Manažerské shrnutí studie „When does a welfare state become a road to serfdom? A model of discretion, knowledge, and political selection”
Studie se zabývá otázkou, za jakých institucionálních podmínek se sociální stát stává hrozbou pro svobodu ve smyslu Hayekovy varující teze o „cestě do otroctví”. Pomocí dynamického politicko-ekonomického modelu studie ukazuje, že rozhodující proměnnou není fiskální velikost státu, nýbrž forma implementace veřejných politik: zda se opírá o obecná, předem stanovená pravidla, nebo o správní uvážení založené na individuálním posuzování případů. Model formalizuje volební mechanismus, v němž voliči porovnávají vnímaný operační přínos diskreční správy (rychlost a cílení) s náklady v podobě chyb plynoucích z informačně náročné administrativy a procesních zátěží pro občany. Výsledky ukazují, že vyšší míra správního uvážení a širší rozsah administrativně řízených oblastí zvyšují pravděpodobnost zvolení diskrečních politiků, zejména v krizových obdobích. Bez ústavních omezení vzniká tendence k postupnému narůstání výjimek a diskrece (drift). Ústavní metapravidla vyžadující obecnost, automatičnost a nezávislý soudní přezkum dokáží tuto tendenci zablokovat, aniž by omezovala fiskální rozsah státu. Studie tak varuje před zájmovou politikou a odchylkami od vlády práva, které mohou podkopat liberální ústavní řád i v rámci demokratických procedur.
Cílová skupina stakeholderů: Tvůrci veřejných politik, ústavní právníci, ekonomové zabývající se politickou ekonomií a veřejnou správou, novináři zaměření na reformu státní správy.
Citace: Berggren, Niclas (2026). When does a welfare state become a road to serfdom? A model of discretion, knowledge, and political selection. Constitutional Political Economy. https://doi.org/10.1007/s10602-026-09510-w