FAQ

Obsah této stránky

Informace pro uchazeče
Informační systém InSIS
Předměty
Povinná a další administrativa spojená se studiem
Výzkumná a publikační činnost
Rozvoj dovedností pro úspěšné dokončení doktorského studia
Práce na katedře
Stipendium
Zahraniční pobyt
Státní doktorská zkouška (SDZ)
Neplnění povinností (podmíněný zápis)
Přerušení studia
Kolokvium a malá obhajoba
Disertační práce a (velká) obhajoba
Různé

Pro školitele  (Publikační činnost- odkazy)

Informace pro uchazeče

1. Pro koho je vhodné doktorské studium?

Na doktorské studium byste se měli přihlásit zejména tehdy, pokud se chcete v budoucí kariéře věnovat výzkumu nebo dále působit v akademické sféře. Abyste v průběhu doktorského studia udrželi motivaci, potřebujete mít oblast, která vás zajímá a budete se jí chtít čtyři roky hluboce věnovat a dát jí spoustu času. Dále touhu učit se novým znalostem a dovednostem (hluboké porozumění teoriím, pokročilé vědecké metody, psaní článků, atd.), sebedisciplinu, pevnou vůli a motivaci dotáhnout projekty do konce, ochotu spolupracovat s jinými lidmi (na projektech, grantech a publikacích), chuť posouvat vědění dál, trpělivost při studiu literatury a odvahu při přípravě projektových žádostí a posílání odborných článků do recenzního řízení.

Pokud se chcete zaměřit pouze na praktické otázky související s vaším podnikáním, a třeba i do hloubky jim porozumět, bude pro vás vhodnější studium MBA nebo DBA. Studium MBA již FPH VŠE nabízí, viz https://fph.vse.cz/uchazeci/mba-studium/programy/, studium DBA je nabízeno v programu Doctor of Business Administration (DBA), viz https://fba.vse.cz/students/doctoral-study-programmes/program-doctor-of-business-administration-dba/ (v přípravě zájmu o DBA prosím kontaktujte Marii Lopez na marie.lopez@vse.cz).

Titul Ph.D. oceníte zejména v případě dalšího působení v akademické sféře, výzkumné instituci nebo při práci v zahraničí, kde bývá obvykle výrazně doceněn.

2. Proč studovat Ph.D. právě na Fakultě podnikohospodářské VŠE?

Jako jediná fakulta v ČR se můžeme pyšnit mezinárodně uznávanou akreditací EQUIS. Nabízíme nově akreditovaný čtyřletý program doktorského studia Management a manažerská ekonomie poskytující pod vedením zkušených vyučujících a školitelů kvalitní studium a podporu pro realizaci vlastní výzkumné činnosti.

Pro podporu výzkumné činnosti máme Centrum vědy a výzkumu a Research club, jehož cílem je sdílení vědeckovýzkumných informací, zkušeností, tipů a námětů, diskutování připravovaných článků apod. Fakulta finančně podporuje výjezdy na kvalitní mezinárodní konference, jako jsou Academy of Management Anual Meeting (AOM), SIOP (Society for Industrial and Organizational Psychology), European Academy of Management (EURAM), European Group for Organization Studies (EGOS), European Operations Management Association (EUROMA), AIMAC (International Conference on Arts and Cultural Management) a další, které souvisejí se studijním oborem konkrétního Ph.D. studenta, kde můžete poznávat kolegy ze světových univerzit pracujících na podobných tématech. Fakulta finančně odměňuje kvalitní publikační výstupy, zejména ve formě publikací v odborných časopisech. Podpořeny jsou také výzkumné projekty studentů podávané v rámci školy, ročně cca 20 výzkumných projektů.

•  Doporučené vědecké konference

3. Jaký je rozdíl mezi prezenční a kombinovanou formou studia?

Obě formy trvají čtyři roky, je možné prodloužení na pět let. Kombinovaní doktorandi se věnují především práci na vlastním doktorském studiu, prezenční doktorandi se mimo to navíc podílejí na výuce a chodu katedry (jsou v komisích u zkoušek, účastní se porad katedry apod.), za to prezenční doktorandi dostávají stipendium. Prezenční studium je výrazně častěji spojeno s dalším působením v akademické sféře po úspěšném ukončení studia. Některé formy podpory jsou dostupné jen pro prezenční doktorandy (např. financování zahraniční stáže prostřednictvím Erasmu).

4. Mohu při studiu pracovat na částečný či plný úvazek někde jinde? Jde to časově stíhat?

Prezenční studenti by neměli pracovat na víc než částečný úvazek mimo školu z důvodu časové vytíženosti. Od prezenčních studentů se očekává, že budou doktorskému studiu věnovat min. 20 hodin týdně, jinak je obtížné plnit podmínky studia. Doporučujeme, aby se věnovali doktorskému studiu naplno, na VŠE mají řadu možností, jak svoji finanční situaci zlepšit, např. zapojením do interních grantových projektů a následně i prostřednictvím odměn za kvalitní publikační činnost.

Externí studenti většinou nevyučují, časová zátěž je tedy o něco menší. Jinak platí stejná pravidla jako pro doktorandy prezenční. Ze zkušenosti vyplývá, že výrazně větší podíl úspěšných doktorandů tvoří ti v prezenční formě studia, kombinovaní často studium z časových důvodů nedokončí.

5. Jaké jsou moje šance na přijetí? Co mám udělat pro to, abych zvýšil pravděpodobnost přijetí?

Průměrná úspěšnost u přijímacího řízení za roky 2017 až 2019 byla 56 %. Dostatečně brzy vypracovat kvalitní záměr disertační práce a konzultovat jej opakovaně s vybraným školitelem. Zpětná vazba od potenciálního školitele výrazně pomáhá v přípravě kvalitního záměru disertační práce, který je pak realizovatelný v průběhu studia a má vyšší šanci u přijímací zkoušky obstát. FPH požaduje vědecký záměr předpokládané doktorské disertační práce v rozsahu přibližně 5 stran v jazyce českém a 5 stran v jazyce anglickém (seznam literatury se do limitu 5 stran nepočítá). Předkládaný text obsahuje dobrý přehled stavu vědeckého poznání v dané oblasti (tj. prokazuje zejména znalost relevantních a aktuálních vědeckých článků v kvalitních mezinárodních vědeckých časopisech, zejména těch registrovaných ve Web of Science – s nasměrováním Vám může opět pomoci vybraný školitel), stanovení zajímavé výzkumné otázky a stanovení cíle a očekávané přidané hodnoty předpokládané doktorské disertační práce.

6. Jak si mám vybrat vhodného školitele a téma disertační práce? Mohu si navrhnout vlastní téma?

Pro výběr tématu disertační práce doporučujeme podívat se nejprve na vypsaná témata disertačních prací, která najdete zde: https://fph.vse.cz/uchazeci/doktorske-studium/prijimaci-zkousky/. U témat je uveden i školitel. Vyberte si téma, o které máte největší zájem, vypracujte výchozí představu o tom, jak byste chtěl/a dané téma uchopit a kontaktujte potenciálního školitele. Daný text pak diskutujete přímo s ním. Vyberte si školitele, jehož odborné zájmy odpovídají zájmům vašim, doporučujeme podívat se na jeho publikační činnost a zkušenost s vědeckými projekty. Školitel musí mít akademický titul docent nebo profesor. V průběhu studia lze disertační práci diskutovat i s dalšími odborníky, kteří nejsou školiteli (školitel je vždy jen jeden), ale mohou figurovat jako konzultanti práce. Můžete navrhnout i téma vlastní, ale je obvykle lepší vybrat si z témat nabízených jednotlivými školiteli a konkretizovat je po domluvě s ním.

7. Jak vypadají přijímací zkoušky? Jak je zkoušena znalost cizího jazyka?

Přijímací zkoušky spočívají v odborné diskusi nad záměrem disertační práce. Důležitá je velmi dobrá orientace v problematice, kterou chcete zkoumat (tj. zejména znalost relevantních a aktuálních vědeckých článků ve špičkových mezinárodních vědeckých časopisech). Musíte být schopni obhájit očekávaný přínos práce a přesvědčit komisi o realizovatelnosti záměru. Část diskuze během přijímacího pohovoru probíhá v českém jazyce, část v anglickém. Tímto je ověřena schopnost uchazeče v anglickém jazyce následně studovat a vést relevantní odbornou diskuzi. Anglický jazyk není možné nahradit jazykem jiným. Žádný další jazykový test vás nečeká.

8. Jaké doklady potřebuji k přijímacímu řízení?

K přijímacímu řízení musíte doložit do určeného data (polovina prosince nebo konec května) následující doklady:

1. vyplnit elektronickou přihlášku v InSIS zde: http://isis.vse.cz/prihlaska/ + zaplatit administrativní poplatek za přijímací řízení, o němž obdržíte informace po odeslání této přihlášky. V elektronické přihlášce uvádíte mj. jméno školitele. Fakulta požaduje souhlas školitele s vedením disertační práce.
2. dodatek k přihlášce a prohlášení o předchozích a souběžných studiích, které naleznete zde,
3. ověřenou kopii diplomu včetně dodatku a závěrečného vysvědčení (nikoli originál, ověřená kopie zůstává na VŠE), i když jste studovali na VŠE, u studujících v zahraničí nostrifikaci diplomu. Pokud ještě nemáte vzdělání ukončené, je nutno o tom informovat studijní referentku a předložit doklad nejpozději do vydání rozhodnutí o přijetí ke studiu.
4. Vlastní představu o zaměření výzkumné činnosti a disertační práce specifikovanou podle požadavků fakulty: FPH požaduje vědecký záměr předpokládané doktorské disertační práce v rozsahu  5 stran v jazyce anglickém. Předkládaný text obsahuje popis stavu vědeckého poznání v dané oblasti, stanovení zajímavé výzkumné otázky a stanovení cíle a očekávané přidané hodnoty předpokládané doktorské disertační práce. Vzor najdete zde.

9. Kdy se platí za studium?

Doktorské studium vyučované v českém jazyce (včetně vládních stipendistů) je bezplatné. Zpoplatněno je pouze studium v anglickém jazyce. Přerušení studia se neplatí.

10. Dostanu nějaké stipendium?

Ano, pokud jste studentem prezenční formy studia, budete po dobu studia (4 roky) měsíčně dostávat řádné stipendium ve výši stanovené Vyhláškou o stipendiích pro daný akademický rok. Pro akademický rok 2022/23 toto stipendium činí 15 000 CZK měsíčně. Řádné stipendium bude v případě neplnění povinností sníženo na základě návrhu školitele nebo základě podmíněného zápisu nejprve na polovinu, později (při druhém podmíněném zápise) na 1000 CZK měsíčně.

Kromě řádného stipendia můžete obdržet i mimořádné stipendium za kvalitní publikační výstupy, specifickou pomoc na katedře, výuku nad rámec povinností. Další finanční prostředky můžete získat díky interním výzkumným grantům či na aktivní účast na konferencích (ke stipendiím podrobněji viz otázka 64).

11. Jak je to s nutností odevzdat ověřenou kopii diplomu? Mohu se přihlásit, i když jsem ještě nedokončil magisterské vzdělání? A musím ji odevzdat, i když jsem studoval VŠE?

Ke studiu se lze přihlásit ještě před dokončením magisterského studia, nicméně je třeba počítat s tím, že přijati můžete být až po doložení ověřené kopie diplomu včetně dodatku a závěrečného vysvědčení (i když jste studovali na jiné fakultě VŠE, ověřenou kopii diplomu nemusí odevzdávat pouze absolventi magisterského studia FPH VŠE, referentka ověří vůči originálu). U studujících v zahraničí je třeba nostrifikace diplomu. Tyto doklady (ověřené kopie, nikoli originály) je třeba přinést studijní referentce v papírové podobě nejpozději do vydání rozhodnutí o přijetí ke studiu.

12. Jak se dělá nostrifikace?

Pro uznání zahraničního vzdělání (magisterského titulu) se nabízí dvě varianty:

1. VŠE v Praze jakožto vysoká škola, která obdržela institucionální akreditaci, je podle § 48 odst. 4 až 6 zákona o vysokých školách oprávněna nevyžadovat v přijímacím řízení doklad o obecném uznání rovnocennosti zahraničního vzdělání a může sama pro účely přijímacího řízení posoudit, zda zahraniční vzdělání uchazeče o studium splňuje podmínku zákona pro přijetí ke studiu. Uchazeč v takovém případě podává žádost prostřednictvím aplikace https://edu.vse.cz/.
2. Pokud chcete, aby byl váš titul v České republice uznán za účelem využití i pro jiné účely, než je přijetí do doktorského studia na VŠE v Praze, musíte požádat o nostrifikaci. Protože tento proces může být časově velmi náročný, doporučuje se začít co nejdříve. Postup najdete zde: https://www.vse.cz/zajemci-o-studium/magisterske-obory/postup-pri-uznavani-zahranicniho-vysokoskolskeho-vzdelani-a-kvalifikace-v-cr/

13. Kdy se dozvím výsledky přijímacích zkoušek?

Výsledek přijímacích zkoušek se dozvíte nejpozději do třiceti dní od jejich konání. Přijatí uchazeči dostanou informaci na jimi uvedený email. V případě nepřijetí jsou uchazeči informováni také emailem, pokud mají v ČR adresu, pak také doporučeným dopisem.

14. Od kdy jsem studentem? Kdy probíhají zápisy do prvních ročníků? Je zápis povinný?

Studentem se stáváte až po zápisu do studia, který standardně probíhá v prvním týdnu semestru, tj.: obvykle 3. týden v září pro zimní semestr nebo 3. týden v únoru pro letní semestr. Teprve po zápisu vás vyučující či IT oddělení se správou přístupových karet uvidí v InSIS. Ano, zápis je povinný, svým podpisem na prezenční listině dáváte souhlas se zapsáním do studia.

15. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním, když studuji doktorát? Platí ho za mě stát, nebo musím sám?

Zdravotní pojištění studentům z ČR studujícím prvně v doktorském studijním programu v prezenční formě ve standardní době studia platí stát (platí i pro studenty nad 26 let), student však zároveň nesmí být osobou samostatně výdělečně činnou nebo zaměstnancem (pak ho platí zaměstnavatel) a platí limit na DPP do 10 tisíc měsíčně.

Sociální pojištění státem hrazeno není, studenti ho však platit nemusejí (pak se jim ovšem nezapočítává do případného důchodu).

16. Uznáte mi předměty, když už jsem jinde studoval doktorát?

Ne. S akreditací studia souvisí i konkrétní předměty a jejich obsah. Předměty vás mají připravit na kvalitní zpracování disertační práce.

Informační systém InSIS

17. InSIS: Kde a kdy získám login a heslo do systému InSIS? Zapomněl jsem heslo do InSIS, co mám dělat?

Heslo a přihlašovací jméno do InSIS student najde hned po založení studia v evidenci e-přihlášek. Tam se zobrazí je jedenkrát a je potřeba si je hned poznamenat. Dále  Vám ho předá po zápisech do studia studijní referentka.  Je vhodné si toto heslo změnit. Je možné, že heslo zapomenete. Pokud jste si nezměnili původní heslo, může Vám jej opětovně poskytnout studijní referentka. Pokud jste ho změnili, je třeba dostavit se osobně na SB 22 do Centra IT. (Získání přihlašovacích údajů)

18. Potřebuji něco udělat v InSIS a nejsem si jist, zda vím, jak na to?

Příslušnou operaci lze vyzkoušet v aplikaci InSIS-test.vse.cz, kam se každý den stahují aktuální data a je to jen cvičná verze InSISu. https://insis-test.vse.cz/

Zde najdete některé návody k InSIS: https://ci.vse.cz/sluzby/dalsi/insis/jak-postupovat-pri-problemech/, případně zde: https://u3v.vse.cz/navody-pro-insis/zmena-hesla-insis/, pro studenty doktorského studia je důležité zejména: Přihlášení do InSIS, Změna hesla, Kontrola osobních údajů, Hledání lidí na VŠE.

Předměty

19. Které předměty jsou povinné, a které volitelné? Kolik jich musím mít?

Studijní plán pro studijní program Management a manažerská ekonomie, který najdete zde: https://fph.vse.cz/program-management-a-manazerska-ekonomie/, určuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinný předmět, to jest Metodologii vědeckého výzkumu (3CV901), si musíte zapsat každopádně. Z povinně volitelných si po konzultaci se školitelem vybíráte jeden ze dvou následujících: Statistické metody pro kvantitativní výzkum (3CV902) nebo Kvalitativní výzkum (3CV903). A dále volíte mezi Management (3MA901) nebo Ekonomie firmy a odvětví (3MI910). Čtvrtý předmět si vyberete z katedrálně volitelných. Po domluvě se školitelem doporučujeme zapsat si i další předmět(y) doktorského studia na FPH, za absolvovaný předmět nad rámec čtyř výše uvedených je 10 bodů (blíže jsou požadavky na zisk bodů popsány v Opatření děkana N09/2019 ze dne 15. 10. 2019 – https://fph.vse.cz/wp-content/uploads/Opat%C5%99en%C3%AD-d%C4%9Bkana-2019.pdf ).

Pro studenty dobíhajících studijních programů Podniková ekonomika a management a Ekonomie, jsou povinné a volitelné předměty uvedené https://fph.vse.cz/uchazeci/doktorske-studium/studijni-obory/podnikova-ekonomika-a-management/. Předměty musí být dle platného Opatření děkana N3/17 ze dne 3. 4. 2017 dostudovány do konce prvního ročníku u prezenční formy studia a do konce druhého ročníku u kombinované formy studia.

20. Jak si mohu zapsat vybrané předměty?

Předměty si zapíšete tak, že vyplníte Zápisový list předmětů/Registration of courses a předáte jej na studijní oddělení, nebo studijní referentce napíšete, které předměty byste chtěli studovat – zvlášť v zimním a letním semestru. Předměty se zapisují vždy do aktuálního semestru (nikoliv na celý rok dopředu).

21. Kde najdu rozvrh předmětů?

Rozvrh předmětů pro program Management a manažerská ekonomie najdete zde: https://fph.vse.cz/studenti/doktorske-studium/management-a-manazerska-ekonomie/studijni-povinnosti-programu-management-a-manazerska-ekonomie/predmety-programu-management-a-manazerska-ekonomie/rozvrh-predmetu-programu-management-a-manazerska-ekonomie/. Pro programy Podniková ekonomika a management a Ekonomie existují dva druhy rozvrhů fakultní (najdete zde: https://fph.vse.cz/studenti/doktorske-studium/studijni-plany-a-predmety-studia/rozvrh-hodin-2018-19/) a celoškolský (https://veda.vse.cz/doktorske-studium/pro-studenty/rozvrhy/). Rozvrh je zveřejněn nejpozději 1 měsíc před začátkem semestru.

22. Co se stane, když si zapíši předmět a během semestru jej nestihnu vystudovat?

Důrazně doporučujeme předmět dostudovat v rámci semestru, ve kterém jej máte zapsán. Předmět se vám sice sám automaticky překlopí do následujícího semestru, ale je třeba si hlídat, zda je předmět vyučovaný každý semestr nebo jen ob semestr. V takovém případě byste nesplnil/a požadavky studia.

23. Kolikrát mohu opakovat zkoušku?

Zkoušky v doktorském studiu mají obvykle ústní formu a zaměřují se prověření konkrétních znalostí, které jsou nutnou podmínkou pro kvalitní zpracování disertační práce. Před ústní zkouškou se zpravidla odevzdává písemná práce, která může být i mnohokrát vrácena. Ústní zkouška se tedy obvykle koná pouze jednou, a to poté, co vyučující předmětu uzná vaše výstupy za dostatečné.

24. Mohu studovat cizí jazyk?

Povinné předměty doktorského studia jsou vyučovány v angličtině, jiný jazyk se jako součást studia nepožaduje. Případné studium kurzů cizího jazyka tedy nesouvisí s akreditovaným doktorským studiem jako takovým a nepočítá se do plnění požadavků studia. Kurzy cizího jazyka si nicméně na VŠE zapsat můžete. Jen je třeba mít na paměti, že zapsané předměty je nutno dokončit před státní doktorskou zkouškou. Nezapomínejte na časovou náročnost studia i bez dalších dodatečných povinností.

Cizincům vřele doporučujeme studium kurzů českého jazyka nabízených VŠE, toto se však opět nepočítá do plnění požadavků studia.

Povinná a další administrativa spojená se studiem

25. Co musím udělat na začátku studia? A do kdy?

Co nejdříve po zápisu do studia je třeba domluvit setkání se školitelem a vypracovat v InSIS Individuální studijní plán na základě Opatření děkana N09/2019 ze dne 15. 10. 2019. Individuálním studijním plánem (ISP) se podrobněji zabývá otázka číslo 29. ISP se odevzdává podepsaný vámi a školitelem nejpozději čtrnáct dní po zápise do studia.

S tím souvisí, že se se školitelem domluvíte na volbě předmětů, které si necháte zapsat od studijní referentky do příslušného semestru. Vyplněný Zápisový list předmětů se též odevzdává do čtrnácti dní po zápise do studia.

Více informací o vydání ISIC karty nebo průkazu studenta najdete pod otázkou číslo 26.

Zadání disertační práce se odevzdává na konci prvního ročníku (podrobnosti najdete v otázce číslo 33).

26. Potřebuji nějakou průkazku studenta? Kde ji seženu a kolik to stojí?

Po nástupu ke studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze jsou všichni studenti povinni si nechat zřídit vlastní identifikační kartu. Průkazka studenta slouží jednak k účelu identifikace v prostorách VŠE, umožňuje též funkci platební. Bude se vám hodit do menzy (částečně dotované obědy pro studenty), případně do knihovny či pro vstup do počítačových učeben. Průkazka je vydávána na SB22 za 290 CZK. Druhou variantou je karta ISIC za 370 CZK, která nabízí řadu slev v ČR i ve světě. Více informací viz: https://ci.vse.cz/id-karty/.

27. Jaké Opatření děkana pro mne platí?

Pro studenty přijaté v roce 2020 platí Opatřením děkana N09/2019 ze dne 15. 10. 2019.

Pro studenty přijaté v roce 2017, 2018, 2019 platí Opatřením děkana N3/17 ze dne 3. 4. 2017.

Pro studenty přijaté v roce 2014, 2015 nebo 2016 platí Opatřením děkana N1/14 ze dne 10. 09. 2014.

Pro studenty přijaté v roce 2013 a dříve platí Opatření děkana 7/09 ze dne 30. dubna 2009.

Všechna Opatření najdete zde: https://fph.vse.cz/studenti/doktorske-studium/povinnosti/.

28. Kde najdu, jaké mám během celého studia povinnosti? A jaké další dokumenty bych si měl přečíst?

Studijní povinnosti pro celé studium najdete v pro vás platném Opatření děkana (viz předchozí otázka). Tyto povinnosti je třeba zkopírovat do Individuálního studijního plánu, kde jsou následně dále specifikovány, konkretizovány, mohou k nim být uvedena bližší časová určení a lze je zpřísnit. K dalším důležitým dokumentům patří Studijní a zkušební řád Vysoké školy ekonomické v Praze. Existuje ve dvou verzích podle toho, kdy jste nastoupili do studia:

1. pro studenty zapsané ke studiu do akademického roku 2018/19: https://www.vse.cz/predpisy/411/
2. pro studenty zapsané ke studiu od akademického roku 2019/2020 a později: https://www.vse.cz/predpisy/studijni-a-zkusebni-rad-vysoke-skoly-ekonomicke-v-praze-platny-pro-studenty-zapsane-ke-studiu-od-akademickeho-roku-2019-2020-a-pozdeji/

29. Co všechno musím vyplnit do Individuálního studijního plánu (ISP)?

Individuální studijní plán je sestavován po dohodě se školitelem – doporučujeme ho v InSIS předpřipravit na základě pro vás platného Opatření děkana (viz otázka č. 27). Individuální studijní plán obsahuje časový rozvrh povinností studenta po jednotlivých ročnících, pracovní název disertační práce (může se v budoucnu změnit) a předpokládané termíny malé a závěrečné obhajoby této práce. Povinnosti mohou být přísnější nebo konkrétnější, ale žádná nesmí v ISP chybět. V třetí části ISP stručně spolu se školitelem popíšete záměr vaší disertační práce. Student jej může upravovat, dokud není schválen. ISP následně vytisknete a podepíšete jej vy i školitel. Schvaluje jej garant studijního programu a na základě jeho doporučení děkan. V ISP (MME) nesmí chybět krom zvolených předmět i tyto identy : 3KOL1 = kolokvium katedrální(první rok),  3KOL2 = kolokvium fakultní(2 rok), 3SDZCZ = státní doktorská zkouška(2rok), 3MOCZ= malá obhajoba (nejpozději 4 rok, první semestr), 3ODPCZ = obhajoba dis. práce .

30. Co mám udělat, když zjistím, že včas nestihnu splnit povinnosti pro zápis do vyššího ročníku uložené Individuálním studijním plánem?

Povinnosti vyplývající z příslušného Opatření děkana jsou zapsány ve vašem Individuálním studijním plánu po jednotlivých letech. Vždy koncem akademického roku vyplňuje školitel ve spolupráci se studentem Zprávu o průběhu studia ohledně toho, co student za uplynulý akademický rok splnil. Pokud nejsou hotovy všechny povinnosti, je třeba prostřednictvím InSIS požádat o podmíněný zápis (půlroční odklad splnění chybějící povinnosti). Podání elektronické žádosti na studijní oddělení (návod zde) najdete v sekci eAgenda jako Kontaktní centrum. V žádosti je třeba uvést, které povinnosti nejsou splněny.

Schválení žádosti není automatické, žádost musí být podpořena školitelem a následně i proděkanem pro výzkum a doktorské studium. Bude-li podmíněný zápis schválen, bude student podmínečně zapsán do dalšího ročníku a chybějící povinnosti musí splnit do konce následujícího semestru.

Od září 2020 existence prvního podmíněného zápisu v průběhu studia automaticky znamená pro prezenční doktorandy snížení vypláceného stipendia v následujícím akademickém roce na polovinu. Pokud budete mít během studia již druhý podmíněný zápis, snižuje se stipendium na částku 1.000 CZK měsíčně. Nebude-li podmíněný zápis do dalšího ročníku schválen, bude studentovi ukončeno studium.

31. Co když jsem měl podmíněný zápis a nestihl jsem splnit, co mi chybělo?

Pokud vám byl udělen podmíněný zápis (půlroční odklad splnění chybějící povinnosti) a vy jste přesto nedosáhli splnění všech předložených studijních povinností, máte dvě možnosti:

1. požádat o druhý podmíněný zápis a všechny povinnosti splnit v následujícím semestru (s tím je spojeno snížení stipendia na 1.000 CZK měsíčně) nebo
2. požádat o přerušení studia a v době přerušení chybějící povinnost splnit. Pouze upozorňujeme, že pokud máte přerušené studium, školitelé nejsou povinni se vám jakkoli věnovat, neboť v danou chvíli nejste studentem, viz též oblast otázek v kapitole přerušení studia.

32. Kdy začíná zimní a letní semestr?

Zimní semestr začíná 1. září. Aktuální harmonogramy jsou uváděny na: https://www.vse.cz/studenti/studium/harmonogramy/. Letní prázdniny se počítají do doby studia, konkrétně do letního semestru. Nelze ovšem očekávat, že by se v tuto dobu konaly zkoušky.

33. Do kdy mám odevzdat Zadání disertační práce (ZDP) a kde ho najdu?

Zadání disertační práce se vyplňuje v InSIS se školitelem do konce prvního ročníku (po katedrálním kolokviu). Důvodem je, aby byl časový prostor na zpřesnění tématu, kterému se bude doktorand věnovat. Student nemá možnost sám Zadání editovat. Zadání je třeba vytisknout, podepsat (student i školitel) a předat na studijní oddělení. Zadání disertační práce bude dále schvalováno proděkanem pro výzkum a doktorské studium a děkanem.

Do ZDP se po dohodě se školitelem vyplňují tyto informace:

• název práce,
• základní literatura (ze které student v práci vychází – obvykle aktuální odborné články),
• předpokládaný rozsah (120–150 stran),
• předpokládané datum odevzdání (za 4 roky od zahájení studia),
• stručná anotace práce, zahrnující cíle práce, očekávané přínosy práce pro vědecký výzkum i praxi, předpokládané metody a data v práci použité a osnova práce.

34. Co musím udělat pro zapsání do dalšího ročníku?

Každoročně v termínu stanoveném děkanem probíhá kontrola plnění individuálního studijního plánu každého studenta. Student je povinen předložit včas školiteli předepsané podklady pro kontrolu plnění individuálního studijního plánu. Zápis do dalšího ročníku se provádí na základě Zprávy o průběhu studia (ZPS) za uplynulý akademický rok 202x/202y. V případě splnění všech povinností se jedná o doporučení školitele „pokračovat ve studiu“, v případě nesplnění doporučuje školitel podmíněný zápis nebo ukončení studia. Žádost o podmíněný zápis podává student do konce akademického roku prostřednictvím InSIS k panu děkanovi (naleznete v sekci eAgenda jako Kontaktní centrum). Do vyššího ročníku je student zapsán na základě děkanem schválené Zprávy o průběhu studia. ZPS se odevzdává jednou za rok před zápisem do dalšího ročníku, tj. vždy do druhého týdne v září (případně do druhého týdne v únoru pro ty, co nastoupili do doktorského studia v LS).

35. Školitel po mně chce podklady pro Zprávu o průběhu studia, co se tím myslí? Kde ji najdu v InSIS?

Student ZPS nevidí. Pokud ho chce školitel s jejím obsahem seznámit, musí mu zprávu poslat, respektive zprávu by měli vyplňovat společně. Zpráva o průběhu studia se odevzdává každoročně před koncem akademického roku. Slouží pro kontrolu plnění individuálního studijního plánu každého studenta. Pro snadné zpracování byste měl/a pro svého školitele připravit soupis následujících aktivit, které jste dělal/a v uplynulém akademickém roce:

• podíl doktoranda na pedagogické činnosti,
• podíl doktoranda na vědecko-výzkumné činnosti,
• publikační činnost a aktivní účast na konferencích a seminářích,
• tuzemské a zahraniční stáže,
• další aktivity, překážky ve studiu a odborné zkušenosti významné pro průběh studia,
• stav rozpracování disertační práce.

36. Do kdy se odevzdávají Zprávy o průběhu studia? A co se stane, když nebude včas vypracována?

ZPS se odevzdává jednou za rok před zápisem do dalšího ročníku, tj. vždy do druhého týdne v září (případně do druhého týdne v únoru pro ty, co nastoupili do doktorského studia v LS). Pokud není dodána, je školitel upozorněn na nedodání ZPS a nebude-li tato dodána brzy po upozornění, bude školiteli doporučeno, aby studentovi navrhl ukončení studia.

37. Kdy mohu přijít za studijní referentkou na konzultace?

Studijní referentka má úřední hodiny vyvěšeny v InSIS, tam je vhodné sledovat aktuální změny. Během roku jsou úřední hodiny následující:

Po: 8:30-11:30/

St: 8:30-11:30, 14:30-17:00/

Pá: 8:30-11:00

Jiný den nebo čas je možné dohodnout po předchozí domluvě.

38. Mohu přestoupit z prezenčního studia na kombinované a naopak, tj. změnit formu studia?

Ano, na základě děkanem schválené žádosti (předtím schvaluje proděkan pro výzkum a doktorské studium) lze z prezenčního studia přestoupit na kombinované.

39. Jak mohu získat potvrzení o studiu?

Potvrzení o studiu vydává studijní referentka. Potvrzení se dává pouze aktivním studentům ve studiu (v době přerušení nejste studentem).

40. Jak se podává žádost (o přerušení či ukončení studia, změnu formy studia, o psaní práce v anglickém jazyce)?

Žádost o přerušení studia či jakákoliv jiná žádost se podává elektronicky přes InSIS. Žádost najdete v InSIS v sekci eAgenda v aplikaci Kontaktní centrum. Formulář pro podání nové žádosti najdete v sekci Hledám řešení. Návod k aplikaci je dostupný přes ikonu otazníku vpravo nahoře vedle ikony pro odhlášení.

Studijní referentka předává žádost k vyjádření garantovi oboru a proděkanovi pro výzkum a doktorské studium a následně děkanovi. Až po schválení žádosti se vykoná příslušná operace.

Výzkumná a publikační činnost

41. Jak se mohu zapojit do výzkumu?

Výzkumná činnost je hlavní a nedílnou součástí doktorského studia. Mimo vlastního výzkumu, který realizujete a který bývá, připravíte-li kvalitní žádost, podpořen interním grantem (viz následující otázka), máte možnost zapojit se do dalších výzkumů. Můžete být součástí dalších interních grantů realizovaných jinými doktorandy. Zároveň je řada výzkumných projektů Technologické agentury ČR (TAČR, https://www.tacr.cz/ ), Grantové agentury ČR (GAČR, https://gacr.cz/ ) a projektů smluvního výzkumu realizována také Vaším školitelem či na Vaší katedře. Informujte školitele či vedoucího katedry, že máte zájem se podílet na výzkumné činnosti intenzivněji a zjistěte, jaké jsou možnosti vašeho dalšího rozvoje v této oblasti.

42. Má smysl podávat na FPH žádost o interní grant (IGA)? Co mám udělat, když chci grant podat? Kde najdu podmínky pro podání IGA?

Smysl to určitě dává. Hlavním důvodem je, že můžete získat financování na něco, co stejně potřebujete v rámci disertace dělat. Finančních prostředků je k dispozici dostatek, přibližně 3,5 mil. Kč ročně. Jednotlivé projekty typicky získávají financování v rozmezí 100–300 tis. Kč ročně, výjimečně i více. Dále za úspěšné podání projektu (tj. když projekt získáte) obdržíte ve studijním programu Management a manažerská ekonomie 10 bodů. Pro studijní programy Podniková ekonomika a management a Ekonomie platí zase povinnost podat žádost o výzkumný grant.

Fakulta nabízí podrobné informace týkající se interních grantů. Ty můžete nalézt zde:

https://fph.vse.cz/veda/pro-zamestnance-a-doktorandy/projektova-a-grantova-podpora/vyzkumne-projekty/interni-grantova-agentura/

Doporučujeme si tyto podklady pozorně prostudovat.

Zdroje z  IGA projektů lze alokovat např. na : cestovní náklady(výjezdy na konference, letní školu), materiální náklady (zahraniční monografie, kancl.potřeby, IT technika, Software), mzdové náklady akademických pracovníků, stipendia.

Nejen s administrativním zpracování čerpání Vám poradí paní Ing. Mgr. Monika Höslová (monika.hoslova [at] vse.cz). Sekretariáty jednotlivých kateder pak řešitelům poradí, jak administrativně vyřešit proplacení cestovních nákladů z fakultních projektů. Potřebnou administrativu je nutné řešit minimálně s měsíčním předstihem. (zpětně nelze finanční prostředky alokovat).

43. Kde najdu vhodnou literaturu ke studiu (elektronické zdroje)? Kde seženu odborné články pro svoji práci? Kde seženu odbornou knihu, kterou nemají v knihovně?

Knihovna VŠE disponuje přístupem k rozsáhlému souboru elektronických zdrojů prostřednictvím EBSCO, Proquest, Jstor a dalších databází. Podrobnější informace viz https://knihovna.vse.cz/e-zdroje/. Mimo to je možné doporučit zřízení si online přístupu do Národní technické knihovny (stojí 100 CZK ročně), která nabízí přístup k řadě časopisů vydávaných Elsevierem, ke kterým VŠE fulltextový přístup nemá. Další variantou je vyhledávání na internetu, např. prostřednictvím Google Scholar.

Odbornou knihu buď seženete v knihovně, nebo je možné ji zakoupit z prostředků interního grantu, který řešíte, nebo se domluvit na Vaší katedře, ať dá žádost knihovně na nákup této odborné knihy.

44. Jaká publikační činnost se od doktorandů zejména očekává? Jaké časopisy jsou vhodné k publikování?

Minimální požadovanou publikační činnost najdete v Opatření děkana, které je pro Vás platné (viz též otázka 27).

Od doktorandů se očekává zejména publikační činnost v časopisech vedených v databázích Scopus a SSCI (viz otázka 45). Pro výběr časopisů doporučujeme zejména Academic Journal Guide publikovaný Association of Business Schools (tzv. ABS ranking), dostupný po registraci na https://charteredabs.org/academic-journal-guide-2018/

Tento ranking časopisů je ve světě nejuznávanější, poskytuje přehled časopisů v jednotlivých oborech (např. Strategie, HR management, Marketing, Podnikání atd.) od nejlepších světových časopisů označených 4*, resp. 4, které mají typicky velmi vysoký impakt faktor, až po časopisy mezinárodně rozpoznatelné, ale spíše průměrné kvality označené jako 1. Zároveň by takové časopisy měly být registrovány vždy alespoň v databázi Scopus nebo SSCI (nutný alespoň jeden takový výstup pro úspěšné ukončení doktorského studia), nebo ještě lépe v časopise s AIS v prvním druhém či třetím kvartilu (teprve tyto výstupy pozitivně hodnotí národní metodiky hodnocení vědy M2017+) (více viz otázka 46).

Další užitečná doporučení a alternativní rankingy jsou uvedeny zde: https://fph.vse.cz/veda/pro-zamestnance-a-doktorandy/informace-k-publikacnim-vystupum/vedecke-casopisy/

S výběrem konkrétních časopisů vhodných k publikování by Vám měl pomoci školitel, můžete se též obrátit na Centrum vědy a výzkumu.

45. Co to jsou databáze Web of Science a Scopus? Co to znamená impakt faktor / impaktovaný časopis?

Databáze Web of Science (vlastněná firmou Clarivate Analytics) a Scopus (vlastněná firmou Elsevier) zahrnují kvalitní světové akademické časopisy. Akceptováním časopisu do databáze stvrzuje vlastník databáze určitou minimální kvalitu časopisu, a to na základě obsahu článků, jejich citovanosti, mezinárodní spolupráce na managementu časopisu apod.

Databáze Web of Science zahrnuje dvě poddatabáze, pro nás nejrelevantnější Social Science Citation Index (SSCI) a Emerging Sources Citation Index (ESCI). Pro přírodní a technické vědy existuje ještě Science Citation Index (SCI). Časopisy vedené v SSCI mají tzv. impakt faktor, tzn. slyšíte-li o časopisu s impakt faktorem, znamená to, že časopis je veden v SSCI (nebo SCI). Přičemž platí, že čím vyšší impakt faktor, tím lepší (rozuměj více citovaný) je příslušný časopis. V ESCI jsou poté vedené časopisy, které se snaží o impakt faktor a jsou tak v jakémsi sledovacím období. Ještě je třeba podotknout, že existují i falešné impakty, kdy zejména predátorské časopisy tvrdí, že mají impakt faktor, ale takový impakt faktor je bezvýznamný, neboť s databází SSCI nijak nesouvisí. Kontrola toho, zda se časopis v SSCI nachází, je možná v Journal Citation reports, do kterého je jednoduchý přístup přes elektronické zdroje VŠE, viz https://jcr-clarivate-com.zdroje.vse.cz/ . Kontrola toho, zda je časopis evidován v databázi Scopus, je možná také v elektronických zdrojích VŠE, viz https://www.scopus.com/sources.uri?zone=TopNavBar&origin=searchbasic (vlevo nahoře vyberte Title místo Subject area a následně zadejte název časopisu).

Obecně platí, že je výrazně méně časopisů v databázi SSCI v porovnání s časopisy v databázi Scopus. Zejména u časopisů v databázi Scopus se může stát, že byť jsou v databázi vedeny, tak nejsou kvalitní, leckdy se jedná i o tzv. predátorské časopisy.

46. Co jsou indikátory kvality časopisů IF, AIS a SJR? Jakých hodnot nabývají a co pro mne tyto hodnoty znamenají?

Indikátory IF, AIS a SJR určují kvalitu časopisu měřenou podle toho, jak často jsou články publikované v daném časopise v předchozích letech citovány jinými časopisy vedenými v příslušné databázi. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší indikátor, tím více je průměrný článek publikovaný v časopise citován, tj. tím je kvalitnější.

IF (impakt faktor) je základní indikátor databáze SSCI, jeho hodnota se obvykle v našich oborech pohybuje mezi 0,1 a 10. Střední hodnota (medián) byla v r. 2018 v oboru management 2,2. Nad 10 měly jen časopisy Academy of Management Annals a Academy of Management Review.

AIS (article influence score) je indikátor, který více než impakt faktor zohledňuje kvalitu časopisů, které daný časopis citují. Typicky dosahuje nižších hodnot než IF. Obecně se dá říci, že čím horší či lokálnější časopis, tím vyšší je rozdíl mezi IF a AIS. Metodika hodnocení vědy v ČR zohledňuje pouze články v časopisech s hodnotou AIS v prvním kvartilu (přibližně AIS > 1), druhém kvartilu (přibližně s AIS > 0,5), částečně ve třetím kvartilu (přibližně AIS > 0,25). Žádné tuzemské časopisy v oboru management přitom těchto hodnot nedosahují.

Hodnoty AIS i IF lze zjistit v elektronických zdrojích VŠE v Journal Citation Reports. Po zadání názvu konkrétního časopisu lze hodnoty obou indikátorů na příslušné stránce najít, včetně grafu jejich vývoje. Ještě je třeba poznamenat, že u nových časopisů se hodnota AIS poprvé objevuje u časopisů, které již mají IF 3–4 roky.

Indikátor SJR poté opět značí kvalitu daného časopisu, ale tentokrát vypočtenou na základě databáze Scopus. SJR je o něco méně citlivý na kvalitu citujících časopisů než AIS, ale více než IF. Opět platí, že čím vyšší SJR, tím vyšší kvalita časopisu, hodnoty SJR kolem 0,1 až 0,2 značí málo kvalitní časopisy. Hodnotu indikátoru SJR lze opět zjistit v elektronických zdrojích VŠE, tentokrát pod odkazem Scopus. Indikátor SJR lze často jednoduše zjistit na Google prostřednictvím zadání názvu časopisu + „sjr“.

47. Máme na škole nějaké časopisy vhodné k publikování?

Doporučujeme zaměřit se spíše na časopisy vydávané mezinárodně mimo VŠE. Fakulta podnikohospodářská vydává časopis Central European Business Review (CEBR), který se zaměřuje na podnikohospodářská témata, a to z perspektivy střední Evropy. Je indexován ve SCOPUS (https://cebr.vse.cz/). V každém čísle je nicméně prostor pro max. 1 článek autora z VŠE, publikační možnosti jsou tedy omezené.

VŠE dále vydává impaktované časopisy Politická ekonomie a Prague Economic Papers, jejich AIS je ale velice nízké a v rankingu Academic Journal Guide nejsou vedeny.

48. Jak vypadá a jak dlouho trvá proces recenzního řízení v časopisech?

Proces recenzního řízení může být i velmi dlouhý. Jsou případy, kdy se protáhl na několik let, obvykle trvá v řádu několika měsíců. V kvalitních časopisech dostanete rychlou odpověď v případě, že článek okamžitě zamítají, tzv. desk reject ze strany editora časopisu. Pokud jde článek recenzentům, trvá obvykle několik měsíců, než dostanete zpět jejich posudky, kde je napsáno, co ve článku musíte změnit, aby měl šanci na to být publikován. Po zapracování připomínek jdou posudky obvykle opět do recenzního řízení, kdy opět čekáte několik měsíců na posudky. Může dojít i ke třetímu či výjimečně čtvrtému kolu zapracování připomínek.

Také je pravděpodobné, že ne v prvním časopise Vám článek přijmou, ale Vy na rozhodnutí můžete čekat několik měsíců. Je tedy důležité podat submission do časopisu alespoň několik měsíců, lépe jeden rok, před plánovaným termínem velké obhajoby.

49. Jak poznám predátorský časopis, co to je?

Jako predátorské jsou označované takové časopisy, které nedodržují etická pravidla publikování. Mají různé podoby a snaží se vydělat na potřebě autorů někde publikovat. Obvyklými znaky, podle kterých poznáte predátorský časopis, jsou oslovování autorů hromadnými emaily, příliš rychlé recenzní řízení, vysoké poplatky za každý úkon spojený s recenzním řízením, lákání na falešný impakt faktor (který nesouvisí s SSCI – viz otázka 45), nebo neznámý či nedůvěryhodný vydavatel. Viz též např. odkazy https://vimkdepublikuji.cz/proverim/ nebo https://predatoryjournals.com/journals/. Pokud máte pochybnosti, kontaktujte Centrum vědy a výzkumu.

50. Na které konferenci je vhodné prezentovat svůj příspěvek?

Konference je vhodné považovat za investici, protože účast na nich stojí peníze, ale do uznatelných vědeckých výstupů je celostátní metodika hodnocení vědy (M2017+) nepočítá. Je tedy třeba jezdit na takové konference, které mají dobrý poměr možného přínosu (získat inspiraci, jak se špičkový výzkum dělá ve světě, navázat mezinárodní kontakty, se kterými je možné následně připravit mezinárodní výzkumný projekt, ukázat světové špičce v daném oboru, že i na FPH děláme špičkový výzkum a jsme dobrým partnerem apod.) a celkových nákladů.

V zásadě je možné doporučit účast na prestižních mezinárodních konferencích, které představují světovou špičku ve svém oboru, jako je například Academy of Management Anual Meeting (AOM), SIOP (Society for Industrial and Organizational Psychology), European Academy of Management (EURAM), European Group for Organization Studies (EGOS) a podobně. Je také možné cílit na jasně vymezené konference v příslušných oborech (BCERC pro podnikání, EUROMA pro provozní management, AIMAC pro arts management apod.).

Druhou možností je účast na tuzemských konferencích, které slouží pro propagaci naší práce na domácí půdě, jako jsou např. konference pořádané FPH VŠE (IMES, MSED, CEECBE), na nichž bývá účast pro doktorandy fakulty zdarma.

Vhodné konference by měl doporučit školitel, případně se můžete obrátit na Centrum vědy a výzkumu. Další informace najdete na webu zde: https://fph.vse.cz/veda/pro-zamestnance-a-doktorandy/informace-k-publikacnim-vystupum/konference/

51. Co je afiliace? Co je dedikace?

U článku v časopise se uvádí, z jaké instituce pochází autor (tzv. afiliace). Doporučujeme, aby na všech Vašich článcích byla uvedena pouze FPH VŠE. Pokud tam budou dvě školy či univerzity, je sice možno vykázat obě, ale v rámci disertační práce je třeba mít články afilované na FPH a navíc při uvedení více afiliací se také dále poměrově snižuje odměna za tyto články.

Zároveň se u článku uvádí tzv. dedikace, která představuje odkaz na výzkumný projekt, v rámci kterého článek vznikl. Typickým příkladem je pro studenty doktorského studia odkaz na interní grant IGA. Dedikace potom mívá následující formu: „This research was supported by the Internal Grant Agency of the Faculty of Business Administration, Prague University of Economics and Business, the project number VŠE IGS F3/XX/20XX.“ Touto dedikací deklarujete, že projekt vznikl v rámci interního grantu a vy tím plníte závazek publikační činnosti, který jste v rámci žádosti o interní grant učinili. Analogickým způsobem se uvádí dedikace i k jiným projektům, např. projektům GAČR, TAČR a dalším.

52. Co je to ORCID? Jak ho získám? Musím ho uvádět?

ORCID je unikátní identifikační číslo (ID) výzkumného pracovníka, které je vedené v mezinárodní databázi spravované společností Elsevier. Umožňuje jednoznačnou identifikaci výzkumníka. Předpisy VŠE předpokládají, že každý výzkumník bude tuto identifikaci mít. Registrace pro získání ORCID je možná na https://orcid.org/. Doporučujeme toto číslo uvádět na publikovaných pracích, umožnuje jednoznačnou identifikaci a neriskujete záměnu autorství s jiným výzkumným pracovníkem.

53. Jak musím publikační činnost evidovat? Jak mám zadat svoji publikační činnost do databáze publikační činnosti? Kde najdu databázi publikační činnosti?

Podmínkou pro to, aby se Vám publikační činnost (odborné články, vystoupení na konferencích, atd.) započítala do splnění povinností, je její uvedení v databázi publikační činnosti VŠE. Pro registraci v databázi je podmínkou afiliace k Fakultě podnikohospodářské. Postup je následující: ze stránek fakulty si stáhnete příslušný formulář (viz zde: https://fph.vse.cz/veda/veda-a-vyzkum-na-fph/publikacni-cinnost/formulare-pro-zadani-publikacni-cinnosti-do-databaze-publikacni-cinnosti-vse-pcvse/), vyplníte jej a elektronicky zašlete studijní referentce (Ing. Blance Helclové), zároveň jí ho předáte podepsaný, čímž stvrzujete pravdivost údajů v něm uvedených.

Na základě výše uvedeného formuláře bude vaše publikační činnost uvedena v databázi PCVSE, která je klíčová pro kontrolu plnění povinností a přidělování odměn za publikační činnost. Údaje z databáze jsou dále překlápěny do InSIS, stejně tak jsou každoročně exportovány na MŠMT a slouží jako doklad o výzkumných aktivitách zaměstnanců a doktorandů VŠE. Databáze publikační činnosti je dostupná na https://eso.vse.cz/~sklenak/pcvse/index.php.

Zároveň je od dubna 2020 povinností evidovat full textové verze recenzovaných článků v repozitáři VŠE (https://repozitar.vse.cz). Tento repozitář plní funkci permanentního datového skladu vědeckých publikací vznikajících na VŠE, který bude zaručovat jejich dostupnost. Při vkládání publikace lze omezit veřejnou přístupnost. Údaje z repozitáře (odkaz na text) jsou používány při exportu datových dávek pro databázi RIV.

54. Co je manažerské shrnutí? Kdy se dělá a jaké má náležitosti?

Pro články v časopisech s impakt faktorem, články v časopisech evidované ve Scopusu a výzkumné zprávy platí povinnost připravit manažerské shrnutí a odevzdat ho spolu s formulářem pro zadání do databáze publikační činnosti. Důvodem je následná komunikace těchto shrnutí na webu FPH (PR oddělení pravidelně informuje praxi a veřejnosti v sekci Aktuality o relevantním výzkumu, který děláme). Vzor najdete zde: https://fph.vse.cz/veda/veda-a-vyzkum-na-fph/publikacni-cinnost/formulare-pro-zadani-publikacni-cinnosti-do-databaze-publikacni-cinnosti-vse-pcvse/

Rozvoj dovedností pro úspěšné dokončení doktorského studia

55. Co je důležité během studia nepodcenit?

Je opravdu řada věcí, které byste neměl/a během studia podcenit.

Zaprvé se jedná o pravidelné konzultace se školitelem. Důrazně doporučujeme setkávání se školitelem alespoň jednou za dva týdny. Největším nepřítelem Ph.D. studenta je prokrastinace. Pravidelné schůzky se školitelem a průběžné zpracovávání úkolů v termínech, které Vám dává, Vám výrazně pomůže úspěšně Ph.D. studiem procházet.

Druhým klíčovým faktorem je alokace dostatečného množství času na doktorské studium, absolvování předmětů a následný vlastní výzkum a psaní článků. Obecně trvá stovky hodin naakumulovat všechny podstatné výzkumné i teoretické znalosti, další stovky hodin připravit vlastní metodiku výzkumu, stovky hodin výzkum zrealizovat a vyhodnotit data a následně i stovky hodin připravit vědecké články a disertaci. Typicky nefunguje dávat doktorátu čas po jednotlivých hodinách, je důležité alokovat bloky času, které umožní soustředění a výraznější posun v práci.

Třetím podstatným doporučením je plánovat s dostatečným předstihem. Od začátku psaní článku po jeho dokončení uběhne pár měsíců, pak je článek zaslán do časopisu, není-li hned zamítnut, trvá několik měsíců získat feedback od recenzentů, další čas zapracování jejich poznámek, další dobu nové kolo recenzního řízení a i když je vše úspěšné, několik měsíců typicky dále trvá, než je článek publikován. Včasným plánováním se tedy vyhnete problémům s neplněním termínů. Plánování s předstihem se ale netýká jen článků, ale i konferencí. Konají-li se například velké konference o prázdninách, typicky je nutné zaslat na ně články již v prosinci či lednu, s větším než půlročním předstihem. Podobně je důležité včas plánovat zahraniční stáž, opět se neděje, že byste se ozvali zahraniční instituci a oni Vám řekli, abyste přijeli za týden. Opět je potřeba počítat s předstihem několik měsíců.

Čtvrtým důležitým doporučením je spolupráce s ostatními doktorandy na FPH VŠE i mimo ni, vč. doktorandů ze zahraničí, i spolupráce s dalšími akademickými pracovníky. Úspěšní výzkumníci typicky nerealizují výzkum sami, ani sami nepublikují, ale tvoří týmy, které se ve svých silných stránkách doplňují (např. výzkumník s hlubokým teoretickým porozuměním spolupracuje s odborníkem na statistické modelování). Je důležité najít si k sobě vhodné spolupracovníky.

56. Jaké mám další možnosti rozvíjet své odborné dovednosti potřebné pro úspěšné dokončení doktorského studia?

Mimo povinných i volitelných předmětů doktorského studia existuje pro doktorandy řada dalších podpůrných aktivit, v rámci kterých mohou rozvíjet své výzkumné dovednosti. Z hlavních podpůrných aktivit uvádíme následující:

• Research club – pravidelné setkávání uvnitř fakulty nabízející tipy a triky z výzkumného života, stejně jako přátelský feedback na články či grantové záměry (viz otázka 57).
• Odborné a metodologické semináře pořádané Centrem vědy a výzkumu FPH nebo i jinými součástmi VŠE – během roku jich je pořádána celá řada, CVV vždy informuje doktorandy emailem; jde-li o kurzy pořádané na jiných fakultách, také dáváme vždy vědět.
• Doporučujeme chodit pravidelně na kolokvia i malé a velké obhajoby – jsou veřejné, můžete se hodně naučit – vidět, jaké jsou poznámky oponentů a komisí, na co je potřeba dát si pozor, jak vypadají používané metody, inspirovat se vhodnými postupy apod.
• Online kurzy – existuje řada kurzů, např. na webu Coursera, které můžete i zdarma absolvovat.
• Letní školy a výzkumný pobyt – vybrat si pro Vás ty opravdu nejpřínosnější (viz oblast otázek Zahraniční pobyt).

57. Co je Research club?

Research club představuje prostor pro sdílení vědeckovýzkumných informací, zkušeností, tipů a námětů, jak pokud jde o zkušenosti s publikováním, získáváním grantových prostředků, tak konkrétními výzkumnými metodami a podobně. Jeho cílem je poskytnout podporu za účelem vylepšení výzkumné a publikační činnosti zaměstnanců a doktorandů FPH v neformálním a přátelském prostředí. Jednou měsíčně (první úterky či středy v měsíci) se organizují pravidelná setkání. V rámci každého setkání jsou také dle zájmu účastníků prezentovány a diskutovány vědecké články, abstrakty či náměty na výzkum nebo grantové projekty. Více informací viz https://fph.vse.cz/veda/pro-zamestnance-a-doktorandy/vzdelavani-a-karierni-rozvoj/research-club-fph/. Setkání Research clubu aktuálně organizuje David Anthony Procházka. Pro podporu výzkumné činnosti slouží mimo Research club také další aktivity Centra vědy a výzkumu.

58. Co mám dělat, když doktorské studium nezvládám?

Doktorské studium je náročné a je přirozené, že se setkáváte s obtížemi různého typu. Obtíže osobní (chybějící podpora rodiny, nedostatek času, nedostatečná sebedůvěra, nedostatečné zajištění rodiny, apod.) určitě můžete řešit se svým školitelem, případně se obracet na Akademickou psychologickou poradnu, kde Vás školení psychologové vyslechnou a nabídnou různé možnosti, jak Vaši situaci řešit. Více informací o poradně je k dispozici zde https://ac.vse.cz/nase-sluzby/psychologicka-poradna/. Jiný typ obtíží se týká odborných a administrativních záležitostí spojených se studiem. Zde by měl být první volbou Váš školitel. Ve věcech metodologických se můžete obracet též na Centrum vědy a výzkumu, ve věcech administrativních na Vaši studijní referentku, v případě řešení složitějších problémů spojených se studiem i na proděkana pro výzkum a doktorské studium.

Práce na katedře

59. Kde budu sedět? Je nějaká místnost, kde se mohou doktorandi setkávat?

Prezenční a také někteří kombinovaní doktorandi mají své pracovní místo v některé z kanceláří. O tom, kde bude doktorand sedět, rozhoduje vedoucí příslušné katedry.

60. Musím učit?

Studenti v prezenční formě studia mají ve svých studijních povinnostech výuku studentů na FPH VŠE, obvykle v rozsahu 2 x 90 minut týdně, a to počínaje druhým ročníkem studia. V prvním ročníku většinou nevyučují, případně je výuka realizována jen v malém rozsahu po domluvě na příslušné katedře, na které realizujete své doktorské studium. Studenti prezenční formy mají též povinnost v prvním ročníku absolvovat Kurz rozvoje pedagogických a sociálně psychologických dovedností pro doktorandy a akademické pracovníky VŠE (https://ac.vse.cz/nase-sluzby/centrum-rozvoje-akademickych-pracovniku/kurz-pedagogickych-dovednosti/) organizovaný Akademickým centrem. Na podzim kurz probíhá v semestru (cca listopad a prosinec), na jaře ve zkouškovém období (květen-červen). Jakmile bude program připraven rozesíláme ho prostřednictvím paní Helclové e-mailem na doktorandy. Studenti v kombinované formě studia nemusí učit, obvykle vstupují do výuky jen jako hosté, větší rozsah je na základě vzájemné domluvy s katedrou.

61. Mohu zažádat o změnu školitele, když např. přestane na VŠE pracovat? Nebo když je komunikace s ním problematická?

Ano. Lze podat žádost o změnu školitele přes InSIS s uvedením důvodu. Před podáním žádosti je vhodné věc probrat se současným školitelem, případně vedoucím katedry. Dále je také třeba získat souhlas potenciálního nového školitele, ke kterému byste chtěl/a přejít.

Stipendium

62. Mohu pobírat stipendium, i když jsem už jinde studoval doktorát?

Ano, ale pouze po standardní dobu studia, tzn. 4 roky minus již studovaná doba, a to bez ohledu na to, zda se předtím jednalo o studium prezenční či kombinované.

63. Mám nárok na stipendium, v jaké výši? I když neplním své studijní povinnosti?

Prezenční studenti dostávají každý měsíc stipendium v předem stanovené hodnotě. Od září 2020 budou všichni prezenční studenti, kteří řádně plní své studijní povinnosti, dostávat stipendium ve výši 15.000 CZK měsíčně. Tato výše platí pro studenty studující v českém i zahraničním studijním programu. Stipendium je vypláceno ve všech 12 měsících, vyplácí se dopředu na následující měsíc. Je vypláceno i v období, kdy je student na zahraniční stáži i v období letních prázdnin.

Pro studenty prvního ročníku je vyplácení stipendia v plné výši podmíněno potvrzením školitele, vždy jednou za tři měsíce, že student průběžně a řádně plní své studijní povinnosti. Pokud tomu tak není, je školitel oprávněn navrhnout snížení stipendia na polovinu, tj. částku 7.500 CZK měsíčně, ve výjimečných případech, kdy se student doktorskému studiu věnuje nedostatečně, až na částku 1.000 CZK měsíčně.

Pro studenty druhého až čtvrtého ročníku je vyplácení stipendia v plné výši podmíněno splněním všech předchozích studijních povinností dle Individuálního studijního plánu. Pokud má student v průběhu studia první podmíněný zápis, výše stipendia se automaticky snižuje po dobu následujících 6 měsíců na polovinu, tj. na částku 7.500 CZK. Pokud má student po dobu studia druhý podmíněný zápis, snižuje se po dobu následujících 6 měsíců na částku 1.000 CZK. Stipendium může být též sníženo až na částku 1.000 CZK kdykoli v průběhu studia, a to na návrh školitele, v případě, že student zjevně neplní své povinnosti spojené se studiem. Výplata stipendií se vždy řídí aktuální Vyhláškou o stipendiích pro daný akademický rok.

Vše výše uvedené se týká řádného stipendia pro prezenční doktorandy. Na základě výsledků (například kvalitní publikační výstupy, realizace vědeckých projektů apod.) může být uděleno mimořádné stipendium. V případě přerušení studia se stipendium nevyplácí.

64. Dostávají studenti kromě řádného stipendia nějaké další mimořádné stipendium a odměny? V jaké výši?

Kromě řádného stipendia existuje řada možností si přivydělat.

• Jsou definovány poměrně vysoké odměny za kvalitní publikační výstupy, např. nejvyšší možná odměna za článek je odměna pro sólo autora za článek ve špičkovém světovém časopise v oboru FPH (s AIS > 1,5) je až 280.000 CZK. Odměny jsou odstupňovány podle kvality výstupu, většinou se pohybují za autorský podíl na článcích v časopisech vedených v SSCI nebo Scopus v řádu desítek tisíc.
• Pokud získáte interní výzkumný grant určený pro doktorandy (pro kvalitní projekty je vysoká šance získání), můžete v rámci něj získat dodatečné stipendium. Obvykle se pohybuje ve výši vyšších desítek tisíc ročně pro hlavního řešitele, ve výši nižších desítek tisíc pro spoluřešitele.
• Může být uděleno mimořádné stipendium za specifickou pomoc na katedře, např. při organizaci konferencí, přijímacího řízení, apod.
• Můžete získat stipendium v rámci podílu na realizaci grantu či projektu, které jsou na VŠE řešeny, ať již je řešitelem Váš školitel či někdo jiný.
• Většina kateder nabízí odměnu formou DPP za výuku studentů nad rámec očekávaného rozsahu (více než v průměru 2 x 90 min. týdně). Nadstandardní přivýdělek je možný i za výuku v anglickém jazyce.
• FPH a VŠE se dále finančně podporují aktivní účast na konferencích nebo výzkumný pobyt na zahraniční univerzitě, který máte povinnost v rámci studia absolvovat.
• Další možnosti odměn zahrnují odměnu za úspěšné ukončení PhD. studia (pokud na FPH VŠE dále budete pokračovat jako zaměstnanec) nebo odměny spojené s úspěchem v různých soutěžích, jako je Cena rektora či Cena děkana za nejlepší publikaci studenta doktorského studia nebo ocenění Hlávkovy nadace apod.

Zahraniční pobyt

65. Jak si mám sehnat výzkumný pobyt v zahraničí? Pomůže mi v tom škola?

Hlavní odpovědnost je na Vás a Vašem školiteli. Jsou čtyři hlavní cesty, jak sehnat relevantní výzkumný pobyt v zahraničí:

1. Váš školitel či jiný kolega z katedry má dobré kontakty po světě a doporučí Vám takové pracoviště, které je pro téma Vaší disertace relevantní. Díky existujícím kontaktům je také vyšší šance, že o Vás budou mít zájem.
2. Na předchozí mezinárodní konferenci jste navázal/a kontakt se zahraničním odborníkem, na tento kontakt navážete a zeptáte se, zda byste mohl/a přijet na výzkumnou stáž.
3. Vzhledem k již realizovanému review literatury víte, kdo jsou pro Vás klíčoví odborníci – z jejich prací nejvíce vycházíte, ovlivňují podobu Vaší plánované disertace. Tyto odborníky oslovíte s žádostí o výzkumnou stáž na jejich instituci; tím, že disertační práce souvisí s tím, čemu se opravdu věnují, je dobrá šance, že budou souhlasit.
4. Zeptejte se na Oddělení zahraničních styků. Mají dobré kontakty na jiné univerzity a zkušenosti s realizací výzkumných pobytů, i když vám asi nepomohou přímo s kontakty ve vašem specifickém oboru.

66. Jaké jsou podmínky pro uznání zahraničního pobytu?

Výzkumný pobyt musí být na univerzitě či jiné výzkumné instituci. Ideálně po prvním ročníku, kdy již máte jasnou představu, čemu se v disertaci chcete věnovat. Pobyt slouží zejména k tomu, abyste získal/a kvalitní zpětnou vazbu na vlastní výzkum předtím, než jej začnete realizovat. Tj. cílem je získat relevantní doporučení, jak celý výzkum modifikovat, doplnit či jinak upravit, aby řešil relevantní výzkumnou otázku relevantními metodami. Z toho též vyplývá, že hostující pracoviště musí disponovat prokazatelnou expertizou v oblasti zpracovávané disertační práce, není možné jet na libovolnou katedru libovolné univerzity v zahraničí. Expertiza se obvykle prokazuje relevantní publikační činností hostujícího pracoviště ve špičkových světových časopisech. Pobyt musí být v celkové délce min. 1 měsíce a je v případě potřeby možné jej rozdělit na několik částí, není nutné ho absolvovat v kuse. Tzn. můžete například jet na dva týdny v rámci prvního ročníku a poté na dva týdny v rámci ročníku druhého. V odůvodněných případech mohou být do zahraničního pobytu zahrnuty i letní školy, pokud jsou pro daný disertační výzkum relevantní. Různé typy a délky pobytů mají nicméně různé (omezené) možnosti financování (viz otázka 68).

• Vzhledem k omezeným možnostem vycestovat do zahraničí od března 2020 do srpna 2021 je odloženo splnění povinnosti zahraniční stáže do prosince roku 2022. Tedy studenti, kteří v období březen 2020–srpen 2021 nemohli vycestovat do zahraničí a splnit tak povinnost zahraniční stáže, mohou tuto povinnost splnit a doložit nejpozději do prosince roku 2022.

67. S kým mám konzultovat zvolenou instituci pro zahraniční pobyt?

Nejprve se svým školitelem, následně pro schválení s proděkanem pro výzkum a doktorské studium.

68. Pomůže mi škola financovat výzkumný pobyt v zahraničí?

Ano, existuje řada možností.

S organizační podporou Oddělení zahraničních styků VŠE (OZS) je možné realizovat krátkodobé i  dlouhodobé pobyt v rámci programu ERASMUS+ příp. individuální mobility s podporou ze Stipendijního fondu. Kontaktní osobou pro zahraniční výjezdy v rámci doktorského studia je  na OZS kolegyně Gabriela Böhmová.

V rámci nového programového období ERASMUS+ 2021-2027 je možné realizovat krátkodobé zahraniční pobyty pro doktorandy v délce 5-30 dní ve formě studijního pobytu nebo výzkumné stáže. Krátkodobé výzkumné pobyty v zahraničí v rámci programu Erasmus+ může absolvovat posluchač prezenční i kombinované formy doktorského studia. Výzkumná stáž může být uskutečněna na zahraniční instituci v programové zemi Erasmus+ (tzn. v Evropě) nebo v partnerské zemi Erasmus+.(tzn. i mimo Evropu). Na tyto pobyty je možné čerpat grant ve výši 70 EUR/den do 14. dne aktivity a 50 EUR/den od 15. do 30. dne aktivity. Bližší informace na webu OZS: https://ozs.vse.cz/doktorandi/kratkodobe-pobyty/obecne-podminky/

Pro výzkumné pobyty v délce 2, resp. 3 a více měsíců je k dispozici financování prostřednictvím Erasmus +. To je obvykle spojeno s dodatečným stipendiem ve výši 25.000 – 30.000 CZK měsíčně. Přesné podmínky minimální délky stáže a výše vypláceného stipendia se však mohou měnit v závislosti na tom, v jaké zemi se hostující instituce nachází a zda se jedná o partnerskou instituci VŠE. Bližší informace viz https://ozs.vse.cz/doktorandi/dlouhodobe-studijni-a-vyzkumne-pobyty-s-financni-podporou-vse/

Další možností je výjezd přes CEEPUS na některou ze středoevropských univerzit v rámci Ph.D. konsorcia CEESENet, jehož je FPH členem. Instituce zahrnují např. Univerzitu ve Vídni, v Klagenfurtu, v Lublani nebo Warsaw School of Economics.

Konečně, i pokud není možné splnit podmínky výjezdu prostřednictvím Erasmus+ nebo CEESENet, tak v případě, že je výzkumná stáž schválena jako dostatečně kvalitní, nabízí fakulta doktorandům fixní jednorázovou podporu 10.000 CZK pro výzkumnou stáž či letní školu v délce trvání od 1 týdne do 1 měsíce. Z celoškolských prostředků VŠE může být na základě schválené žádosti (opět nutno odevzdat předem) výjezd podpořen dalšími 10.000 CZK z celoškolských prostředků. Pro vzor žádosti a další informace a upřesnění viz Katalog podpor na příslušný rok : https://vse.sharepoint.com/sites/vedavyzkum/SitePages/Katalog-podpor.aspx

Upozorňujeme, že fakulta si vyhrazuje právo finančně podpořit jednoho doktoranda pouze jednou. Nelze po fakultě nárokovat např. čtyřikrát financování čtyř týdenních výzkumných pobytů či letních škol. Možnosti opakovaného financování závisí na aktuálně dostupných finančních prostředcích fakulty, na kvalitě dosavadních vědeckých výstupů doktoranda a na kvalitě výzkumné instituce či letní školy a její souvislosti s výzkumným zaměřením doktoranda.

69. Jaké všechny administrativní úkony spojené se zahraničním pobytem musím udělat?

Administrativní úkony se dělí do třech částí:

1. podání žádosti na poskytovatele finančních prostředků (dle poskytovatele) – liší se při financování z celoškolských prostředků (viz Katalog podpor), z Erasmus+ (viz stránky OZS) a z CEEPUS (viz stránky CEEPUS) – odkazy viz otázka 68,
2. je-li financováno či kofinancováno z prostředků VŠE, vyplnění a odevzdání cestovního příkazu a vyúčtování pracovní cesty (interní dokumenty VŠE, viz zam.vse.cz – Cestovní příkazy), s přípravou a vyplněním cestovního příkazu Vám pomůže sekretářka Vaší katedry,
3. vypracování a odevzdání zpráv ze zahraničního pobytu (na studijní oddělení + dle poskytovatele např. OZS VŠE),
   • pro vytvoření zprávy není šablona
   • rozsah je cca 1-2 A4
   • je třeba zdůraznit přínosy pro dis. práci a výzkum

Vždy je třeba na studijní oddělení přinést potvrzení hostující instituce a krátkou zprávu (v rozsahu ca. 2 strany) o obsahu studijního pobytu a jeho přínosu. Dále je třeba dodat další informace poskytovatelům v případě financování z dalších zdrojů, konkrétní dokumenty jsou specifikovány na stránkách příslušných poskytovatelů.

Sekretariáty jednotlivých kateder doktorandům poradí, jak administrativně vyřešit vyhotovení a proplacení cestovních nákladů z fakultních prostředků. Potřebnou administrativu je nutné řešit minimálně s měsíčním předstihem. (zpětně nelze finanční prostředky alokovat) Návod k aplikaci Cestovní příkazy pro tuzemské a zahraniční pracovní cesty

70. Lze něčím nahradit výzkumný pobyt v zahraničí?

Ano, výzkumný pobyt v zahraničí lze nahradit prokazatelnou významnou účastí na mezinárodním výzkumném projektu s výsledky publikovanými v mezinárodních odborných časopisech nebo prezentovanými na významných konferencích v zahraničí.

Aktivní zapojení do mezinárodního výzkumného projektu je třeba doložit (schvaluje garant oboru/proděkan pro výzkum a PhD studium).

Co je třeba doložit:

• detaily projektu (kdo je poskytovatel, doba trvání, co je předmětem výzkumu)
• prohlášení hlavního řešitele se specifikací role doktoranda v projektu

Státní doktorská zkouška (SDZ)

71. Co potřebuji mít splněno před státní doktorskou zkouškou? A jak se na ni mohu přihlásit?

Přihlášení probíhá odevzdáním všech podkladových materiálů studijní referentce minimálně 4 týdny před konáním státní zkoušky. Termín je následně stanoven na základě časové dostupnosti členů komise (složení komise viz otázka 73). Je nutné mít hotovou první část disertační práce, cca 40 stran, a v databázi publikační činnosti VŠE mít zadánu alespoň jednu odbornou publikaci. Součástí přihlášky k státní doktorské zkoušce je přehled publikační činnosti a zpráva školitele o vědecké činnosti studenta, které následně musí být schváleny garantem příslušného studijního programu.

Co se týče podkladových materiálů, je třeba na studijní oddělení přinést vyplněnou přihlášku k SDZ, 3 exempláře rozpracované disertační práce v rozsahu cca 40 stran (podepsané doktorandem), zprávu školitele o průběhu studijní činnosti a vědecké činnosti doktoranda za celou dobu studia (podepsanou školitelem) a seznam publikační činnosti (podepsaný školitelem i studentem).

72. Do kdy musím mít hotovou státní doktorskou zkoušku?

Ve vašem Individuálním studijním plánu je uvedeno, do kdy máte mít hotovou SDZ. Obvyklým termínem je konec 2. ročníku.

73. Jak probíhá státní doktorská zkouška? Co se mám učit a z čeho?

Pro studenty ve studijních programech Podniková ekonomika a management a Ekonomie: student dostane jednu ze souboru zveřejněných otázek fakultně povinného předmětu, který studoval.

Pro studenty ve studijním programu Management a manažerská ekonomie: před státní doktorskou zkouškou určí školitel studentovi okruhy, ze kterých se má na zkoušku připravit. Následně je studentovi při zkoušce jeden z těchto okruhů zadán a student v jeho rámci odpovídá.

Navíc musí student prokázat schopnost obhájit záměr své disertační práce a tak prokázat znalost relevantních teorií, stavu vědeckého poznaní v předmětné oblasti, jakož i osvojení si metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků v příslušném studijním programu.

Státní doktorská zkouška probíhá před komisí, která je tříčlenná. Tvoří ji školitel a další dva členové musí být docenti či profesoři schválení vědeckou radou jako členové komisí pro SDZ, z nichž alespoň jeden musí být z jiné katedry. Obvykle je jedním z nich zkoušející odborného povinně volitelného předmětu příslušného studijního programu. Komisi navrhuje garant studijního programu a schvaluje děkan fakulty.

74. Kolikrát mohu státní doktorskou zkoušku opakovat?

SDZ se klasifikuje známkami „Výborně“ – 1, „Velmi dobře“ – 2, „Dobře“ – 3 a „Nevyhověl“ – 4. Při výsledku klasifikace „Nevyhověl“ se student může přihlásit k opakování SDZ. Opakování SDZ se může konat nejdříve za čtyři měsíce ode dne, kdy student neúspěšně SDZ konal. SDZ lze jednou opakovat. Stupněm „Nevyhověl“ je student hodnocen i v případě, kdy se nedostavil ke SDZ. (čl. 23, odst. 5 ve Studijním a zkušebním řádu)

Neplnění povinností (podmíněný zápis)

75. Jak mám požádat o podmíněný zápis? Do kdy má být žádost předložena?

Žádost najdete v InSIS v sekci eAgenda v aplikaci Kontaktní centrum. Formulář pro podání nové žádosti najdete v sekci Hledám řešení. Návod k aplikaci je dostupný přes ikonu otazníku vpravo nahoře vedle ikony pro odhlášení.

Žádost by měla být předložena bezodkladně poté, co student zjistí, že podmínky zápisu do vyššího ročníku nesplní včas. Navazuje na Zprávu o průběhu studia, kde je podmíněný zápis doporučen školitelem a předchází termínu zápisu do vyššího ročníku.

76. Co znamená, když mi bude udělen podmíněný zápis? Do kdy pak musím splnit chybějící povinnosti?

Podmíněný zápis do dalšího ročníku znamená, že student postupuje do vyššího ročníku, ale do půl roku musí splnit povinnosti z minulého ročníku, které mu chyběly, aby se mohl být řádně zapsán do tohoto ročníku(s tím je spojeno snížení stipendia a Výplata stipendií se vždy řídí aktuální Vyhláškou o stipendiích pro daný akademický rok). Splnění se okamžitě hlásí školiteli a studijní referentce .

77. A co když to nestihnu?

Pokud vám byl udělen podmíněný zápis (půlroční odklad splnění chybějící povinnosti) a vy jste přesto nedosáhli splnění všech předložených studijních povinností, máte dvě možnosti:

1. požádat o druhý podmíněný zápis a všechny povinnosti splnit v následujícím semestru (s tím je spojeno snížení stipendia na 1.000 CZK měsíčně) nebo
2. požádat o přerušení studia a v době přerušení chybějící povinnost splnit. Pouze upozorňujeme, že pokud máte přerušené studium, školitelé nejsou povinni se vám jakkoli věnovat, neboť v danou chvíli nejste studentem (viz oblast otázek v kapitole přerušení studia).

Přerušení studia

78. Na jak dlouho můžu mít přerušené studium celkem? Mám na něj nárok? Z jakých důvodů ho mohu přerušit?

Studium lze přerušit v souhrnu na maximálně dva roky. Běžně se žádá o přerušení na semestr, maximálně na jeden rok. Ve výjimečných případech je možné žádat o přerušení na celé měsíce. Student nemá nárok na přerušení studia z jiného důvodu než rodičovské dovolené, u ostatních důvodů je žádost posuzována individuálně. Student může požádat o přerušení studia, aby stihl splnit povinnosti uložené Individuálním studijním plánem před postupem do vyššího ročníku. Dalším důvodem mohou být rodinné problémy, narození dítěte a s tím spojená péče o něj, nebo zdravotní důvody. V případě rodičovské dovolené lze mít přerušeno do tří let věku dítěte (dokládá se kopií rodného listu), toto přerušení se nezapočítává do výše uvedených dvou let.

79. Jak mohu požádat o přerušení studia? A na koho se žádost podává?

O přerušení studia se žádá elektronicky v InSIS. Je třeba uvést důvod přerušení studia. K žádosti se vyjadřuje školitel a proděkan pro výzkum a doktorské studium. Na závěr o ní rozhoduje děkan.

80. Co pro mne vyplývá z přerušení studia – stipendium, doba studia? Jak se vrátím zpět do studia po přerušení?

Když máte přerušené studium, nejste studentem. Nesmíte se jako student nikde prokazovat, v případě prezenčního studia nedostáváte stipendium, školní knihovna vám zablokuje přístup k elektronickým zdrojům. Školitel není povinen se vám věnovat, případná spolupráce je pak jen na jeho dobré vůli. Výhodou přerušení studia je, že můžete doplnit některé chybějící povinnosti bez podmíněného zápisu, který se odráží na výši stipendia, a prodlužuje se vám doba studia – doba přerušení se do standardní doby studia nepočítá, takže tím získáváte čas navíc. V době přerušení můžete publikovat články, navštěvovat konference apod., ale nemůžete skládat zkoušky, státní doktorskou zkoušku, uznatelná kolokvia či malou obhajobu. Pokud chcete něco z toho absolvovat, je třeba znovu se zapsat do studia. Také vám nemohou být hrazeny ze strany VŠE žádné náklady ani nemůžete dostat žádné stipendium.

Student je zapsán do studia automaticky po skončení doby přerušení.

81. Kdy mi zaniká status studenta? Zůstává mi, když mám přerušeno?

Status studenta zaniká dnem následujícím po úspěšné obhajobě disertační práce, či dnem ukončení studia, a v době přerušení studia.

Kolokvium a malá obhajoba

82. Co je kolokvium? Co je malá obhajoba? Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pro první kolokvium (pro studenty programu Management a manažerská ekonomie na konci prvního ročníku, pro studenty programů Podniková ekonomika a management a Ekonomie na začátku druhého ročníku) by měl mít student hotovou rešerši článků (cca 80 nejrelevantnějších zdrojů a knih s převahou článků v zahraničních impaktovaných časopisech publikovaných v posledních pěti letech). Rešerší se rozumí kompletně zpracované literature review, ze kterého vyplývají výzkumné otázky. Upozorňujeme, že literature review existuje ve dvou nejčastějších typech. Tzv. systematické literature review (s jasnou metodikou vyhledávání zdrojů, výčty, tabulkami, kvantitativním zhodnocením publikovaných studií apod.) je obvykle vhodnější pro publikaci v odborných časopisech. Oproti tomu tzv. narativní literature review je více kvalitativní povahy, zaobírá se konceptuálním uchopením a teorií a je většinou vhodnější pro přetransformování do podoby teoretické části disertační práce. Narativní literature review si neklade nároky na úplnost vyhledávání.

Výzkumné otázky jsou formulovány na základě přehledu o existujícím stavu poznání v oblasti disertační práce. Definování přidané hodnoty, kterou má disertační práce přinést, a to jak pro vědecké poznání ve světovém kontextu, tak pro praxi. Rámcová představa o empirickém výzkumu – návrh výzkumného souboru, metod získávání dat, metod vyhodnocování dat. Z kolokvia vyplynou doporučení pro další zpracování disertační práce.

Na druhém kolokviu (pro studenty programu Management a manažerská ekonomie na konci druhého ročníku, pro studenty programů Podniková ekonomika a management a Ekonomie na začátku třetího ročníku) je představena hotová teoretická část práce, finální metodika výzkumu (již po proběhlém odpilotování – vyzkoušení metodiky na malém výzkumném vzorku) a harmonogram sběru dat a vypracování disertační práce. Z kolokvia vyplynou doporučení pro další zpracování disertační práce.

Malá obhajoba je v podstatě generální zkouška na závěrečnou obhajobu, takže je na ní předložena hotová disertační práce. Cílem malé obhajoby je zhodnotit, zda disertační práce splňuje požadavky kladené na tyto práce včetně kontroly originality předložené práce. Vedoucí katedry si k tomuto účelu žádá posouzení práce dalšími odborníky, lze doporučit, aby to již byli předpokládaní oponenti disertační práce pro velkou obhajobu. Na malé obhajobě se též posuzuje schopnost prezentovat výsledky disertační práce, splnění daných cílů, obhájení použitých vědeckých metod a musí být přesvědčivě zargumentován přínos doktoranda. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením závěru, zda je práce doporučena po zapracování změn k velké obhajobě, nebo k přepracování a opětovnému předložení k malé obhajobě. Pokud je práce vrácena k přepracování, je opakování malé obhajoby možné nejdříve za několik měsíců, protože jsou změny zásadní, vyžadující přepracování velkého rozsahu. Formulář pro zápis z malé obhajoby

Zápis je předáván prostřednictvím studijního oddělení děkanovi, zpravidla jej zpracovává školitel (případně jiná pověřená osoba) a schvaluje vedoucí katedry. Malá obhajoba je skládána v termínu dle Individuálního studijního plánu, nejčastěji ve čtvrtém ročníku, pro studenty prezenční formy studia přijaté do AR 2017/18 – 2019/20 ve třetím ročníku.

83. Jaký je postup před malou obhajobou? Potřebuji oponenty?

Student předkládá na katedru a studijní referentce elektronickou formou kompletní disertační práci a školitel předkládá protokol o kontrole originality práce pomocí programu Validator (https://validator.vse.cz/index.php). V případě požadavků katedry student předkládá i papírovou verzi. Hotová disertační práce se odevzdává minimálně čtyři týdny před plánovaným termínem malé obhajoby.

U malé obhajoby jsou obvykle dva oponenti: alespoň jeden má být odborníkem na metodologii výzkumu a alespoň jeden odborníkem na danou výzkumnou oblast. Stačí, když oponenti mají titul Ph.D. Je nicméně možné doporučit, aby těmito odborníky byli docenti či profesoři, kteří se pak budou jako oponenti účastnit i velké obhajoby. Oponenty navrhuje vedoucí katedry ve spolupráci se školitelem, doporučeno je návrh oponentů projednat s garantem příslušného studijního programu.

Disertační práce a (velká) obhajoba

Vzhledem ke končící akreditaci oboru Podniková ekonomika a management (PEM/PEME) a oboru Ekonomie (EK/EKE) je nutné, aby doktorandi v těchto oborech odevzdali disertační práci k velké obhajobě a doložili splnění svých studijních povinností nejpozději v září 2024.

84. Jaký rozsah má mít disertační práce? Za jakých podmínek mohu disertační práci nahradit souborem vědeckých článků?

Na základě stanoviska Oborové rady z  01.11.2023 platí tyto pokyny pro doktorskou disertační práci.

Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. U těchto výsledků musí být studující hlavním autorem/autorkou.

Za disertační práci může být uznán soubor minimálně tří spolu souvisejících vědeckých článků, které jsou významným přínosem v oblasti studia a student/ka je jejich hlavním autorem/autorkou. Alespoň jeden z těchto článků musí být uveřejněn nebo přijat k uveřejnění. Taková disertační práce musí obsahovat sjednocující komentář.

Disertační práce má obvykle rozsah 120–150 normostran (bez příloh).

Před plánovaným termínem obhajoby doktorské disertační práce musí mít doktorand publikován (nebo prokazatelně přijat k tisku) alespoň jeden článek v databázi SSCI nebo Scopus, ve kterém je prvním autorem, a mít splněny všechny další povinnosti doktorského studia vč. dosažení 100 bodů v požadované struktuře. Dále je třeba v předstihu minimálně 8 týdnů odevzdat disertační práci do InSIS a na studijní oddělení následující dokumenty viz čl. 88.

• • POZOR na postup a zveřejnění dis. prací v případě, že se jedná o soubor uveřejněných kvalitních vědeckých článků se sjednocujícím komentářem  SZŘ čl.31

• POZOR-Po dobu dvou let bude platit přechodné období a doktorandi si mohou vybrat, zda se budou řídit původními pokyny (platné do 31.12.2025) anebo nově stanovenými (platné od 1.12.2023).

Podmínky platné do 31.12.2025
Disertační práce má obvykle rozsah 120–150 normostran (bez příloh), tiskne se oboustranně. Doporučené okraje 2,5 cm. Doporučuje se řádkování 1,15 s využitím proporcionálního patkového písma 12 pt. Písmo názvů odstavců a kapitol je přiměřeně větší.
Za disertační práci může být uznán i soubor minimálně 3 spolu souvisejících vědeckých článků k danému tématu již uveřejněných nebo přijatých do tisku v recenzovaných časopisech evidovaných v Social Science Citation Index nebo SCOPUS, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a sjednocujícím komentářem. Student musí být jediným autorem alespoň jednoho z těchto článků (školitel jako spoluautor se nezapočítává do autorských podílů, např. stále by se jednalo o článek jediného autora, pokud student publikuje článek společně se svým školitelem). Zároveň součet autorských podílů musí být roven alespoň 3. Pokud některé články ještě nebyly publikovány, ale byly již přijaty k tisku, musí doktorand před odevzdáním disertační práce k obhajobě doložit u takových článků přijetí k tisku.

Postup odevzdání disertační práce do systému InSIS v případě, že se jedná o soubor kvalitních vědeckých článků se sjednocujícím komentářem

• Informujete studijní oddělení, že práce se skládá ze souborů článků.
• U publikovaných článků, které tvoří část Vaší dizertační práce, podejte elektronicky žádost na odložení zveřejnění (max. 3 roky).
• Na studijní oddělení předejte:
  • kompletní PDF Vaší práce (články + sjednocující komentář),
  • u publikovaných článků, které tvoří kapitoly disertační práce, souhlas vydavatele.

Do systému InSIS nahrajte (po domluvě se studijním oddělením):

• místo disertační práce  sjednocující komentář včetně seznamu článků a bibliografických údajů,
• do přílohy nahrajte PDF s publikovanými články i nepublikovanými články (příloha bude následně utajena).

O nahrání článků informujte studijní oddělení, aby bylo možné obratem nastavit utajení.

85. Od kolika procent je práce plagiát?

Práce nebo její část je plagiátem vždy, pokud nejsou zdroje řádně citovány. Nezáleží na množství shody zobrazené softwarem. Obvyklá shoda se pohybuje od jednoho do tří procent, záleží na oboru. Vždy je na školiteli, aby posoudil příčinu shody a zkontroloval, zda je předložený text v pořádku s ohledem na citační normy a etiku vědecké práce. Upozorňujeme, že antiplagiátorský software umí identifikovat jako potenciální plagiát i převyprávěný text, který není převzat slovo od slova.

86. Mohu psát disertační práci v angličtině?

Práci v anglickém jazyce píší studenti studující v anglickém jazyce (platící si studium). Pokud chcete psát v anglickém jazyce a studujete český program, je třeba podat žádost prostřednictvím InSIS. Schválení žádosti není automatické, je spojeno se závazkem publikovat recenzovaný článek na téma s disertační prací úzce související, a to v angličtině a v zahraničním časopise registrovaném v databázi Scopus či SSCI. (šablona zde a/and for the template, see HERE)

87. Mohu změnit téma disertační práce, když už jsem odevzdal záměr disertační práce? Jak se to dělá?

Ano, je to možné. Pokud chcete změnit téma disertační práce, je třeba podat prostřednictvím InSIS elektronickou žádost ohledně změny tématu. Žádost najdete v InSIS v sekci eAgenda v aplikaci Kontaktní centrum. Formulář pro podání nové žádosti najdete v sekci Hledám řešení. Návod k aplikaci je dostupný přes ikonu otazníku vpravo nahoře vedle ikony pro odhlášení.

88. Co a kdy mám připravit na velkou obhajobu disertace? V kolika kopiích musím co odevzdat?

Před plánovaným termínem velké obhajoby doktorské disertační práce je třeba v předstihu minimálně 8 týdnů odevzdat na studijní oddělení následující dokumenty:

• 3 exempláře disertační práce v pevné vazbě, oboustranný tisk + ji vložit do InSIS (viz otázka 91),
• 10 ks autoreferátu v tištěné podobě (stačí kroužková vazba) + ho zaslat i v elektronické podobě na adresu blanka.helclova@vse.cz,
• strukturovaný životopis (podepsaný studentem),
• školitelem podepsaný protokol o výsledku kontroly práce v antiplagiátorském programu (zajistí školitel): po nahrání disertační práce do InSIS by se měl do tří dnů odeslat protokol školiteli,
• dopis děkanovi, v němž student žádá o umožnění velké obhajoby disertační práce (nezávazný vzor zde: https://fph.vse.cz/wp-content/uploads/dopis_dekanovi.doc),
• krátkou zprávu školitele o průběhu celého studia (podepsanou školitelem) (nezávazný vzor zde: https://fph.vse.cz/wp-content/uploads/VZOR_ZPSC.docx),
• seznam publikační činnosti (podepsaný školitelem a studentem) export z databáze PCVSE, doplňte do šablony pro krátkou zprávu školitele.

Autoreferát je výrazně zkrácená verze disertační práce – má méně než 30 normostran a měl by obsahovat to nejdůležitější (cíl, hlavní teoretická východiska, jasně popsanou metodiku, konkrétní výsledky disertační práce, v kvantitativních typech prací hlavní testovaný model, charakteristiky původního řešení a přínosů, literatura použitá v autoreferátu). Student by ho měl konzultovat se školitelem, protože autoreferát se předem posílá komisi pro velkou obhajobu disertační práce. Vypracování autoreferátu zabere několik týdnů a je dobré s tím počítat předem.

89. Je nějaká šablona pro psaní disertace?

Ano, šablona pro psaní disertace je k dispozici zde (and for the template, see HERE). Pokud jde o citační normu, FPH doporučuje APA.

90. Nestíhám sepsat disertaci, co mám dělat? Do kdy nejpozději musím odevzdat disertaci?

Pokud nestíháte sepsat disertaci, vztahují se pro Vás stejné podmínky, které jsou popsány v sekci Přerušení studia. Délka studia může být prodloužena na 5 let při úspěšném absolvování malé obhajoby a všech podmínek daných individuálním studijním plánem. Studium lze dále přerušit v souhrnu na maximálně dva roky. Student nemá nárok na přerušení studia z jiného důvodu než rodičovské dovolené, u ostatních důvodů je žádost posuzována individuálně. Je třeba brát v potaz, že s prodlužující se délkou studia zastarává Váš výzkum i literární rešerše, kterou jste provedli. Nejpozději je nutné veškeré podklady k disertaci odevzdat osm týdnů před plánovaným datem velké obhajoby, která musí být zrealizována před nejzazším termínem pro dokončení studia.

91. Mám problém s vložením práce do InSIS, čím to může být?

Systém vyžaduje nejprve vložení souboru, vyplnění klíčových slov a abstraktů v českém a anglickém jazyce, a teprve poté je možno odkliknout odevzdání disertační práce. Řádné elektronické odevzdání musí být potvrzeno hlášením: „Potvrzeno korektní vložení u odevzdané práce – Elektronická verze závěrečné práce byla odevzdána a bylo potvrzeno její korektní vložení. Proces vkládání je tímto ukončen. Práce již nemůže být modifikována.“ Pak teprve lze práci a ostatní dokumenty odevzdat k obhajobě.

92. Kdo zajišťuje/schvaluje oponenty a kolik jich je? Kdy dostanu posudky oponentů a co se děje, když některý z nich není doporučující?

Oponenti jsou dva, oba navrhuje katedra (školitel, vedoucí katedry), schvaluje proděkan pro vědu a doktorské studium a následně děkan. Alespoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem a nejméně jeden z nich nesmí být členem akademické obce fakulty, na které se obhajoba koná. Pokud druhý oponent není profesorem nebo docentem, je třeba předložit jeho životopis prokazující soulad jeho specializace s tématem disertační práce. Měl by mít alespoň Ph. D.

Disertační práci oponentům spolu s oficiálním dopisem předává studijní referentka.

Oponentské posudky by měl doktorand dostat nejpozději dva týdny před termínem obhajoby. Obhajoba disertační práce se může uskutečnit i v případě, pokud oponenti v závěru svých posudků nedoporučili práci k obhajobě. Pokud má doktorand ještě čas na dopracování práce, doporučujeme nicméně žádost o obhajobu stáhnout a práci ještě dopracovat.

Recenzní posudek k závěrečné obhajobě disertační práce by měl obsahovat vyjádření k následujícím skutečnostem:
– Je práce založena na aktuálních výsledcích výzkumu?
– Je výzkumný problém formulován správně?
– Splňuje práce své cíle?
– Jsou zvolené metody adekvátní?
– V čem spočívá originální přínos práce?
– Vyjádření k návrhu na udělení titulu PhD/DBA

93. Jak se stanovuje datum obhajoby disertační práce? Kolik členů a jaké složení má komise pro obhajoby disertačních prací? Kolik budu mít času na prezentaci a jak obhajoba probíhá?

O datu a místu konání obhajoby disertační práce je student vyrozuměn písemně nejméně tři týdny předem. Fakulta zveřejňuje datum a místo konání obhajoby ve veřejné části svých internetových stránek. Obvykle je nicméně termín laděn s větším časovým předstihem s doktorandem i se členy komise a oponenty.

Členy komise pro obhajobu disertační práce mohou být pouze vědeckou radou fakulty schválení profesoři, docenti a další významní odborníci v daném nebo příbuzném oboru. Komise je alespoň šestičlenná, nejméně dva členové komise nesmějí být členy akademické obce VŠE. Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň pět jejích členů (včetně předsedy nebo jeho zástupce), z nichž alespoň jeden není členem akademické obce VŠE.

Kromě členů komise musí být obhajobě osobně přítomen školitel nebo jeho zástupce a alespoň jeden z oponentů. Oponenti mají právo se zúčastnit neveřejného zasedání komise, avšak v případě, že nejsou členy komise, o výsledku obhajoby nehlasují. Obhajoby disertačních prací jsou veřejné, alespoň část prezentace a diskuze (viz níže).

Obhajoba probíhá tak, že předseda vyzve doktoranda k prezentaci disertační práce. Doporučená délka prezentace je 20 minut. Po ukončení prezentace vyzve předseda oponenty, aby seznámili komisi a přítomné s obsahem posudků k disertační práci. Současně s tím oponenti položí doktorandovi otázky. Předseda vyzve doktoranda k zodpovězení položených otázek, následně je otevřena diskuse, v níž se ptají jednotliví členové komise a doktorand odpovídá. Po ukončení diskuse se přistoupí k neveřejné části. Odejít musí doktorand a hosté. Školitel a oponenti obvykle zůstávají. Následuje tajné hlasování a oznámení výsledku doktorandovi.

Usnesení, že student disertační práci obhájil, je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina členů komise přítomných při hlasování. V opačném případě platí, že student disertační práci neobhájil. Student práci neobhájil také v případě, pokud se k obhajobě disertační práce nedostavil s výjimkou případu, kdy děkan podle čl. 11, odst. 3 a 4 Studijního a zkušebního řádu vyhověl jeho žádosti o omluvení.

94. Co se děje po obhajobě? Od kdy mohu používat titul Ph.D. a kdy jsou promoce? A co když disertační práci neobhájím?

Titul Ph.D. můžete používat ode dne úspěšné obhajoby disertační práce. Promoce se standardně se konají v červnu a prosinci každého roku. Student potvrdí svou účast na promoci studijní referentce a dále obdrží konkrétní informace z Oddělení vědy a výzkumu. Pokud se promocí nechce zúčastnit, je třeba se na tom domluvit na Oddělení vědy a výzkumu. Dále je nutno počítat s tím, že diplom může být hotov nejdříve za měsíc od data obhajoby, obvykle to trvá déle. Pokud student potřebuje rychlejší informace o úspěšném ukončení studia, lze si od studijní referentky vyžádat potvrzení o úspěšném ukončení studia.

Pokud student disertační práci neobhájil, může komise pro obhajobu disertační práce doporučit termín, způsob, rozsah a formu jejího přepracování. Opakování se může konat nejdříve za čtyři měsíce ode dne neúspěšné obhajoby a to podle podmínek čl. 27 Studijního a zkušebního řádu, ale je nutné stihnout to v rámci doby studia. Obhajobu lze opakovat pouze jednou (viz čl. 30 odst. 2e).

Různé

95. Kdo mi poradí, když odpověď nenajdu zde?

Pokud potřebujete další informace, kontaktujte studijní referentku pro doktorské studium Ing. Blanku Helclovou, Ph.D. (blanka.helclova[at] vse.cz)

96. Mohu parkovat v areálu univerzity?

Nikoliv, studenti nemají nárok na parkovací místa. Může jim být udělena výjimka, pokud jsou zároveň zaměstnanci univerzity, nebo pokud se ve velkém rozsahu podílejí na významných projektech realizovaných na FPH VŠE.

97. Jaké jsou možnosti bydlení?

VŠE umožňuje ubytování na kolejích. Více informací najdete zde: http://myfph.cz/student/ubytovani-stravovani/koleje/. Postup pro podání žádosti o ubytování najdete zde: https://suz.vse.cz/zajemci-o-ubytovani/zadosti-o-ubytovani/podani-zadosti-o-ubytovani/. Jinou variantou je sehnat si v Praze podnájem či spolubydlení.

98. A co dál po PhD.?

Pokud jste studovali Ph.D. dálkově (kombinovanou formou), pravděpodobně se ve Vaší kariéře tolik měnit nebude. Získáte respekt svých obchodních partnerů či kolegů, je možné, že se Vám otevřou nové příležitosti. Větší rozhodování nastává obvykle při úspěšném vystudování prezenčního doktorského studia, kdy absolventi často dále pokračují akademickou kariérou. Ať již se domluvíte na pokračování svého působení na FPH formou zaměstnaneckého úvazku, nebo půjdete rozvíjet svou kariéru na jiné univerzity či výzkumné instituce u nás či v zahraničí, budou pro Vás podstatné některé klíčové dovednosti a výstupy související s výzkumem. Zaprvé budou chtít Vaši budoucí zaměstnavatelé znát, v jak kvalitních časopisech jste publikovali. Čím lepší výsledky, tím vyšší zájem o Vás můžete očekávat, jak z ČR, tak ze zahraničí. Další klíčovou dovedností bude Vaše schopnost psát grantové žádosti. V tuzemsku i v zahraničí existují specifické grantové příležitosti zaměřené na absolventy PhD. a otevírají se pro ně tzv. post-doc pozice. Příkladem specifického grantového schématu jsou např. juniorské projekty GAČR. Ze zahraničních grantových schémat např. Marie Curie Sklodowska Individual Fellowships.

99. co můj účet InSIS

Přístup do InSIS po ukončení studia zůstane navždy, pouze se omezí jeho funkčnost. Jinak je to s platností mailové adresy. Ta funguje ještě 150 dní v Microsoft 365 a dalších 30 dní v InSIS. Pak se schránka zruší.

Pro Školitele

• Validátor návod zde
• Databáze publikační činnosti VŠE (PCVSE)
• Formuláře pro zadaní publikační činnosti do databáze publikační činnosti VŠE (PCVSE)
• Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností VŠE v Praze
• Standard školitele Vysoké školy ekonomické v Praze (SR 1/2024)
• ISP- Individuální studijní plán – návod
• ZDP- Zadání disertační práce. Je třeba vložit po prvním kolokviu (konec 1. ročníku) Návod pro InSIS

Formuláře

• Malá obhajoba –  Formulář zápisu ke stažení zde / anglická verze
• Kolokvium katedrální – Formulář zápisu ke stažení zde. / anglická verze
• Kolokvium fakultní – Formulář zápisu ke stažení zde  /  anglická verze

Fakultní Kolokvium

• O úspěšném absolvování fakultního kolokvia rozhoduje minimálně dvoučlenná komise složená ze jmenovaných oponentů, přičemž rozhodující hlas má předseda komise. Při rozhodování mohou být přítomni další členové akademické obce FPH včetně školitele, ale hlasovací právo nemají.
• Zápis zajistí předseda komise ve spolupráci s dalším členem komise a školitelem.

Posudek doktorské disertační prácek k velké (malé) obhajobě

• PhD Thesis – Guidelines for Referees
• Disertační práce-pokyny pro oponenty