Článek Petra Houdka pro časopis Vesmír: Vykořisťování vášně

V každé organizaci existují lidé, bez kterých by se věci jednoduše zastavily. Nejsou vždy nejhlasitější ani nejviditelnější, ale když je potřeba dotáhnout projekt, zastoupit kolegu nebo vyřešit problém na poslední chvíli, jsou to právě oni, kdo přichází na pomoc. Říkáme jim tahouni nebo srdcaři. A právě tato označení mohou být překvapivě nebezpečná.

Výzkumy totiž ukazují, že čím více je člověk vnímán jako zapálený pro svou práci, tím snáze okolí považuje za přijatelné ukládat mu další úkoly, přesčasy nebo odpovědnost bez odpovídající kompenzace. Vášeň pro práci se tak může stát nečekaným zdrojem vykořisťování.

Podobně funguje i jazyk hrdinství. Když o učitelích, zdravotnících, sociálních pracovnících nebo jiných profesích mluvíme jako o hrdinech, často od nich zároveň očekáváme větší oběti a menší důraz na vlastní potřeby. Čím vznešeněji o lidech hovoříme, tím méně někdy řešíme, zda je s nimi zacházeno spravedlivě.

Jak se z uznání stává tlak? Proč bývají nejvíce zatěžováni právě ti nejspolehlivější zaměstnanci? A jak poznat, kdy už organizace neoceňuje nasazení svých lidí, ale začíná na něm stavět svůj „provoz“?

Přečtěte si článek od Petra Houdka z Katedry managementu FPH VŠE o fenoménu „vykořisťování vášně“, který odhaluje jeden z nejméně viditelných mechanismů vedoucích k přetížení, frustraci a nakonec i vyhoření těch nejangažovanějších pracovníků. Článek najdete v časopise Vesmír na téma Odolnost, dostupný online je zde.