Manažerské shrnutí studie „Společenská kultura ve slovanských národech: Dopady historických událostí“

Studie zkoumá kulturní hodnoty ve společnostech sedmi slovanských národů pomocí Hofstedeho Value Survey Module 2008. Zaměřuje se na rozdíly a podobnosti mezi třemi slovanskými kmeny: jižními (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Severní Makedonie, Srbsko), západními (Česká republika, Polsko) a východními (Rusko). Data sesbíraná od 2 553 účastníků ukazují jak významné kulturní odlišnosti mezi zeměmi a určité vzorce podobností, zejména mezi západními a jižními Slovany.

Zjištění mají významný praktický dopad pro mezinárodní obchod a řízení organizací. Integrace do společenství jako jsou EU a NATO vedla u slovanských národů k přijetí západních hodnot, což mělo následně vliv na způsob vedení a řízení organizací ve zmíněných zemích. Pro úspěšné podnikání či obchodování s danými národy je zásadní porozumět rozdílům ve vnímání hodnot, jako je například individualismus či míra akceptace autority. Studie poskytuje platformu pro budoucí výzkum, jehož výsledky mohou napomoci přizpůsobení manažerských postupů a strategií při práci v různých slovanských zemích, čímž se zvyšuje efektivita a udržitelnost mezinárodních aktivit.

 

Cílová skupina stakeholderů:

  1. Lídři a vedoucí pracovníci mezinárodních organizací: Vedoucí představitelé nadnárodních společností, kteří mají zájem rozšířit své aktivity do slovanských zemí. Mohou těžit z poznatků o kulturních rozdílech, které jim pomohou přizpůsobit své manažerské postupy místním podmínkám.
  2. Personalisté (HR manažeři): Profesionálové v oblasti lidských zdrojů, kteří se snaží navrhnout a implementovat kulturně citlivé politiky, zejména pro nadnárodní týmy nebo při zakládání poboček ve slovanských zemích.
  3. Konzultanti pro mezikulturní management: Konzultanti poskytující služby v oblasti kulturního školení a mezikulturní komunikace by tyto poznatky ocenili pro zlepšení spolupráce a vedoucích praktik napříč slovanskými regiony.
  4. Akademici a výzkumníci: Vědci v oblastech kulturních studií, mezinárodního obchodu nebo sociologie, kteří se zajímají o pochopení kulturní dynamiky v různých regionech, zejména v těch s rozmanitými historickými vlivy.
  5. Zahraniční investoři: Investoři, kteří mají zájem vstoupit na slovanské trhy a potřebují porozumět kulturním faktorům, jež mohou ovlivnit chování spotřebitelů, tržní dynamiku a obchodní praktiky.
  6. Místní podniky ve slovanských zemích: Společnosti ve slovanských zemích, které usilují o expanzi nebo mezinárodní spolupráci, hledají strategie, jak sladit své obchodní praktiky se západními standardy nebo efektivně vyjednávat se zahraničními partnery.
  7. Vzdělávací instituce a obchodní školy: Vzdělavatelé, kteří vytvářejí osnovy pro programy mezinárodního obchodu a chtějí zahrnout specifické kulturní případové studie týkající se slovanských zemí.

 

Citace: Ljubica, J., Littrell, R. F., & Pubalova, K. (2024). Societal Culture in Slavic Nations: Effects of Historical Events. Cross-Cultural Research, 58(4), 370-381. https://doi.org/10.1177/10693971241265748