FPH Mentoring: Rozhovor s menteem Janem Krejčou

Nedávno skončil první běh Mentoringového programu FPH. U této příležitosti jsme se rozhodli vyzpovídat menteeho Jana Krejču, abychom zjistili, jak vidí mentoring ze svého pohledu, s jakými očekáváními do něj šel a co si z něj odnesl.

Pokud by vás zajímal pohled ze strany mentorů, můžete si přečíst rozhovory s Petrou Saktor a s Janem Vichrem, které jsme dělali loni u příležitosti zahájení mentoringu.

Více informací o Mentoringovém programu FPH se dozvíte zde.

Jan Krejča

Honza je nyní absolventem Fakulty podnikohospodářské. Do mentoringu ale vstupoval ještě jako student navazujícího magisterského programu Management. Už při studiu sbíral pracovní zkušenosti například ve startupu Sharry nebo v rámci prezidentské kampaně Jiřího Drahoše. Kromě toho hrál celé své mládí florbal za Spartu 😊

Proč jste se rozhodl přihlásit do mentoringu?

Obecně se snažím vyhledávat způsoby, jak se rozvíjet nad rámec studia a práce. Mentoringový program mě zaujal, protože za prvé – bylo to něco nového na naší fakultě a super příležitost, jak se potkat se zkušeným expertem. Šel jsem tedy do toho i z určité zvědavosti, jak bude tento program vypadat.

Za druhé se snažím být otevřený všem příležitostem, i když si třeba ze začátku nejsem jistý, kam mě to dovede. Tím bych chtěl apelovat na všechny, kteří váhají, zda se do mentoringu přihlásit – věnujte pár minut napsání motivačního dopisu a přihlaste se. Nic za to nedáte a nebudete muset ničeho litovat.

S jakými očekáváními jste do mentoringu šel?

Byl to první ročník programu, takže jsem moc nevěděl, co si od toho slibovat. Nicméně mentoring začínal v době, kdy jsem byl v posledním semestru mého studia a blížil se tak pro mě poměrně důležitý milník. Měl jsem pocit, že bude fajn mít mentora, který mi pomůže se zorientovat v tomto období a třeba i nasměrovat v mé další životní etapě.

Naplnila se Vaše očekávání?

Řekl bych, že mentoring předčil má očekávání. Je to dané hlavně tím, jak moc se mi můj mentor Honza Fidler věnuje. Program jako takový byl koncipován tak, že každý pár (mentee a mentor) si řídí mentoring podle sebe. Což může být pro někoho náročné, ale na druhou stranu to umožňuje najít si cestu, jak z mentoringu vytěžit maximum a nutně vás neomezují různé formality.

Jak probíhala Vaše setkání s mentorem?

Už na prvním setkání jsme se Honzou shodli, že budeme chtít naše schůzky vést spíše neformálně, což nám určitě pomohlo se vzájemně lépe poznat. Většinou se potkáváme v hospodě, kde to nekončí jen u jednoho piva. Takže upozorňuji, že pro lidi se slabými játry by mohl být mentoring s Honzou náročný.

Super je, že když jsme řešili nějaký můj problém nebo něco, co mě zajímalo, tak mě Honza přizval na pivo s jeho kamarády, kteří vždy byli ochotní se mnou danou problematiku otevřeně řešit. Abych to uvedl na příkladu, tak jsme se jednou bavili o tom, že mě příliš neláká práce v korporátu a že vlastně nechápu, jak někdo může dělat celý život v obřích firmách. Na to mě Honza seznámil s člověkem, který pracuje přes 20 let v největší tuzemské firmě v odvětví, aktuálně sedí v představenstvu a je stále spokojený a naplněný svou prací. Tím pádem jsem měl možnost se o tom pobavit s někým, kdo to opravdu zažil a lépe pochopit jeho motivaci.

Honza mě také nechal nahlédnout pod pokličku jeho developerské firmy SEBRE, vzal mě na pracovní schůzky a byl celkově velmi otevřený, kdykoliv mě něco zajímalo. Jsem si jistý, že nebýt mentoringového programu, bych tuto možnost neměl.

Co jste si z mentoringu odnesl?

Těch věcí je spoustu a myslím si, že většinu ocením až za pár let. Hodně mě to postavilo nohama na zem. Když člověk slyší příběhy lidí, kteří něco v businessu dokázali, tak si připomene, že je to dlouhá cesta a člověk musí hodně pracovat a být trpělivý, aby něco po sobě na světě nechal.

Zároveň bych si dovolil tvrdit, že jsme s Honzou díky mentoringu stali přáteli, čehož si vážím nejvíc. Myslím si, že tomu pomohl i fakt, že jsem Sparťan. Být fanoušek z Vršovic, tak se se mnou Honza asi nebaví 🙂

Komu byste mentoring doporučil?

Mentoring bych doporučil všem, kteří na sobě chtějí pracovat nad rámec školy a práce a nebojí se nových výzev. Je to i skvělý způsob, jak získat nové kontakty (třeba i takové, ke kterým by se student za normálních okolností nikdy nedostal). Zároveň se nebát vytěžit z mentora maximum. Tím myslím nebát se klást otázky, nebát se požádat mentora, zda vás třeba vezme na schůzku nebo se potkávat, jak často to jen půjde.

Každopádně si myslím, že mentoring je vhodný pro každého, kdo má seriózní zájem poznat zkušeného člověka, od kterého se může hodně naučit. Není třeba žádná praxe ani speciální dovednosti. Jak jsem psal na začátku, nebojte se toho, věnujte pár minut přihlášce a budu držet palce, ať dostanete podobně skvělého mentora jako já.

S touto aktivitou nám pomáhá: