Tyll: Za úspěchem v žebříčku Financial jsou roky práce. Klíčem ke kvalitě je spolupráce s firmami

Management Trh práce Vzdělávání

Co se v rozhovoru dozvíte?

  • Co dostalo program CEMS na 11. místo světového žebříčku Financial Times? 
  • Kolik si absolventi programu vydělávají a jak rychle se jim investice do studia vrátí? 
  • Kteří uchazeči mají šanci se do studia dostat a kam typicky míří absolventi? 
  • A čím by se od programu mohly inspirovat další české vysoké školy? 

Celá epizoda již dostupná na:

    

Financial Times ve svém zářijovém globálním žebříčku zařadily program CEMS Master in International Management vyučovaný na Fakultě podnikohospodářské na rekordní 11. místo. V čem se programu daří konkurovat nejlepším školám v oboru? Proč je pro kvalitu oboru klíčová spolupráce s byznysem? A co si z úspěchu pražského programu mohou vzít i jiné české obory?  

O tom jsme v Podniku mluvili s akademickým ředitelem programu Ladislavem Tyllem. 

 

Studijní program CEMS Master in International Management vyučovaný na Fakultě podnikohospodářské VŠE je dle zářijového hodnocení Financial Times 11. nejlepším svého druhu na světě. Meziročně si tak program v žebříčku polepšil o šest příček. Podle akademického ředitele programu Ladislava Tylla má ambice dostat se do první desítky, ale jako velký úspěch chápe už to, že program objevuje v podobné úrovni žebříčku dlouhodobě bez žádných výraznějších negativních výkyvů. 

„Pro mě je daleko cennější, že se dlouhodobě, a tou dlouhodobostí dneska už myslím řekněme někde šest let, udržujeme neustále v té top 20, možná top 25,“ říká. 

Platové ohodnocení absolventů jako měřítko kvality 

Právě zaměstnanost patří mezi oblasti, ve kterých si pražský CEMS vede v hodnocení Financial Times velmi dobře. „Dá se říct, že 100 % našich absolventů v době graduace má zajištěnou práci,“ říká Tyll. 

Jedním z hlavních faktorů, které žebříček Financial Times zohledňuje, jsou příjmy absolventů tři roky od dokončení studia. V případě pražského programu vedeného panem Tyllem jde průměrně v přepočtu přes 170 tisíc korun měsíčně.  

Vysoké platové ohodnocení absolventů tak Tylla značně vyvažuje školné, které od příštího akademického roku vzroste na šest tisíc eur ročně. I v tomto ohledu, tedy protihodnotě programu za vynaložené peníze, si CEMS Master in International Management z Fakulty podnikohospodářské v žebříčku Financial Times vede dobře. 

Zapojení byznysu jako klíč ke špičkovému studiu 

Za mimořádnou kvalitou programu podle Tylla stojí úzká spolupráce s firemními partnery programu. „Finanční ale především osobní a časové zapojení do vzdělávání studentů je klíčové,” zdůrazňuje Tyll s tím, že firmy se podílejí nejen na formě a obsahu programu, ale hlavně se studentům věnují v praktických předmětech, ve kterých studenti řeší skutečné byznysové projekty s jejich top představiteli. 

Právě úzké propojení s praxí a schopnost flexibilně reagovat na požadavky trhu jsou podle Tylla oblasti, ve kterých se mohou inspirovat i další studijní obory. „Mnohé mechanismy, které se na CEMSu osvědčují, tak pak zavádíme i do ostatních programů na fakultě, takže Fakulta podnikohospodářská je dobrým příkladem toho, že to jde,” vysvětluje. 

Program, který není pro každého 

Podle Tylla prochájí uchazeči o studium na pražském programu CEMS jemným sítem, kterým projde málokdo. Podle něj nespočet zájemců přijímačky vzdá ještě před přihláškou, protože nesplňují jazykové nároky studia. „Chceme C1 z angličtiny, takže skoro úroveň rodilých mluvčích a minimálně B2 z dalšího světového jazyka,” říká. 

Zásadní roli pak hrají vynikající studijní výsledky, motivace, pracovní zkušenosti, ale také aktivity nad rámec školy. Například zkušenosti se závodním sportováním. „To indikuje disciplínu a schopnost dlouhodobě pracovat na svých cílech,” dodává Tyll.