Manažerské shrnutí studie „State-seeking nationalism: the emergence of small nations in multiethnic empires“

Studie zkoumá vznik malých národů uvnitř mnohonárodnostních říší, jako byla Habsburská monarchie, tedy případy, kdy formování národní identity nebylo v zájmu vládnoucích elit. Autoři navrhují teoretický rámec, podle něhož národy vznikají zdola, z konfliktů o ekonomické a politické zdroje jako je přístup k trhům, úvěrům, vzdělání a úřednickým pozicím. Za určitých podmínek tyto konflikty vedou ke vzniku koalic organizovaných podle sdílené etnicity. Národ vzniká, jakmile počet takových koalic přesáhne určitý práh. Formální model kombinují s analytickým historickým narativem a aplikují jej na vznik českého národa v pozdní Habsburské monarchii a Rakousku-Uhersku. Liberalizující reformy 19. století (např. zrušení nevolnictví, rušení cechovních privilegií) sice zvyšovaly hospodářský výkon, zároveň však přiváděly česky a německy mluvící obyvatelstvo do přímé konkurence o pracovní místa, úvěry a úřednické pozice, což vedlo ke vzniku etnicky organizovaných koalic (spořitelny, spolky, obecní samospráva). Vznik národa je tak vedlejším produktem růstově orientovaných reforem, nikoli jejich záměrem. Zjištění pomáhají pochopit, jak modernizace a tržní integrace mohou nezamyšleně aktivovat latentní kulturní identity a vést k nacionalistické mobilizaci i v jiných mnohonárodnostních kontextech.

Cílová skupina stakeholderů: ekonomičtí historikové, politologové zabývající se nacionalismem a etnickými konflikty, tvůrci veřejných politik v mnohonárodnostních státech a regionech, mezinárodní organizace zabývající se prevencí etnických konfliktů (např. EU), vyučující a studenti v oboru studia nacionalismu.

Citace: Mařanová, L., & Hudik, M. (2026). State-seeking nationalism: the emergence of small nations in multiethnic empires. Journal of Institutional Economics, 22, e39, 1–16.

Zdroj: https://doi.org/10.1017/S1744137426100770 (Open Access)