Manažerské shrnutí studie „Budují zásady ochrany osobních údajů důvěru v doporučovací systémy?“
Doporučovací systémy, tedy algoritmy, které uživatelům internetu doporučují produkty, filmy nebo zprávy, se staly nezbytnou součástí elektronického obchodování. Jejich účinnost závisí na tom, zda uživatelé systému důvěřují a jsou ochotni s ním sdílet osobní údaje. K budování důvěry firmy vedle dalších opatření obvykle využívají zásady ochrany osobních údajů. Ve dvou experimentálních studiích publikovaných v časopisech Behaviour & Information Technology a Scientific Reports Marc Schewe a Štěpán Bahník z Fakulty podnikohospodářské zkoumali, zda zásady ochrany osobních údajů tuto roli skutečně plní a poskytují uživatelům pocit jistoty. Výsledky shodně ukazují, že tomu tak není. Předložení zásad ochrany osobních údajů v žádném případě nezvýšilo důvěru uživatelů v doporučovací systém. Naopak dlouhé zásady důvěru snižovaly ve srovnání s krátkými zásadami nebo se situací, kdy žádné zásady předloženy nebyly. Předložení jakýchkoli zásad navíc snižovalo ochotu uživatelů sdílet se systémem své osobní údaje. Zásady ochrany osobních údajů tak mohou místo uklidnění uživatelů upozorňovat na rizika pro jejich soukromí.
Navazující studie zkoumala, zda lze účinnost zásad ochrany osobních údajů zvýšit tím, že budou formulovány tak, aby výslovně zdůrazňovaly buď schopnost systému poskytovat přesná a užitečná doporučení (kompetence), jeho dobré úmysly vůči uživatelům (benevolence), nebo poctivé nakládání s údaji (integrita). Jde o tři základní složky důvěry v Modelu důvěry na webu, který sloužil jako teoretický rámec výzkumu. Žádný z těchto tří způsobů formulace nezvýšil důvěru uživatelů, jejich ochotu řídit se doporučeními systému ani ochotu sdílet informace. Pro manažery jsou praktické důsledky jasné: zásady ochrany osobních údajů jsou právní nutností, neměly by však být považovány za marketingový nástroj k budování důvěry spotřebitelů. Firmám lze spíše doporučit, aby požadovaly pouze nezbytně nutné údaje, ve výchozím nastavení uplatňovaly důslednou ochranu soukromí a zásady ochrany osobních údajů udržovaly stručné, přičemž podrobnější verze by byly dostupné na vyžádání. Důvěru v personalizované služby lze pravděpodobněji získat šetrným přístupem k nakládání s údaji a opakovaně dobrou uživatelskou zkušeností se systémem než obsahem či zněním zásad, které většina uživatelů nečte.
Schewe, M., Bahník, Š. (2026). Privacy policy framing and trust in recommender systems: An experimental study. Scientific Reports. https://doi.org/10.1038/s41598-026-66241-6
Schewe, M., & Bahník, Š. (2026). The effects of privacy policy presentation and length on trust in recommender systems: an online experiment. Behaviour & Information Technology, 1-22. https://doi.org/10.1080/0144929X.2026.2686167