FPH Success: Tereza Vodňanská o studiu Arts managementu a umístění ve VŠE Talent 2019

Tentokrát bychom pro FPH Success rádi představili naši studentku 3. ročníku Arts Managementu Terku Vodňanskou, která mimo jiné byla druhá na VŠE Talent 2019. Ale to není zdaleka vše. Více se dozvíte v rozhovoru níže.

Terko, Ty jsi loni byla druhá ve VŠE Talent za zpěv, jaké to pro Tebe bylo?

Bylo to velmi zajímavé. Poprvé jsem vlastně nesoutěžila jen se samými zpěváky, ale i s tanečníky, gymnastkami atd. Když jsem přišla na první kolo a koukala na ostatní soutěžící, jak se na chodbě rozezpívávají, rozehrávají či rozcvičují, polil mě studený pot a v hlavě se mi honila jediná otázka: „Bože, co já tu dělám?!“ Navíc jsem se rozhodla přihlásit den předem, tak jsem si zkrátka vzala podklad na poslední píseň, kterou jsem si pamatovala. Když jsem odcházela, počítala jsem s tím, že nikam nepostupuji, tak mě velmi potěšilo, když jsem se dozvěděla opak, načež mi také bylo doporučeno změnit píseň na nějakou víc „bombovou“ (když už jsme na té VŠE :D). Celou dobu až do druhého kola jsem neměla ani trochu čas, tak jsem to neřešila, až jsem se den předem rozhodla, že se tedy naučím jinou píseň. Učila jsem se ji celý den a stále jsem si říkala, že jsem cvok. Taky jsem potom zkazila celou jednu sloku a zpívala snad nějakou arabštinou, nebo co to bylo. Proto jsem už vůbec nepočítala, že bych mohla postoupit dál. Ale jak to vypadá, zázraky se dějí.
Zazpívat si v Lucerně před tolika lidmi pro mě byl nejlepší zážitek. Oproti předchozím kolům, kde jsem měla opravdu obrovskou trému, jsem se cítila naprosto báječně a užívala jsem si to. A to, že jsem byla druhá celkem a vlastně první ze zpěváků, to je důkaz toho, že to opravdu mohou zkusit všichni. Spousta lidí na VŠE je určitě mnohem talentovanějších než já. Mnohé z nich znám osobně.

Jak dlouho se věnuješ zpěvu?

Zpívám už odmalička, ale jinak jsem chodila od svých 6 let do základní umělecké školy na sólový zpěv, sbor a pěvecké kvarteto. Zpívala jsem v podstatě bez zastavení, jen ve škole a při spánku jsem zmlkla. Můj starší bráška to někdy trošku špatně snášel, protože měl rád ticho, ale už si zvykl, když mu nic jiného nezbylo. Zpívala jsem také ve dvou studentských kapelách (v ZUŠ a na gymnáziu v Broumově). Jezdila jsem na různé soutěže pro mladé zpěváky. Byla jsem druhá na soutěži Brdský kos a v nejlepších deseti na soutěži Little Star. Teď si zpívám spíše jen pro radost a ve sboru v naší vesnici, ale ráda bych s kamarády založila kapelu, nejlépe swingovou, to je moje srdcovka.

Kromě zpěvu ale také tančíš, je to tak?

Ano, tančím také velmi dlouho. Od šesti let jsem až do minulého roku chodila do ZUŠ na scénický a klasický tanec. Několik let jsem tančila i folklorní tanec a mažoretky. Tančila jsem ve skupině Kóči ze Sudet, což je taková naše skupina, kterou jsme si v Broumově založily. Kvůli úrazu zad jsem si ale bohužel musela dát pauzu. Teď v Praze tančím už druhým rokem swing v taneční škole Swing Busters. Pro tuto školu také nově pracuji jako manažer kurzů. Ve swingu jsem se opravdu našla. Nic mě tak nedokáže nabít energií a rozveselit, jako když si jdu zatančit právě swing.

Je ještě něco kromě zpěvu a tance, čemu ses věnovala, nebo věnuješ?

Kromě zpěvu a tance jsem se učila hrát i na kytaru a deset let jsem v ZUŠ hrála na klavír. Bohužel nehraji tak dobře, jak bych po deseti letech studia mohla. Nikdy jsem neměla trpělivost se vše učit přesně podle not. Hrála jsem vždy tak nějak podle toho, jak jsem to slyšela, a možná i proto teď mám problém hrát s jinými lidmi zároveň, když se u toho neslyším. Také jsem jezdila na recitační soutěže a hrála divadlo. (Nejprve v ZUŠ, pak v takových mini-muzikálech na hudebním semináři a potom u broumovských ochotníků). Aby toho nebylo málo, tak jsem jako všechny moje kamarádky chodila na výtvarku a keramiku. Maluji opravdu velmi ráda, ale bohužel na to poslední dobou nemám čas.

Dá se říci, že máš takový všeobecný umělecký talent. Máte to v rodině? Byla jsi k hudbě a tanci rodiči vedena?

To bych zase úplně neřekla, že mám všeobecný talent. Všude jsem měla a mám kamarády, kteří jsou v něčem z toho mnohem lepší než já. U nás doma jsem asi taková černá ovce rodiny. Všichni jsou spíše technické typy. Mamka s taťkou oba vystudovali matematiku a fyziku na Matfyzu a oba bráchové vystudovali také technické obory. Je tedy pravda, že mamka s taťkou velmi rádi hrají na kytaru, zpívají a tančí, ale nijak zvlášť se tomu nevěnují. Brácha taky hezky tančí. Někteří vzdálenější příbuzní se ale umění věnují dokonce profesně. Strejda je malíř a bratranec mého dědy Jan Vodňanský je poměrně známý básník. Spolupracoval s Petrem Skoumalem a napsali třeba píseň Když jde malý bobr spát. Když jsem byla malá, tak to byla moje oblíbená písnička a velmi mě před pár lety zarazilo, když jsem zjistila, kdo to napsal. Je tedy možné, že něco málo v genech máme, ale kdo ví.

Jak jde skloubit všechny tyto zájmy se studiem?

Někdy to bylo jednoduché a jindy jsem byla velmi unavená. Na nižším gymnáziu jsem mívala denně dva, někdy i 3 kroužky. A když má potom člověk ještě přijít v osm večer domů a dělat spoustu úkolů na druhý den, tak to bývá vysilující. Někdy jsem už měla pocit, že ve škole a v ZUŠ v podstatě bydlím a domů se jezdím jen najíst a vyspat. Pořád však musím podotknout, že jsem to všechno dělala velmi ráda, a hlavně mě do toho nikdo nenutil. Rodiče mě dokonce i často přemlouvali, ať něčeho nechám, když viděli, jak jsem přišla domů vyřízená. Jenže já jsem se stejně nikdy nebyla schopná rozhodnout, čeho bych měla nechat, protože mě to všechno bavilo víc než škola. Asi by mi to zakázali, kdyby se tím zhoršil můj prospěch, ale vždy jsem domů přinesla vyznamenání, tak mě nechali. Teď už toho nemám tolik, v podstatě jen chodím tančit ten swing a chodím na Jam VŠE, takže se to se školou zvládá v pohodě. Jen se moje spolubydlící a zároveň spolužačky poměrně dost diví a smějí, když den před těžkou zkouškou jdu na swing a na tančírnu místo toho, abych se jako všichni učila. Jenže mně vždycky nejvíc pomůže, když se před tím odreaguji.

Byla pro Tebe Arts Management jasná volba?

Arts Management pro mě první volba nebyla. Vzhledem k mým zájmům jsem velmi toužila studovat muzikálové herectví na JAMU. (Je komické, že muzikály jsou na Artsu považovány za nízkou kulturu a nikdo je nemá rád :D) Velmi mě potěšilo, když jsem z opravdu mnoha uchazečů skončila v prvním kole pátá, přičemž mě ani nenechali ukázat vše, co jsem měla připravené. Přijímací řízení bylo sice pouze dvoukolové, ale ve druhém kole mi štěstí už tolik nepřálo. Teď jsem ale ráda, že tam nejsem. Mám problémy s plotýnkou, tak bych tam asi moc dlouho nevydržela.

Co Ti studium Arts Managementu přineslo?

Studium Arts Managementu mi asi ze všeho nejvíc přineslo nové kamarády. Samozřejmě jsem se i naučila spoustu nových věcí a poznala zajímavé lidi v oboru. Díky jednomu předmětu jsem vlastně i získala práci u Swing Busters. Není to tak, že by mi to zařídili, ale tak nějak mě k tomu popošťouchli, tak za to jsem ráda.

Jaké máš plány do budoucna?

To je opravdu velmi těžká otázka, která mě děsí každou noc, když usínám. Jsem momentálně ve fázi, kdy opravdu nevím, co bude následovat po tom, až dokončím bakalářské studium. Přítel je na tři a půl roku v zahraniční na doktorátu, tak asi pojedu za ním pracovat nebo studovat. Ale to je vše ještě daleko, kdo ví, co bude za půl roku.

Pokud Tě zajímají další novinky a zajímavosti z naší fakulty, přidej se k nám na Facebooku a Instagramu!