Sieber: Nová konopná legislativa je přínosná. Úplná legalizace marihuany ale vychází nejvýhodněji

Co v rozhovoru uslyšíte?

• Proč jsou nová pravidla umožňující samopěstování výhodnější než úplný zákaz, který platil do konce roku 2025?
•  Jak velké mohou být přínosy dalšího rozvolňování konopné legislativy pro společnost i státní kasu?
• Jaká úskalí legalizace trhu s konopím má a hrozí rozmach tzv. konopného turismu v ČR? 

Celá epizoda již dostupná na:

Černý trh s marihuanou zatím nezmizí 

Volnější pravidla pro držení a pěstování konopí podle Siebera sice lze považovat za pozitivní, přetrvává ale neexistence komerčního trhu či konopných klubů. „Kvůli tomu se očekává, že stále ještě přežije větší část černého trhu s konopím,“ upozorňuje. Novela trestního zákoníku tak nadále míjí ty lidi, kteří nechtějí nebo nemohou konopí pěstovat a přesto ho poptávají. 

Na otázku, jak velká část spotřeby marihuany v ČR připadá na domácí pěstitele, Sieber říká, že byť spolehlivá data chybí, v socioekonomické studii odhadovali, že v případě legálního a státem regulovaného trhu s konopím může jít odhadem o polovinu. 

Stejně tak je podle Siebera obtížné přesně vypočítat celkové náklady státu vynaložené na represi činů spojených s pěstováním, držením či prodejem marihuany. Data navíc zkreslují případy, kdy konopí je pouze jedním z několika důvodů pro zásah a náklady státního aparátu. 

Přesto lze podle něj odhadovat, že náklady státu na vyšetřování, soudy a vězeňství v související jsou v řádech stovek milionů korun ročně. Jako hlavní argument pro zavedení legálního státem regulovaného trhu s konopím tak vnímá primárně bezpečnost pro spotřebitele spíše než náklady či ušlý zisk státu z případných daní.  

Benefity legalizace mohou jít do miliard korun 

Efekt legalizace pro státní kasu by nicméně mohl být značný, a to zejména v případě, kdy by se černý trh podařilo převést na ten legální a státem regulovaný. Střední odhad autorů studie vycházel kolem 2,5 miliardy korun ročně, s potenciálem růstu v dalších letech po vytlačení černého trhu. K tomu by podle ekonoma došlo v případě, kdy by marihuana na legálním trhu stála maximálně stejně, jako na tom černém, tedy okolo 200 korun za gram sušiny. 

Výše zdanění je proto klíčová. Teorie podle Siebera velí opřít zdanění o tzv. Pigouovskou daň – tedy přirážku odpovídající negativním dopadům spotřeby. To se ale podle něj v praxi spíše neděje. „Motiv státních aparátů bývá spíše fiskální,“ dodává s tím, že pokud bude pro trh výhodnější operovat v ilegalitě, přínosy legalizace pro veřejné rozpočty klesají. 

Podle Siebera navíc poznatky adiktologů nenaznačují, že pokud si odmyslíme praktiky černého trhu s marihuanou, tak její výroba a spotřeba nepředstavuje významné negativní důsledky pro třetí strany.  

„Výroba představuje nějakou energetickou zátěž podobně jako jakýkoliv produkt, jako negativní externalitu lze považovat například dopad kouření konopí pro okolí, ale není příliš prokazatelné, že by s výrobou a spotřebou marihuany samotné byla spojená nějaká dominantní negativní externalita,“ vysvětluje.  

• Ing. Patrik Sieber, Ph.D.

Ing. Patrik Sieber, Ph.D.

Výroba představuje nějakou energetickou zátěž podobně jako jakýkoliv produkt, jako negativní externalitu lze považovat například dopad kouření konopí pro okolí, ale není příliš prokazatelné, že by s výrobou a spotřebou marihuany samotné byla spojená nějaká dominantní negativní externalita.

Předchozí Následující

Rizikem je chybně nastavená legalizace 

Sieber nepředpokládá, že by celková spotřeba konopí vlivem případného zavedení regulovaného trhu výrazně vzrostla či zvýšila spotřebu jiných návykových a omamných látek. Stejně tak nepředpokládá, že by regulovaný prodej v Česku přitáhl masy turistů.  

„Marihuana se v Praze a Česku prodává,” připomíná Sieber s tím, že pro turisty v nepředstavuje absence legálního trhu s konopím zásadnější překážku v tom si marihuanu obstarat. „Pokud ostatní státy půjdou také cestou regulovaného trhu, o žádné turistice bych nehovořil,” dodává. 

Sieber shrnuje, že z pohledu socioekonomických dopadů nenarazil na žádný významný argument, proč legální a státem regulovaný trh s konopím v Česku nezavést. Příklady z USA, Španělska, Nizozemska či Německa, kde legální trh s marihuanou existuje, podle něj nepoukazují na závažnější problémy.  

Ty by podle něj mohly nastat, pokud by se k liberalizaci konopí v Česku přistoupilo chybně. „Dostat produkci a ochranu kvality pod kontrolou státu, snad i trochu zdanění, to považuji za jednoznačně pozitivní jev. Nevidím příliš negativ. Negativem by bylo, kdyby někdo začal propagovat nepřiměřenou spotřebu,” upozorňuje Sieber s tím, že to už je otázkou konkrétního nastavení v zákonech. 

„V našich návrzích a hodnoceních byla samozřejmě propagace spotřeby marihuany zakázána. Pokud by tohle někdo porušil, tak by se stav věcí oproti tomu současnému či předchozímu mohl zhoršit,” uzavírá.