Rožek: Blokáda Hormuzského průlivu zaskočila světové trhy. Návrat k normálu je v nedohlednu

Co se v rozhovoru dozvíte?

• Jak blokáda Hormuzského průlivu ovlivňuje celosvětovou ekonomiku a logistiku? 
• Proč je Hormuzský průliv tak důležitým dopravním uzlem, jehož uzavření nelze snadno obejít?
• Jak blokáda v praxi vypadá a co znamená pro posádky lodí a rejdařské společnosti? 
• Jak dlouho v případě otevření průlivu potrvá, než se situace vrátí k normálu?

Celá epizoda již dostupná na:

Blokáda Hormuzského průlivu paralyzovala celosvětové logistické řetězce a způsobuje růst cen napříč trhy. Podle Petra Rožka, výkonného ředitele Svazu spedice a logistiky, který na Fakultě podnikohospodářské VŠE vyučuje, není jednoduše možné blokádu obejít, a i v případě otevření průlivu potrvá týdny i měsíce, aby se situace vrátila do normálu. 

„Vše souvisí se vším,“ říká hned v úvodu rozhovoru s tím, že pokud je logistický řetězec narušený uprostřed, vlna problémů se šíří na obě strany. Chybějící paliva zdražují výrobu, výpadky hnojiv zvyšují ceny potravin a nedostatek hliníku dopadá na automobilový průmysl. Situace zapříčiňuje okamžitý nárůst cen zboží i služeb. 

Jak blokáda vypadá a proč je tak účinná 

Blokádu je podle Rožka prakticky nemožné prolomit z několika důvodů. Tím hlavním je geografie. plavební koridor je natolik úzký, že na pohyb lodí lze snadno vizuálně dohlížet. „Ten prostor je velice úzký a je tam z obou stran možnost vidět na ta plavidla,“ vysvětluje. V oblasti podle něj působí rychlé čluny, které jsou schopné lodě obsadit či pokládat miny. Nejen nákladním lodím, ale i vojenským lodím navíc hrozí dronové útoky, před kterými je velmi obtížné se efektivně bránit. Riziko je tedy reálné a natolik velké, že lodě raději do průlivu neplují. 

Roli podle Rožka hrají také pojišťovny, které pojistné zdražují nebo rovnou vypovídají. „Pojišťovny dneska vypovídají pojištění lodního trupu kvůli velkému riziku. To může stát i 3-5 % z hodnoty lodi, takže to si provozovatelé velkých tankerů nelajsnou zaplatit,” říká. 

Hormuz – jednosměrka, kterou nelze obeplout 

Narozdíl od jiných námořních uzlů je navíc Hormuzský průliv specifický tím, že jde o jedinou cestu, jak se do Perského zálivu dostat. „Suez se běžně obeplouvá kolem Afriky, stejně tak Panamský průplav lze obeplout. Hormuz je bohužel taková jednosměrná ulice do území, ze kterého není úniku,” zdůrazňuje Rožek. 

Podle Rožka sice existují alternativní trasy pro náklad, problém je ale v jejich nízké kapacitě. „Teoreticky lze část ropy vést přes přístavy Fudžajra nebo Janbu, případně po silnici přes Arabský poloostrov. Jenže zatímco tankery v Perském zálivu běžně nakládají až 2 miliony barelů, přístavy mimo průliv zvládnou lodě třikrát menší,” říká Rožek. Náhradní trasy tak obslouží jen malou část běžného objemu a největší tankery nelze využít a podobná situace panuje i pro kontejnerové lodě. Nouzové alternativní trasy navíc podle Rožka bývají dražší. 

Rejdaři vydělávají, posádky čekají 

Některé lodní společnosti podle Rožka na situaci paradoxně vydělávají. „Rejdaři, co provozují tankery, tak si mastí kapsy,” říká s tím, že denní sazby nájmu vzrostly až na pětinásobek na zhruba 400 tisíc dolarů. Na růstu cen se ale podle Rožka podepisují také spekulace se zbožím, stejně tak jako hysterie na trzích. „Cena je neúměrně vysoká,” myslí si Rožek. 

Zatímco lodím a jejich posádkám uvnitř zálivu nezbývá než čekat či nově akceptovat íránské podmínky pro umožnění průjezdu, plavidla, která čekala na vjezd do Perského zálivu odplula. „Čekat se jednoduše nevyplatilo,” říká Rožek. Možnost čekat má podle něj navíc také své omezení, a to třeba i kvůli zásobám, které posádka potřebuje.  

Návrat k normálu potrvá týdny až měsíce 

I kdyby blokáda okamžitě skončila, návrat k běžnému provozu podle Rožka potrvá. Lodě jsou totiž rozptýlené a spousta se jich odklonila do jiných bezpečnějších regionů a po otevření Hormuzského průlivu budou na linkách chybět. Stejně tak výroba surovin v regionu se bude obnovovat pomalu. Rožek upozorňuje, že třeba v případě produkce ropy a plynu trvá týdny, než se výroba dostane do starých kolejí. 

„I kdyby se teď všichni poplácali po ramenou a řekli, že válka končí, nějaký výpadek tady ještě v řádech měsíců nastane,“ říká. 

Zda krize donutí logistické i výrobní řetězce, aby vybudovaly nové alternativní trasy, bude podle Rožka záviset na době, po kterou zůstane proplutí Hormuzským průlivem komplikované. „Pokud krize pomine rychle, neočekávám, že by se něco změnilo. Alternativní řešení člověk hledá až pod velkým tlakem, který by nastal v okamžiku, kdy by se dosavadní režim opravdu dlouhodobě hroutil. Byli by fajn, pokud by existovala železnice či ropovod, díky, kterému by Hormuzský průliv nebyl potřeba, ale pokud se v něm znovu zprovozní lodní přeprava, tak jde o ekonomickou sebevraždu,” myslí si Rožek.