Manažerské shrnutí studie „Směrem k integrovanému evropskému kapitálovému trhu: poučení z USA a nezbytné politiky pro EU“

Evropská unie se nachází v kritickém bodě z hlediska své dlouhodobé konkurenceschopnosti. Přestože představuje jeden z největších hospodářských celků světa, její schopnost mobilizovat kapitál, financovat inovace a podporovat strategické priority (zelená a digitální transformace, obrana, technologická suverenita) je výrazně omezená. Klíčovým strukturálním problémem je roztříštěnost evropských kapitálových trhů, která zásadně snižuje jejich efektivitu ve srovnání s integrovaným modelem Spojených států.

Studie systematicky porovnává kapitálové trhy EU a USA a ukazuje, že fragmentace v Evropě vede k výrazně vyšším transakčním nákladům, nižší likviditě a slabší atraktivitě pro emitenty i investory. Empirická analýza potvrzuje, že firmy kotované na evropských burzách čelí v průměru o více než 150 % vyšším bid-ask spreadům a přibližně o 45 % nižší obchodní aktivitě (turnoveru) než srovnatelné firmy v USA. Tyto rozdíly nelze vysvětlit pouze velikostí firem nebo volatilitou, ale především strukturou trhu, kvalitou regulace a absencí efektivní konsolidace likvidity.

Zásadní roli hraje rozdílná architektura trhu. Americký model je postaven na centralizované regulaci, povinné konsolidaci cenových dat a jednotných pravidlech nejlepší exekuce, což umožňuje efektivní sdílení likvidity napříč obchodními místy. Naproti tomu evropský trh zůstává rozdělen mezi desítky burz, obchodních platforem a národních dohledových autorit. Výsledkem jsou vyšší náklady na vyhledávání likvidity, slabší cenotvorba a nižší důvěra globálních investorů.

Tato strukturální slabost se výrazně promítá i do primárních trhů. Zatímco Spojené státy dlouhodobě přitahují většinu globálních IPO, zejména ve strategických sektorech jako technologie a biotechnologie, Evropa zůstává fragmentovaným a méně atraktivním prostředím. Analýza ukazuje, že větší a mezinárodně orientované firmy mají výrazně vyšší pravděpodobnost volby americké burzy, zejména kvůli hlubší likviditě, širší investorské základně a silnějšímu institucionálnímu zázemí. Evropské trhy tak ztrácejí schopnost fungovat jako přirozená platforma pro růst globálně ambiciózních firem.

Kvalitativní část výzkumu potvrzuje, že problém neleží pouze v „nedostatečné harmonizaci pravidel“, ale především v rozdílech v jejich aplikaci, dohledu a v národních právních a daňových systémech. Nejednotný výklad regulace, tzv. gold-plating, rozdílné daňové režimy, insolvenční právo a slabě rozvinuté penzijní systémy v mnoha členských státech zásadně brání vzniku skutečně jednotného kapitálového trhu. Absence silných institucionálních investorů a nízká účast retailových investorů dále oslabují hloubku trhu.

Studie dochází k závěru, že bez zásadního posunu směrem k hlubší integraci kapitálových trhů nebude EU schopna financovat své strategické ambice ani dohnat konkurenční náskok

USA. Iniciativa Savings and Investments Union (SIU) představuje důležitý krok správným směrem, avšak její úspěch bude záviset na praktické implementaci: posílení role ESMA, zajištění skutečné konsolidace tržních dat, odstranění klíčových národních bariér a mobilizaci dlouhodobých úspor obyvatelstva.

Pro manažery, investory i tvůrce politik plyne z analýzy jasné poselství: kapitálový trh není technický detail finanční regulace, ale strategická infrastruktura konkurenceschopnosti. Země a firmy, které dokáží nabídnout likvidní, transparentní a důvěryhodné tržní prostředí, budou schopny rychleji růst, inovovat a přitahovat globální kapitál. Evropa v tomto závodě zatím zaostává a čas na nápravu se rychle krátí.