Manažerské shrnutí Studie „Změny indikátorů ekonomického sentimentu před a po ekonomické krizi (pozice zemí Visegradské čtyřky a Německa v EU)“

Cílem studie bylo popsat vývoj ekonomického sentimentu (změny ukazatele ekonomického sentimentu a indikátoru spotřebitelské důvěry, indikátorů důvěry v průmyslu, ve stavebnictví v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb) v zemích EU s akcentem na pozici zemí Visegradské čtyřky a Německa. Ukazatele ekonomického sentimentu jsou konstruovány na základě měkkých dat získaných z dotazníkového šetření ČSÚ, jsou proto zatíženy subjektivním hodnocením respondentů a nemusejí korespondovat s reálnými daty o ekonomické výkonnosti. Při analýze změn v indikátorech sentimentu byly použity následující metody: grafické znázornění vývoje proměnných v čase, korelační analýza (korelace mezi indikátory sentimentu a reálným HDP), variabilita proměnných, komparace průměrných hodnot v období před ekonomickou krizí a po ní, změny v pořadí zemí dle jednotlivých indikátorů sentimentu v předkrizovém a pokrizovém období). Z analýzy vyplývá, že po ekonomické krizi je pro země ČR, Polsko a Slovensko typická nižší důvěra (tj. nižší hodnoty ukazatelů, resp. větší pesimismus). Tato skutečnost může být způsobena jednak vědomím zranitelnosti zejména malých otevřených ekonomik v globálních podmínkách, jednak vymizením tzv. hallo efektu po ekonomické krizi (tzv. hallo efekt je spojován s pozitivními očekáváními v souvislosti se vstupem do EU).

Cílová skupina stakeholderů: manažeři firem a odborná veřejnost zajímající se o měření ekonomického sentimentu a národní konkurenceschopnosti

Citace: Necadova, M. (2019). Changes in Economic Sentiment Indicators before and after Economic Crisis (Position of Visegrad Group and Germany in EU). Central European Business Review, 8(4), 55-85. doi: 10.18267/j.cebr.220.

Zdroj: https://cebr.vse.cz/artkey/cbr-201904-0004_changes-in-economic-sentiment-indicators-before-and-after-economic-crisis-position-of-visegrad-group-and-germa.php