FPH Success: Kormidelnice Barbora Matoušová

Barbora Matoušová jezdí na veslici, ale ne s vesly v ruce, je totiž kormidelnice. A kromě kormidlování také studuje bakalářský studijní program Arts management. Více o Báře a o tom, jaké to je být kormidelnice, se dozvíte v našem rozhovoru.

Báro, nedá mi to a hned na úvod se zeptám, jak jde dohromady veslování a Arts management?

Jde. Občas si musíš vybrat co bude na úkor toho druhého, většinou pobíháš sem a tam, ale vyplatí se to.

Proč sis vybrala tento studijní program?

Ve výsledku mi to přišlo jako praktičtější škola oproti umělecké, kam jsem původně chtěla. A jsem ráda, jak jsem se rozhodla.

Jak ses dostala k veslování, respektive k tomu, že jsi kormidelnice?

Dělala jsem atletiku, brácha vesloval a já tajně toužila poznat, co veslování obnáší. S nástupem na gympl jsem dostala impulz k tomu to zkusit, protože jsem měla jenom dva kluky ve třídě a potřebovala jsem to nějak vyrovnat. Nejdříve jsem v klubu na Hamru veslovala a když nebyl nikdo, kdo by klukům kormidloval osmu, tak je napadlo tam dosadit mě.

Je těžké sehrát se s posádkou?

Ač tak nesmím působit, tak je. Je rozdíl, jestli máš řídit chlapy, holky, děti, jestli je to loď klubová nebo loď v reprezentaci. Jsou posádky, kde je skvělá atmosféra a je to radost od příchodu do loděnice. Pak jsou i ty, kde se jenom bojíš. Určitě ale také záleží na povaze kormidelníka, jak je schopný si všechno kolem pouštět k tělu.

Co Tě na tom „být kormidelnice“ baví?

To, že můžu být v prostředí sportovců, kteří se umí kousnout. Jsou tréninky, kdy promrznu a zahřívám se z toho další dva dny. Jsou ale i ty, kdy je hladinka a je slyšet jenom zvuk vesel, havlinek a slidů, to je pak čistá radost. A taky mít před sebou osm kluků, není špatný pohled. 😀

Co Tě sport naučil?

Přepnout se do role a začít v ní fungovat. Když už jsem se v loděnici trochu rozkoukala a tolik se nebála nového prostředí, tak jsem najednou seděla před osmi chlapama a měla jsem je dirigovat někdy i tři hodiny v kuse. Ono to nemusí vypadat těžce, ale když posádku nezvládneš uřídit a dělá si co chce, tak tě to docela dokáže položit. A že těch momentů bylo. To se stane na jednom tréninku a někdy i ten stejný den jdeš s tou samou posádkou znova a to může být nápor.

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?

Že jsem tu příležitost neodmítla, ačkoliv jsem se ji extrémně bála, šla jsem do toho. Máš v posádce mistry světa, mnohonásobné mistry republiky nebo Evropy a o tom sportu nic nevíš a najednou rozhoduješ o všem. Tím, že jsem s tím začala až v 16 letech a nepohybovala jsem se tam úplně od mala, jsem se musela rozkoukávat dost dlouho.

Je těžké skloubit sportovní kariéru a studium?

Není, od mala jsem byla zvyklá, že jsem neměla jenom školu, což mě naučilo se v tom nějak pohybovat. Většinou mám v čemkoliv těžké začátky a překvapivé konce, tak doufám, že to bude platit i na VŠE. 🙂

Pro rok 2021 jsi byla zařazena do programu UNIS. Co Ti to přineslo?

Trochu sebevědomí. Nenapadlo by mě, že bych kdy byla někým vybrána a zařazena do projektu. Potěšilo mě tak, že někdy tiše věřit znamená i si to přitáhnout k sobě.

Čeho bys do budoucna ráda dosáhla?

V dohledné době: abych zvládla bakaláře a obhájila titul Primátorek, z těch mám radost do teď. Do budoucna bych ráda spojila módu a sport. Jakým způsobem budu muset ještě vymyslet. 🙂

Další zajímavosti, novinky a užitečné informace od nás z fakulty najdete i na našem Facebooku a Instagramu. A videa na Youtube 😊.