FPH Success: Petr Homolka a jeho nezisková organizace Neúnavní

Petr Homolka je čerstvým absolventem programu Master in International Management/CEMS, během kterého studoval vedlejší specializaci Consulting. Zároveň je taky zakladatelem nadačního fondu Neúnavní, který se zaměřuje na pomoc pacientům v boji s chronickým únavovým syndromem (ME/CFS). Ve spolupráci se studentskou organizací CEMS Club Prague a jejími korporátními partnery teď navíc pořádají charitativní běh #RunToRecharge. Jak nápad na založení neziskové organizace vznikl a jaké to vlastně je, řídit neziskovku? Dočtete se v rozhovoru níže.

Můžeš nám představit neziskovou organizaci Neúnavní? Co je jejím posláním?

Nadační fond Neúnavní vzniknul v létě 2020, aby pomáhal pacientům s chronickým únavovým syndromem vrátit respekt a kvalitu do jejich života. Pacienti se kvůli této nemoci často naprosto vytratí ze společnosti a pak je na ně tak trochu zapomenuto. Zatím jsme však spíš takový non-profit start-up, je nás šest, ale rosteme. Ambice a výzvy před námi jsou velké a čím víc nás bude, tím rychleji pacientům pomůžeme.

Zmínil jsi, že se o chronickém únavovém syndromu moc neví. Řekl bys nám o této nemoci trochu více?

Chronický únavový syndrom (používá se pro něj zkratka ME/CFS) je získané neurologické onemocnění s komplexními dopady na tělo a život pacientů. Velmi často se u pacientů spustí v reakci na virové onemocnění, třeba angínu. Problémem je, že se z toho pacienti nevyléčí a nastane u nich nevysvětlitelná únava, kognitivní problémy s pamětí, přemýšlením či koncentrací, bolest svalů a kloubů, ale také například naprosto nepřiměřená reakce a zhoršení symptomů v reakci na jakoukoliv aktivitu, a to i kognitivní nebo emotivní. V důsledku toho všeho pacienti tráví většinu času doma, často nemohou pracovat, a tento stav může trvat i několik let. Zároveň lékaři stále neví, co ME/CFS spouští a tudíž to ani nedokáží léčit. A tato záhadná nemoc postihuje asi 0,5 procenta společnosti, což v Česku může znamenat až 50 tisíc pacientů.

Co stálo za vznikem organizace?

Asi před 2 lety s ME/CFS náhle onemocněl můj dobrý kamarád. Hned jsem si všimnul, že v Česku není žádná organizace, která by nabízela těmto pacientům úlevu a pomoc v jejich běžném životě. Je tu Klub pacientů, se kterým i teď spolupracujeme, ale ten se zaměřuje především na ty „větší“ změny jako je vyjednávání s politiky a lékaři. My se naopak nejprve chceme stát jakýmsi partnerem pacientů a najít způsoby, jak jim ulehčit jejich každodenní život. Až se nám tohle povede, tak se chceme aktivně zasadit o to, aby tato nemoc byla uznávaná jako platná diagnóza a pacienti tak měli nárok na finanční příspěvek od státu.

Kudy vedla cesta od nápadu k realizaci?

Začátek byl docela náročný. Než jsme se zorientovali v tom, jaká právní forma pro nás je ta nejlepší, vymysleli název, dali dohromady web, tak to všechno chvíli trvalo. Sami jsme si však na začátku řekli, že to chceme dělat pořádně, protože se nám to v budoucnu může jenom vyplatit. A vyplatilo se, protože pacienti s námi mají zájem spolupracovat. Kdybychom to dělali špatně, tak se k nám asi ani nepřidávají noví dobrovolníci, takže z toho mám také velkou radost.

Jaké to je vést neziskovou organizaci? Co jsou třeba největší překážky, kterým jsi při založení čelil nebo stále čelíš?

Spousta lidí říká, že je to podobné jako začínat jakýkoliv jiný byznysový projekt a asi je to do určité míry pravda. Pro nás jako pro organizaci byla, a stále asi je, výzva si pořádně získat důvěru pacientů, protože ta komunita se bohužel každý den střetává s nedůvěrou a pochybnostmi. Pro mě osobně je pak největší výzvou být dobrým lídrem celého toho týmu, to je určitě něco, co se stále učím, ale strašně mě to baví. Zároveň člověk musí mít trochu hroší kůži, protože se často potkává s dost nešťastnými příběhy, což je někdy složité nevnímat.

Jakou roli v tom všem hraje to, že jsi absolvent programu CEMS? Pomohly ti nějak znalosti získané během studia?

CEMS v tom určitě hraje velkou roli. Už jenom to, že si člověk během studia vyzkoušel práci s předními firmami v Česku na projektech ze snad každé oblasti jejich fungování, je obrovské plus. Navíc CEMS se celosvětově snaží své studenty motivovat k tomu, aby nebyli slepí k problémům ve světě okolo nich, ale aby je naopak snažili řešit. I díky tomu jsem si už během studia vyzkoušel pár neziskových projektů, a začít tak svůj vlastní projekt bylo o to lehčí a vlastně i více samozřejmé.

Proč ses vlastně rozhodl studovat právě CEMS? Nelituješ zpětně tohoto rozhodnutí?

Určitě toho nelituji, spíš naopak. Pro mě CEMS naplnil přesně to, co jsem od toho očekával. Já jsem chtěl studovat v prostředí, ve kterém jsou všichni studenti odhodlaní dosáhnout na své maximum, protože jsem věděl, že to mě pak také bude tlačit k lepším výsledkům. Navíc tím, že je celý program mezinárodní, tak se člověk pořád setkává s novými názory a perspektivami na různé otázky, což mě hrozně baví. A pak je tam samozřejmě to, že člověk stráví i hodně času v zahraničí, a to jak na stáži, tak na studijní výměně, což pro mě byla směrem k mému magisterskému programu priorita.

Jakou vedlejší specializaci jsi během studia absolvoval a jaký byl tvůj nejoblíbenější předmět?

Moje specializace byl Consulting, takže hodně kritického myšlení, ale také hard skills. Můj neoblíbenější předmět určitě byla International Strategy s panem Tyllem. Tam se člověk učil nové poznatky skrze případové studie, odborné články, ale také tam byl dostatečný prostor pro diskuzi s ostatními. Navíc jsme také pracovali na projektu expanze českých firem do Indie, což se sice na první pohled nezdálo jako tak vzrušující projekt, ale nakonec jsme se toho naučili hodně.

Spolu se studentskou organizací CEMS Club Prague teď pořádáte akci Charity Run #RunToRecharge. Můžeš nám akci popsat a říct nám, co je jejím cílem?

CEMS Club Prague se rozhodl uspořádat #RunToRecharge ve spolupráci s jejich korporátními partnery v rámci CSR aktivit Clubu. Obecně je asi pro CEMS Club složité pro studenty vymýšlet v dnešní covidové době nové aktivity, ale o to víc si cením toho, že dělají tento Charity Run. Když to celé plánovali, tak hledali neziskovou organizaci, ke které by případný výtěžek putoval, a tak oslovili nás a my s radostí přijali. Během této dvouměsíční akce jsou před studenty a korporátními partnery 4 úrovně cílů, během kterých „běhají, aby dobili baterky“ Neúnavným a pacientům, se kterými spolupracujeme.

Jaký je aktuální stav co se účasti a výdělku týče?

Jak jsem říkal, před běžci je několik postupných cílů. V první fázi bylo cílem kolektivně uběhnout 500 km, čímž se „odemklo“ prvních zhruba 10 tisíc pro Neúnavné. Neuvěřitelné je, že se to uběhlo za pouhé 3 dny. Dalším cílem je 2000 km a takto to bude pokračovat dále. Dohromady se nám může podařit vybrat necelých 45 tisíc, což je pro Neúnavné skvělý příspěvek, který nám například pokryje skupinové terapie pacientů po zbytek roku! Skvělé je, že se do této výzvy zapojilo už asi 80 běžců, takže ty kilometry naskakují hrozně rychle. Navíc to nejsou jenom současní studenti, ale také absolventi a zástupci korporátních partnerů, takže skutečný „team effort“. Obecně si myslím, že je to velký úspěch CEMS Clubu, za který jim ještě jednou děkuji.

Plánujete do budoucna další podobné akce?

V rámci našeho Neúnavného týmu jsme všichni sportovci, takže určitě plánujeme podobné sportovní benefiční akce i v budoucnu. Je u nich i hezký přesah v tom, že na nich můžeme krásně ukázat, že to, co je pro zdravého člověka normální námaha, je pro pacienty většinou sen, na který kvůli své nemoci bohužel jen tak nedosáhnou. A když se o to pokusí, tak je to bohužel může vyřídit minimálně na několik dnů.

Budeš se organizaci Neúnavní věnovat i do budoucna nebo máš nějaké další plány?

Nikdy jsem neplánoval se „nezisku“ věnovat na 100 %, pořád mám ambice vybudovat si kariéru, na kterou mě studium připravovalo. Zároveň bych si chtěl dobročinné aktivity v životě nechat a mít to třeba 70 % kariéra, 30 % nezisk. Pro Neúnavné je to opravdu běh na dlouhou trať a já z něj neplánuji odejít, dokud situaci pacientů s ME/CFS výrazně nezlepšíme.

Další zajímavosti, novinky a užitečné informace od nás z fakulty najdete i na našem Facebooku a Instagramu. A videa na Youtube 😊.