístup k penězům naopak výhodou. 

Nejhorší možností je ale podle Kopkáně váhat a nijak se na stáří po finanční stránce nepřipravovat, což vztahuje také k vlastní zkušenosti. „To nejhorší, co lidi můžou udělat, je nedělat nic a říct si, ono to nějak dopadne,“ říká. Přibývat podle něj může lidí, kteří až před odchodem do důchodu zjistí, že nemají dostatečně naspořeno. „Kdo nezačne a nevydrží to, tak se prostě nebude mít dobře,“ uzavírá.