Špeciánová: AI povede spíš k rekvalifikaci než nezaměstnanosti. Nepodmíněný příjem je utopie
Co se v rozhovoru dozvíte?
- Co znamená technologická nezaměstnanost a proč se o ní mluví už téměř sto let?
- V čem se současný nástup umělé inteligence liší od předchozích technologických revolucí?
- Může být nepodmíněný základní příjem řešením?
- Co ukazují dosavadní zahraniční experimenty?
- A jakou roli bude hrát v budoucnosti rekvalifikace?
Celá epizoda již dostupná na:
Připraví umělá inteligence lidi o práci? Nebo jde o další lichou obavu typickou pro každý technologický pokrok? A proč někteří lidé včetně například šéfa OpenAI Sama Altmana vidí východisko v nepodmíněném základním příjmu?
O budoucnosti pracovního trhu, technologické nezaměstnanosti i nepodmíněném základním příjmu jsme v Podniku mluvili s ekonomkou z FPH VŠE Jitkou Špeciánovou.
Umělá inteligence mění pracovní trh rychleji než předchozí technologické revoluce. Spolu s tím se znovu objevují obavy z masové nezaměstnanosti i debaty o zavedení nepodmíněného základního příjmu, který by negativní důsledky možného nárůstu nezaměstnanosti do určité míry kompenzoval. Ekonomka Jitka Špeciánová ale upozorňuje, že podobné obavy se v minulosti objevovaly opakovaně a černé scénáře se zatím nikdy nenaplnily.
Technologickou nezaměstnaností se hrozí opakovaně
Špeciánová připomíná, že pojem technologická nezaměstnanost popsal už v roce 1930 ekonom John Maynard Keynes. Označuje situaci, kdy technologický pokrok nahrazuje lidskou práci rychleji, než vznikají nová pracovní místa.
Obavy z technologické nezaměstnanosti se podle Špeciánové objevovaly už během průmyslové revoluce a ani tehdy se nenaplnily v podobě dlouhodobé masové nezaměstnanosti. „Skutečné ekonomiky takto nefungují,“ říká Špeciánová v souvislosti s představou, že každé pracovní místo nahrazené strojem automaticky znamená ztrátu jednoho pracovního místa pro člověka.
Špeciánová nicméně připouští, že současný rozvoj umělé inteligence je v něčem jiný a ke strukturální nezaměstnanosti může vést. „Je to asi první technologická změna, která nahrazuje kvalifikovanou kancelářskou práci vyžadující značné kognitivní schopnosti. Současné jazykové modely ji dokážou velmi dobře nahradit,“ říká s tím, že první dopady jsou už dnes patrné například u některých juniorských administrativních nebo analytických pozic.
Budoucnost bude hlavně v rekvalifikacích
Špeciánová si nemyslí, že by umělá inteligence rázem lidi připravila o práci, ale že ve většině případech promění její náplň. Odhaduje, že rekvalifikací bude muset projít přibližně 59 % zaměstnanců, přičemž část z nich si díky novým dovednostem současnou práci udrží, jiní budou muset přejít na jinou pozici a nezaměstnaná zůstane pouze menší skupina.
Stát a úředníci by se proto podle ní měli zaměřit na to, jak rekvalifikace fungují. Ne všechny jsou totiž stejně účinné a některé se mohou ukázat jako drahé a neefektivní ze strany státu.
Může být řešením nepodmíněný příjem?
Rozvoj umělé inteligence a obavy z technologické nezaměstnanosti nahrává proponentům zavedení nepodmíněného základního příjmu, tedy pravidelné finanční částky, kterou by stát vyplácel všem občanům bez ohledu na jejich příjem nebo zaměstnání. Podporují je například někteří představitelé technologických firem, mezi nimi Elon Musk nebo šéf OpenAI Sam Altman.
Špeciánová připomíná, že jejich motivace mohou být různé – od přesvědčení v přínosy AI až po snahu řešit její negativní dopady. V akademické literatuře se ale objevuje i cyničtější pohled, podle kterého může nepodmíněný příjem pomoci odvést pozornost od rostoucí moci vlastníků AI modelů.
Přestože nepodmíněný příjem může působit jako jednoduché řešení masové chudoby, Špeciánová upozorňuje, že jeho zavedení by bylo mimořádně nákladné a jeho dopady zatím nelze spolehlivě předvídat. „Je to taková utopistická vize, která je strašně drahá. My vlastně moc nevíme, jak by to dopadlo a ani nevíme, jestli by to nebylo horší, než co máme doposud,“ uzavírá.
