Manažerské shrnutí studie „An Interest-Group Theory of AI-Tool Governance in Science“
Studie zkoumá, proč akademické instituce, jako jsou vědecké časopisy, grantové agentury, univerzitní fakulty a profesní sdružení, zavádějí pravidla omezující využívání nástrojů umělé inteligence ve výzkumu. Pomocí formálního modelu zájmových skupin v tradici teorie veřejné volby, konkrétně Tullockova lobbistického soutěžního modelu, studie ukazuje, že tato pravidla lze chápat jako rovnovážný výsledek organizovaného konfliktu uvnitř vědecké obce. Výchozím bodem je pozorování, že vědci se liší v míře, v jaké dokážou produktivně využívat nástroje umělé inteligence, a že odměny v akademickém prostředí, mezi něž patří publikace v prestižních časopisech, granty, povýšení, ocenění a profesní uznání, závisí především na relativním postavení. I když nástroje umělé inteligence zvyšují celkový vědecký výstup, vědci s menším přínosem z jejich využití mohou racionálně podporovat restrikce, neboť restrikce stlačují relativní výhodu jejich kolegů s vyšší komplementaritou vůči umělé inteligenci. Model v uzavřené formě charakterizuje rovnovážnou pravděpodobnost přijetí omezení, lobbistické výdaje a plýtvání reálnými zdroji v politickém soupeření. Z analýzy vyplývá klíčový závěr: protože odměny založené na relativním postavení jsou soukromě cenné a zčásti poziční, mohou být přijatá pravidla z hlediska společenského blahobytu nadměrně restriktivní. Tento mechanismus se nejsilněji uplatňuje tam, kde řídící orgány disponují značnou diskrecí při tvorbě pravidel a kde se vědci nemohou snadno vyhnout omezujícím politikám přechodem k jiným výzkumným fórům. Studie dále odvozuje řadu empiricky testovatelných predikcí, které umožňují rozlišit zájmově-skupinový výklad regulace nástrojů umělé inteligence od výkladu vycházejícího z veřejného zájmu. Pro praxi z toho plyne, že omezení používání nástrojů umělé inteligence ve výzkumu si zasluhují kritické přezkoumání, neboť analýza naznačuje, že taková omezení mohou odrážet organizované zájmy konkrétních skupin uvnitř vědecké obce.
Cílová skupina stakeholderů: Vedení akademických institucí, redaktoři vědeckých časopisů, představitelé grantových agentur, tvůrci politik v oblasti vědy a výzkumu, profesní sdružení a vědci napříč obory.
Citace: Berggren, N. (forthcoming). An interest-group theory of AI-tool governance in science. Public Choice.