FPH Success: Jak lze skloubit společenské tance se studiem?

Studentka FPH Anna Nouzovská se věnuje standartním a latinsko-americkým tancům. Nedávno postoupila do třídy B, což je velký úspěch. Jaké tance má nejradši, jak často trénuje a jak to všechno stíhá se školou? To vše se dozvíte v našem rozhovoru pro rubriku FPH Success:

Jaké konkrétně tance děláš? Jaký je tvůj nejoblíbenější? Jaký moc nemusíš?

V každé části je 5 soutěžních tanců. Ve standartu tancujeme Waltz, Tango, Valčík, Slowfox a jako poslední Quickstep. Nejradši z nich mám asi Tango. Není to úplně klasický standartní tanec, dříve se považoval za latinsko-americký. A protože já jsem spíš na latinu, tak mi přirostl k srdci. Ale zároveň je podle mě taky nejtěžší. Nejméně mám ráda asi Waltz, ale ani to neznamená, že si ho ráda nezatancuji. Ona ta oblíbenost se dost mění i podle toho, jak moc mi ten tanec zrovna jde, však to znáte 🙂 No a teď latina. Tam se tancuje Samba, Chacha, Rumba, Paso doble a Jive. Tady asi nedokážu říct, jaký mám nejradši, protože každý má něco do sebe a každý mě něčím baví.

Jak často trénuješ? Máš nějaký speciální režim/jídelníček, který dodržuješ, abys byla pořád ve formě?

Teď jsme bohužel s tréninky trochu polevili, protože jsme s (tanečním) partnerem oba ke konci prázdnin dost cestovali. Nicméně když mám pevný rozvrh, tak se snažím trénovat minimálně 3x týdně na tančením sále, plus posilování a protahování každý den doma. Když jsem byla teď na cestách, těžko se to dodržuje a chybí mi to. Ale už se těším, až do toho teď zase skočím naplno. Speciální jídelníček nedodržuji, prostě jím, na co mám chuť a co mám ráda, ale samozřejmě se snažím jíst zdravě. Fastfoodům moc nefandím.

Jak stíháš závodní tancování se školou?

No, tady popravdě nastává občas trochu problém. Jelikož dojíždím na tréninky do svého klubu v Pardubicích, tak je to se školou v Praze občas trochu složitější. Ale všechno se dá zvládnout, když si to člověk trochu naplánuje a není líný (což já teda jsem :D). Minulý semestr jsem měla školu prakticky každý den, takže jsem leckdy ráno odjela z bytu a vrátila se zase až v 11 večer. Naštěstí tento rok už mám školy méně, tak se to bude dát stíhat lépe. Ale i přes všechny obtížnosti bych toho nenechala. Pořád si říkám, že by mohlo být hůř. Přece jen člověk sedne na vlak, buď si schrupne nebo udělá něco do školy a za hodinku je v Pardubicích.

Měla jsi někdy chvíli, kdy jsi s tím chtěla skončit, protože se ti něco nedařilo?

To rozhodně ano. Někdy toho je na člověka tolik a bohužel zrovna tancování se nedá dělat na půl plynu. I když trénujete několik hodin denně, pořád vlastně přicházíte na to, že skoro nic neumíte a že všichni kolem vás jsou na tom lépe. Ale podle mě je důležité hodit takové myšlenky za hlavu a odměnit se za každý malý progres, který na sobě vidíte. Dělat to hlavně pro svou radost a nesrovnávat se s ostatními. Když budete makat, tak zase jednou přijde den, kdy na tom budete lépe vy.

Je to více dřina nebo si tancování spíš užíváš?

Tady bych řekla, že platí asi obojí. Tancování není leháro. Musíte se snažit nejen zvládat techniku, ale ještě u toho dobře vypadat, což je někdy fakt vražedná kombinace. A jako bonus je to párový tanec, takže k tomu musíte řešit vlastně takový další „vztah“. Partnerovy blbé nálady, ponorka, no však to znáte… 😀 Já mám naštěstí ale skvělého partnera a díky tomu u mě převládá spíše to „užívání“. Až se někdy během tréninku tak zakecáme, že si potom nadáváme, protože musíme víc trénovat.

Šaty na tancování si kupuješ nebo půjčuješ?

Šaty na standart mám momentálně půjčené od kamarádky, ale plánuji si do vyšší třídy nechat ušít nové. Bohužel takové šaty nejsou vůbec levná záležitost, takže nastane chvíle šetření. A šaty na latinu už mám naštěstí nově ušité.

Kdybys dostala nabídku tancovat ve Stardance, přijala bys ji?

No ty brďo. Nad tím jsem asi úplně nepřemýšlela. Zaprvé, nejsem na takové úrovni, abych mohla do Stardance, na to si asi budu muset ještě chvíli počkat. A zadruhé, nejsem ráda středem pozornosti, takže to asi spíše přenechám extrovertnějším jedincům, kteří si to užijí více než já. Nicméně byla by to pro mě velká zkušenost a jak se říká takové to vystoupení z komfortní zóny.

Myslíš, že tě tancování ovlivnilo nějak i v osobním životě? Že ti v něčem pomohlo do budoucna i do profesního života?

Určitě ano. Byla jsem vždycky velký stydlín a právě tancování mě toho ve značné míře zbavilo. V tom asi vnímám největší posun. Jinak samozřejmě přivedl mi do života spoustu skvělých lidí a zážitků.