Manažerské shrnutí studie M. Nečadové „Vliv metod agregace na pořadí zemí v kompozitním indikátoru národní konkurenceschopnosti“
Globální index konkurenceschopnosti (GCI) je považován za komplexní ukazatel vypovídající o konku-renceschopnosti různě rozvinutých zemí konkurenceschopnosti. Vypovídací schopnost výsledků toho-to mezinárodního žebříčku závisí na analytickém přístupu tvůrců, tj. na volbě dílčích kroků při konstrukci kompozitního indexu. Nová metodika WEF k sestavení kompozitního indexu (GCI 4.0) založená na lineární agregaci se stejnými vahami pro všechny dílčí pilíře konkurenceschopnosti nás inspirovala k sestavení alternativních kompozitních indexů (AGCI3, AGCI12, GAGCI3, GAGCI12) s cílem nabídnout relevantní alternativu k původní metodologii WEF (různé váhy dílčích indexů a pilířů pro různé skupiny zemí rozdělených podle jejich vývojových fází). Systém stejných vah na úrovni sub-indexů (AGCI3) a pilířů (AGCI12) a finální agregace založená na geometrickém průměru (GAGCI3 a GAGCI12) nabízí spravedlivější přístup k hodnocení a umožňuje redukovat deformace způsobené ekonomickými, sociálními a kulturními rozdíly mezi zeměmi (tzv. národní zkreslení, resp. rozdíly v národním sentimentu). Naším hlavním zjištěním je, že systém vah, variabilita mezi pilíři a subindexy (měřena směrodatnou odchylkou mezi pilíři pro danou zemi) a predispozice pilíře ovlivnit finální hodnocení země (měřena podle variability mezi zeměmi v daném pilíři) mají zásadní dopad na pořadí země.
Cílová skupina stakeholderů: manažeři firem a odborná veřejnost zajímající se o měření národní konkurenceschopnosti
Citace: Nečadová, M. (2020). Impact of Aggregation Methods on Countries’ Ranking in Composite Index of National Competitiveness. Malaysian Journal of Economic Studies, 57(1), 20.