Manažerské shrnutí studie „Důvěra, příliš široká pravidla a selektivní dodržování“
Studie zkoumá, jak sociální důvěra utváří vztah mezi nadměrně širokými formálními pravidly, společenskými normami a právním vymáháním. Autor nejprve sestavuje statický model, v němž jednotlivci čelí pravidlu zakazujícímu jednání, které je někdy škodlivé, ale často neškodné (např. přecházení na červenou na prázdné křižovatce). Lidé se liší mírou prosociálnosti, podíl občansky orientovaných typů představuje úroveň společenské důvěry a norma dodržování pravidel ukládá za jejich porušení náklad, který s rostoucí důvěrou klesá. Vyšší důvěra oslabuje normu a vede občansky smýšlející jedince k tomu, že porušují pravidlo v neškodných situacích, ale dodržují je tam, kde by porušení působilo škodu, zatímco oportunistické typy je porušují vždy. Autor poté model rozšiřuje o vládu, která volí intenzitu vymáhání. V rovnováze volí společnosti s nízkou důvěrou rigidní režim s přísným vymáháním a plnou shodou, zatímco společnosti s vysokou důvěrou si vybírají flexibilní režim s nízkým vymáháním, v němž úředníci uplatňují diskreci a postihují především škodlivé případy. Dynamické rozšíření s mezigeneračním kulturním přenosem generuje vícenásobné stabilní rovnováhy lišící se v důvěře, normách, vymáhání a blahobytu. Z toho plyne, že vysoká míra formální shody nemusí být známkou kvality institucí a že legální i kulturní intervence je třeba posuzovat společně.
Cílová skupina stakeholderů: Tvůrci právních předpisů a regulační politiky, ekonomové práva, političtí filozofové a politologové zabývající se sociálním kapitálem, novináři pokrývající otázky vymáhání práva, důvěry a kvality institucí.
Citace: Berggren, N. (2026). Trust, overinclusive rules, and selective compliance. Review of Law and Economics. Advance online publication.