Manažerské shrnutí studie „Lepší porozumění společenskému dopadu v sociálním podnikání: dopad jako užitek a reforma“

Článek představuje dosud nejucelenější teoretické vysvětlení toho, co vlastně znamená „společenský dopad“ v sociálním podnikání. Na základě systematického přehledu 209 odborných studií autoři ukazují, že dosavadní výzkum používal pojem společenský dopad nejednotně, což komplikuje jak jeho měření, tak praktické řízení dopadu. Klíčovým přínosem studie je podle profesora Martina Lukeše, jednoho z autorů, identifikace dvou vzájemně propojených perspektiv společenského dopadu. A to dopad jako užitek a dopad jako reforma.

První perspektiva chápe společenský dopad jako zvyšování blahobytu a užitku jednotlivců, komunit a společnosti. Sociální podniky zde vytvářejí hodnotu prostřednictvím vzdělávání, zdravotní péče, zaměstnanosti, finanční inkluze či jiných služeb, které zlepšují kvalitu života. Druhá perspektiva nahlíží na sociální dopad jako na proměnu společenských systémů, tedy změnu sociálních rolí, norem, institucí a mocenských vztahů, které stojí v pozadí společenských problémů. Obě perspektivy jsou legitimní a doplňují se podobně jako princip „jin a jang“.

Autoři vytvořili víceúrovňový rámec, který propojuje mikroúroveň (jednotlivci), mezoúroveň (komunity a sociální skupiny) a makroúroveň (společnost jako celek). Tím překonali dosavadní roztříštěnost literatury a vytvořili základ pro budoucí „programovou teorii společenského dopadu“.

Co z toho plyne pro praxi?

Pro společensky prospěšné podnikatele je nejdůležitější zjištění, že společenský dopad nelze redukovat pouze na počet obsloužených klientů, vytvořených pracovních míst nebo poskytnutých služeb. Vedle zlepšení životních podmínek je třeba sledovat také hlubší změny, jako je posilování sebevědomí znevýhodněných skupin, změna postojů veřejnosti, posilování komunit nebo ovlivňování veřejných politik. Podnikatelé by proto měli při navrhování svých intervencí kombinovat práci s kapitálem a zdroji s posilováním schopnosti lidí jednat a měnit své okolí.

Studie dále upozorňuje, že podpora sociálního podnikání by neměla být posuzována pouze podle krátkodobých ekonomických nebo sociálních výsledků. Veřejné programy a dotační schémata by měly oceňovat nejen zlepšení blahobytu, ale i schopnost sociálních podniků přispívat ke strukturálním změnám, například ke zvyšování inkluze, omezování nerovností nebo vytváření nových institucionálních řešení. Výzkum rovněž ukazuje, že mnohé společenské problémy nelze řešit pouze tržními mechanismy ani pouze systémovými reformami.

Nejdůležitější poselství studie spočívá v tom, že úspěšné sociální podnikání by nemělo být vnímáno pouze jako poskytování služeb ani pouze jako systémová změna. Skutečný společenský dopad vzniká kombinací obou přístupů. Sociální podniky totiž současně pomáhají lidem lépe žít a zároveň mohou měnit pravidla, normy a instituce, které sociální problémy vytvářejí nebo udržují. Právě toto propojení představuje nejvýznamnější teoretický i praktický přínos článku pro budoucí rozvoj sociálního podnikání, hodnocení jeho výsledků i tvorbu veřejných politik.

Zdroj: POLYCHRONOPOULOS, Georgios, LUKEŠ, Martin, VEDULA, Siddhart, BACQ, Sophie. The yin and yang: Utility and reform perspectives on social impact in social entrepreneurship research. Journal of Business Venturing [online]. 2026, roč. 41, č. 6, č. čl. 106630. 28 s. ISSN 0883-9026. DOI: 10.1016/j.jbusvent.2026.106630. Dostupné také z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0883902626000601?via%3Dihub.