Rozhovor: Emil Langer a jeho Berukroužky

Emil je absolventem oboru Podniková ekonomika a management a vedlejší specializace Malé a střední podniky (nyní Podnikání). Jako student druháku se Emil rozhodl vést svůj první kroužek golfu. Dnes, po necelých osmi letech, má agenturu Berukroužky na dětské volnočasové aktivity. Emil se navíc umístil v letošním ročníku Forbes 30 pod 30.

Jak ses dostal k podnikání?

Od začátku jsem věděl, že nechci být někde zaměstnancem. Tatínek je podnikatel a byl pro mě vzorem, co bych chtěl a nechtěl dělat. Vyrůstal jsem v „podnikatelském“ prostředí. Proto jsem už při studiu přemýšlel, v čem bych mohl podnikat. Jako student druháku jsem dostal nápad na vedení kroužku golfu, který hraji. Byl to už můj třetí projekt, ale první, který se povedl opravdu rozjet.

A jak to přesně s tím kroužkem golfu začalo?

Vlastně na cvičení Finance podniku 🙂 Napsal jsem při něm email známé, ředitelce školky, s tím, že bych mohl učit děti ze školky golf. Ona navrhla, že by to šlo přímo u nich, že mají velkou zahradu. Tak jsem za 500 Kč nakoupil plastové golfové hole a vyrazil do školky. Rodičům se to moc líbilo, takže dětem hned zaplatili celý kurz. Celé to tedy začalo investicí 500 Kč. Potom jsem oslovoval soukromé školky se stejnou nabídkou. A zanedlouho jsem měl 8 lekcí týdně. Neměl jsem žádné zaměstnance, všechny lekce jsem vedl sám ještě se svojí bývalou přítelkyní. Kroužky golfu pro děti existovaly, ale vždy byly přímo na hřišti, nikdo je do té doby nedělal přímo ve školce.

Proč ses rozhodl mít více kroužků?

Celé to vzniklo kvůli tomu, že můj bývalý trenér golfu zcizil můj nápad ohledně výuky golfu ve školkách a začal mi přetahovat klienty. To mě tenkrát hodně zasáhlo a přemýšlel jsem, jak dál. Byl to hlavní impuls k diverzifikaci. Nyní máme 26 různých kroužků od jazyků až po kutilskou dílnu nebo malého kuchtíka. A zaměstnáváme 90 lektorů.

Tvoje firma si prošla i těžkým obdobím, ale nevzdal jsi to.

To je pravda. Skoro jsme zbankrotovali. Nastala krize v týmu a odešly dvě kolegyně. S tím šla kvalita kroužků hrozně dolů a to se samozřejmě promítlo i finančně, že se nám lidé odhlašovali a přicházeli jsme o klienty. Najednou jsem zjistil, že nemáme žádné peníze na účtu, že máme plno pohledávek, které jsme neřešili. To bylo hodně těžké období. O všem jsem pochyboval: „Dělám po dostudování FPH, co bych měl? Dělám to dobře?“ Ale nevzdal jsem to. Naopak mě to hodně naučilo, a proto jsem teď tam, kde jsem.

Uvědomil jsem si také, že podnikání prostě není pro každého, že jsou lidé, co to dělat mají a ti, co ne. A není na tom nic špatného.

Spolupracoval jsi s Kapkou naděje a plánuješ i vlastní „nadaci“. Pověz nám o tom něco.

S Kapkou naděje jsme měli dvě akce v nemocnici v Motole, Velikonoce a myslím Mikuláše. Připravili jsme zdarma tvoření pro děti. Měl jsem z toho dobrý pocit, že můžeme pomoci. Proto jsem se rozhodl založit něco jako naši nadaci „BeruNadace“. Naši lektoři mohou 1x za rok udělat podobnou akci v nemocnici nebo v dětském domově. My jim to normálně zaplatíme a poskytneme jim plné vybavení.

Co je v tomto oboru podnikání nejtěžší?

Asi najít šikovné lidi, lektory. S tím se potýkám stále. Také mám velké množství klientů – školky, školy, ale i jednotlivce (rodiče). A chodí nám mnoho požadavků a emailů, které je náročné všechny hned odbavit. Rodiče také často inklinují k tomu napsat, když se jim něco nelíbí. To, že jsou spokojení, nenapíší. Někdy je to těžké, protože si všechny stížnosti beru hodně osobně.

Na začátku jsem také vše řešil sám. Třeba to, že lektorovi došlo lepidlo, že jsou potřeba latě nebo hřebíky, převážel jsem třeba i ovci na kurz. To jsem si říkal, jestli je to opravdu to, co bych měl po vystudování vysoké školy dělat.

Proč ses rozhodl ke studiu FPH a co Ti to přineslo?

Věděl jsem, že chci podnikat a VŠE byla pro mě volba číslo jedna. V úvahu pro mě přicházely dvě fakulty – Mezinárodních vztahů, kterou studoval můj táta, a ta vaše. Neumím dobře další jazyk kromě angličtiny a Fakulta podnikohospodářská mi přišla nejuniverzálnější, tak padla volba na ni. V rámci navazujícího magisterského studia pak pro mě byla jasná volba vedlejška Malé a střední podniky (nyní Podnikání), která byla skvělá. Opravdu to nejlepší, co jsem v rámci FPH měl možnost absolvovat. I nyní docházím přednášet 1x za semestr do výuky k paní Jitce Srpové v rámci předmětu Základy podnikání. Také jsem s ní spolupracoval na publikaci Začínáme podnikat, která vyjde na jaře v nakladatelství Grada a kde se BeruKroužky objeví jako case study.

Studium mi dalo základy, které se mi hodily v praxi, ale zároveň bylo mnoho praktických oblastí, ve kterých jsem získával zkušenosti a učil se za chodu, třeba jako komunikaci se zákazníky.

Co bys vzkázal studentům FPH?

Zkuste realizovat váš nápad teď hned, dokud studujete. Když dostudujete, je těžké začínat. A nevzdávejte to, téměř nikdy nevyjde první nápad. Navíc zkušenosti z praxe vám skvěle doplní poznatky ze školy.

Co pro Tebe znamená umístění ve výběru Forbes 30 pod 30?

Určité zadostiučinění. Potvrzení, že to co dělám, má smysl a dělám to dobře.

Co plánuješ dál?

Hlavním měřítkem je pro nás počet lekcí týdně. Ten bych chtěl nadále navyšovat a mít více různých kroužků. Letos například máme 150 lekcí týdně.

Rozrostli jsme se také do dalších krajských měst a to do: Liberce, Hradce, Pardubic, Brna a Olomouce. Rád bych expandoval i dál, například do Ostravy, Českých Budějovic…

Také máme projekt s učiteli. Mohou si vybrat kroužek z naší nabídky, který by chtěli u nich vyučovat. My jim poskytneme veškeré vybavení a podklady a na nich je udělat propagaci a sehnat si účastníky. Vezmeme si fixní provizi a zbytek zůstane učiteli, tudíž je motivován sehnat si co nejvíce účastníků. S učitelem vlastně nepřijdeme osobně vůbec do styku, jen po telefonu a emailu a materiály a vybavení mu posíláme kurýrem. Funguje to velmi dobře a rádi bychom v tom nadále pokračovali a získali více učitelů.

Další zajímavosti, novinky a užitečné informace od nás najdete i na našem Facebooku a Instagramu. A videa na Youtube ?